Neděle ve Ville d'Avray

Jen málokdy se filmu podaří, aby Pethacka strhnul k téměř čistě subjektivnímu hodnocení, ale Neděle ve Ville d´Avray budiž onou vyjímkou. V tomhle případě nedávám hvězdy za dobře natočené psychologické drama (i když nemůžu nesouhlasit s již zde prezentovanými názory, že jisté obrazy byly pastvou pro oči, mám-li jmenovat alespoň jedno "technické" pozitivum), ale kladu je coby věnce na hrob bezbřehé dětské fantazii, jenž tragicky zemřela na následky přílišné racionalizace a fatálního nepochopení. Zajímavé by bylo promítnout vztah protagonistů do dnešní doby, kdy hysterie zmatené snahy chránit děti před pedofily je ještě daleko vyhrocenější a téma "detabuizováno" ve jménu svatého Přímého přístupu ke všemu. Nejspíš by došlo k udání mnohem dříve, dávám jim tak dvě neděle. Maximálně tři. A ještě jedna věc - i když se o obou postavách dá tvrdit, že jsou tak trochu nezvládnuté, jejich vztah je zformován na základě extrémních situací, ve kterých se nacházejí a působí tedy věrohodně. Tedy minimálně ze stray Francoise/Cybele, jejíž touze po citové fixaci na někoho poté, co ji opustil otec - a tím pádem už všichni, kdo se o ni mohli starat - se nelze divit. Co se týče motivů Pierra, zde lze jen těžko říct něco přesnějšího, neboť jeho psýcha je prezentována jako naprostý chaos. Na závěr snad slova jednoho světce: "Nechte maličkých přijíti ke mně!" (01.02.2010)

Ačkoli se jedná o silný lidský příběh, který je zfilmován velmi zručně, jelikož z absolutního minima se podařilo vykreslit skutečně silný a věrohodný vztah mezi oběma aktéry, tak film nenabízí kromě vztahu nic navíc a výsledek je poněkud rozpačitý. (13.08.2014)

"Omluvte mou ženu. Je hodná, ale vidí svět očima černé kroniky." O tom že vše nemusí být tak prosté jak to na první pohled vypadá. Dospělí zapomenou a nepochopí. (16.01.2008)

Nádherné, plné romantiky, křehkých citů i nenaplněných nadějí a snů... výborná režie a hlavně kamera!!! (14.12.2007)

Oscarový snímeček, který se nám snaží pořádně zahrát na city. Chlápek, který ztratil pamět, dvanáctiletá holčina, kterou nikdo nechce - a oni se spolu každou neděli schází a dělají si hezké odpoledne. Pomalu se vyvíjející a neskutečně citový vztah začíná narůstat do obrovských rozměrů - "vezmeme se" ;) Z čeho jsem byl na větvi, tak to bylo to, že to celé hraničilo tak trochu - opravdu trošičku - s pedofilstvým. Asi si říkáte, že jsem to vůbec nepochopil, o čem to vlastně celé bylo, ale každému to přišlo jinak - a mi právě takhle. Neříkám, že je to nějaká reklama na děti, ale těch pár záběrů bylo prostě "takových", že jsem opravdu netušil, jestli autor nebyl na momentík trošku mimo. Ale za těmi dialogy však bylo rozhodně více, než jen nějaké žvásty o dětičkách (se omlouvám, jestli jsem ti někoho urazil). No.. každopádně pochválit se musí rozhodně kamera, která byla přímo geniální - se jen tak nevidí - a rozhodně by to nemělo výrazný citový dopad, pokud by byli špatní herci - naštěstí tady byli skvělí, i dvanáctiletá holčina mě velmi překvapila, jak to skvěle uhrála. Hodně poetický a pomalu jdoucí snímek o vztahu dvou různých lidí hrající na city.... 7/10 (13.01.2008)

Depresivní film o zdráhavém sblížení dvou ztracenců, havarovaného pilota bez paměti a podivné dívky. (13.12.2023)

100 % (Ci 12/2007, str. 109) (21.02.2021)

Osudové setkání malé holčičky a bývalého válečného letce v černobílém francouzském filmu. Vztah dvou až chorobně citlivých jedinců, kteří jsou navzdory běžnému okolí, svému předurčení a vlastní nemoci k sobě přitahování. Holčička je přemoudřelá , plná otázek, letec zase vtahován do vztahu, kradmého a nevysloveného, s kterým si neví rady. Skrytost vtahu a jeho vývoj má stálé napětí, které pomalu nabírá na síle až k tragickému konci. Silný příběh o lásce, potřebě druhých a podivnostech vztahů. Čistě a jemně natočený film bez zbytečných efektů – a tak trochu nepochopitelný. (06.01.2009)

Nádherná kamera a zajímavé téma - lidé mají tendence ničit to, čemu nerozumí. (26.10.2009)

výkon dětské herečky je téměř dokonalý... (21.03.2008)