Noc rozhodnutí

Předně podotkněme, že se jedná o televizní inscenaci, nikoliv nějakou dokumentární rekonstrukci skutečných událostí. Tím můžeme odpustit a prominout některé historické nepřesnosti. Poselství snímku je však i navzdory tomu jasné. V ČR každý všemu rozumí, zejména v internetových diskuzích a u piva. A je jedno, jestli je to hokej, fotbal, Mnichov, či aktuálně covidová pandemie. Máme ve všech ohledech patent na rozum a stovky argumentů pro svá tvrzení. Stačí, když se někde na netu objeví článek i o historické události, která je nám vzdálená a zdánlivě ne tolik pro nás podstatná (např. o sebevraždě Kleopatry (uvádím jen ilustrativní případ) a hned uvidíte, kolik odborníků bude pod textem mudrovat a tvrdit, jak pisálek je mimo a že to bylo vše úplně jinak... Ale zpět k Noci rozhodnutí. Závěrečná otázka z úst E. Háchy, brilantně ztvárněného R. Hrušínským, pro jeho lékaře, kterého se skvěle zhostil J. Abrhám, je výmluvná a měl by si ji položit každý, kdo chce jak E. Beneše, tak Háchu kritizovat a odsuzovat. Zároveň je však při nadnesení této otázky nutné oprostit se od současnosti a pohlížet na tyto události očima člověka té doby, nikoliv někoho z 21. století. Kdo nemá odpovědnost za stát a za národ, může zpochybňovat leccos. Čas u tohoto relativně statického filmu rychle plyne a všem, kdo znají historii (a pohlíží na ni nejednostrannou optikou, přičemž uvědomují si dobové reálie, souvislosti, stejně jako příčiny a důsledky), musí chvílemi mrazit v zádech. Takže byť nejde o přesnou rekonstrukci schůzky Háchy a Hitlera v Berlíně, je Noc rozhodnutí neskutečně silným a působivým počinem, který by měl být nejen mementem, ale rovněž by měl otevřít oči každému, kdo žije v utkvělých předsudcích bez špetky  snahy o objektivní líčení dějin. Prostřihy na autentické záběry byly místy lehce rušivé, ale dokreslovaly celkovou tíživou atmosféru. K tomu ale napomáhala i hudba a výtečné výkony dalších herců, zejména L. Munzara a F. Němce. (11.05.2021)

Poslední představení jednoho z našich největších hereckých géniů.....a mimořádně důstojné. Odhaduji, že tehdy v roce 1993 to pro spoustu lidí po letech komunistické masáže ohledně dr. Háchy muselo být celkem překvapivé zpracování. Příběh je hodně komorní, ale ona zoufalost a bezmocnost z toho čiší dokonale. (10.03.2008)

Dr. Emil Hácha byl pozoruhodným člověkem. Kdyby "stihl" být prezidentem dříve, troufám si říct, že by byl uctíván více než Masaryk. Osud nebo možná Pán Bůh (Dr. Hácha byl silně veřící) mu ke stáří připravil nelehký úkol, který mu dodnes nezávidí snad nikdo. Ale vydržel, až do samého konce a zatracení. Až s pádem železné opony se začalo rozkrývat, kolika příkoří a jak nelehkého údělu se tomuto skromnému, obětavému a čestnému muži dostávalo. Po přečtení knihy historika Víta Machálka si Dr. Háchy vážím o to víc. Naše republika by si měla toho velikána našich nedávných dějin připomínat častěji. Inscenace režiséra Háši jen připodobňuje co se asi mohlo stát oné noci 15. března 1939 v Berlíně. Ovšem s mistrovským výkonem pana Hrušínského, který takřka na smrtelé loži doslova zhmotnil kontroverzní osobu Dr. Háchy. Má to mimořádnou atmosféru, která je v televizní inscenaci málokdy k vidění. (26.03.2023)

S jinými herci by to bylo průměrné komorní drama, to se ale naštěstí nestalo. Hácha brilantně zahraný Rudolfem Hrušinským se divákovi představuje jako tragická postava nemilosrdného soukolí dějin, kde je jen na jediném člověku rozhodnutí, které ovlivní celý národ. Na Hrušinském už byla vidět fyzická slabost a léta, ale i ve svém posledním filmu ukázal, že je to pořád Pan herec. Hrušinskému sekunduje Josef Abrhám jako doktor, který zastává názor, že lid se má bránit a nesklonit se před tyranem. Naproti němu stojí František Němec, který jako racionální ministr tvrdí, že nepodepsání přinese jen zkázu a smrt. Film předkládá morální otázky a dilemata, jestli jeden člověk může v takové věci rozhodnout, co je to vlastně hrdinství a jakou cenu má skutečný život oproti planým řečem politiků. Na závěrečnou otázku, kterou Hácha položí postavě doktora, ať si každý odpoví sám. (13.03.2014)

Pavel Hasa zreziroval v roce 1993 inscenaci pribehu, ktery jeste stejne jako posledni pesak mozna mohl, svym aktem zmenit ci mozna i poopravit prubeh ci zacatek druhe svetove valky. Hlavni role prezdidenta Hachy se ujmul jako vzdy bezchybne, naposledy pred kamerou objevyvsi se Rudolf Hrusinsky. Vykony ostatnich hercu jsou na urovni odpovidajici jeho derniere.Tvurcum bych mozna vytknul nepatricne ucesy vlasu zejmena mladych nemeckych vojaku. 'Vyti vlku az do konce mych dnu,Vyti vlku..." (20.03.2009)