Noc rozhodnutí

Další film do kvalitní televizní sbírky. Film klade nepříjemné, ale důležité otázky, ale zároveň se na ně nebojí odpovídat, což z něj nedělá nějaký výkřik do prázdna. Proložení skutečnými videi kvituji, neboť to dodává na autenticitě, stejně jako délka, která je bezezbytku kvalitně využita a je bez jakýchkoliv hluchých míst. Čeští herci v nebývalé formě... (15.03.2014)

Televizní inscenace zachycující tragický den v českých dějinách – 15. březen 1939. Prezident Emil Hácha, „starý pán“ charakterizován výstižně, téměř encyklopedicky nejen ze strany ostatních postav, které připomínají, že se spolupodílel na překladu humoristického románu Jerome Klapky Jerome „Tři muži ve člunu", že mu v roce 1938 zemřela manželka, ale i prostřednictvím postavy samotného Háchy: „Proč mě vytáhli z mé knihovny na Hrad?“. Jako právník Hácha řeší otázku odpovědnosti, práva, chce, aby “byl už zítřek“, ovšem druhý den říká, že by byl raději “kdyby dnešek vůbec nenastal“. Scénárista J.S. Kupka začlenil i dobové nacistické propagandistické snímky. Výborný Rudolf Hrušinský. Použili-li tvůrci přímé citace, mohli alespoň v titulcích upozornit na konkrétní osoby. Háchu v Berlíně doprovázel ministr zahraničí František Chvalkovský (F. Němec - zde jen jako ministr). Vhodně využité dobové rekvizity - noviny s titulkem o vzniku slovenského samostatného štátu. (15.03.2009)

Pavel Háša a J. S. Kupka dali mladé České republice dvě silné inscenace o nelehkém období československých dějin. V obou také zářili Luděk Munzar a František Němec (a vlastně i všichni ostatní, kdo s nimi ať už v Noci Rozhodnutí nebo Generálu Eliášovi hráli). Jejich počin z roku 1993 je však především vedle hereckého pomníku Rudolfa Hrušínského pokusem o ospravedlnění činů doktora Emila Háchy v noci ze 14. na 15. 3. 1939. Nakolik odpovídá realitě, v podstatě nelze soudit - ostatně okolní komentáře, často se v obecné rovině odvolávající na historické prameny a profily osobností, o tom vypovídají dosti jasně. Ale historický realismus zřejmě ani nebyl cílem tvůrců - proč by jinak vytvořili sestavu Háchových "rádců" ve složení ministr zahraničí Chvalkovský (byť bez uvedení jména), osobní lékař "Čapkovského" střihu, a osobní komorník - "hlas prostého lidu"? I z interakcí všech postav je patrné, že inscenace měla nechat zaznít všechna "pro a proti" a nastavit zrcadlo i divákovi - viz moment, kdy Hácha v závěru děje přímo položí Josefu Abrhámovi otázku (zestručněně) "a co byste Vy dělal na mém místě"? Atmosféru ještě umocňuje Luděk Munzar jako Říšský ministr Meissner (dnešní terminologií ministr bez portfeje), který mrazivě osciluje od přátelských líčení mírového soužití s Němci v autonomním státu přes výňatky z Mein Kampf až po prachsprosté výhrůžky toho nejhrubšího zrna... k nimž sáhne ve chvíli, kdy i jemu samotnému začne jít "o krk", neb se osobně zodpovídá Vůdci za mezinárodněpolitické ospravedlnění anexe zbývající části Československa. Noci Rozhodnutí se jistě dá vytknout i určité narušování imerze dobovými záběry z filmových týdeníků zejména německé výroby, nebo se zbytkem zcela nesourodě koncipovanými poradami na štábu invazních vojsk. I určitá šroubovanost replik je neoddiskutovatelná. Ale pozitiva výrazně převažují. 80% (24.03.2019)

Neviem posúdiť súlad filmu so skutočnosťou, nežil som vtedy ani nemám dosť naštudované. No aj ako tv inscenácia s dokumentárnymi vložkami bol film dosť nezáživný, a zvlášť pri takomto hereckom obsadení. Scenárista tu neodviedol dobrú prácu a vysoké hodnotenie filmu na čsfd pripisujem iba ako vzdanie holdu poslednej roli herckého velikána. (15.03.2020)

Emil Hácha není hrdina. Emil Hácha není ani zrádce. Oškliví se mi názorové poletování ode zdi ke zdi. Problém tohoto filmu však tkví zcela jinde, a totiž – jako by si někdo řekl: "Hrušínský je vážně nemocný, ty, vole; má v očích takový zásvětní svit, ty, vole; to bude herectví; vždyť to přece děláme pro dobrou věc, ty, vole; klidně můžeme tlačit na pilu".-------------- Hořko je mi z mrchožroutských pravidel showbizu. A přesto na ně přistupuji. Lačně; znovu & znovu. (31.08.2014)