O zlé a dobré vodě

Mírně se vlekoucí pohádka s krásnou princeznou Zdeňkou Volencovou (která ale byla mnohem krásnější jako tmavovláska; např. v pohádce O pyšném panovníkovi), v níž se dozvíme nejen o tom, že dobrá voda je nad zlato a drahé kamení ale také, že je mnohdy dobré vykašlat se na prince a vzít si raději hlásného. (02.12.2013)

"Slyště,slyště. Ráno se nestalo nic!" "Chacha." "A odpoledne se také nic nestalo!" "Chacha." U mě spíš trapárna. Jako skoro každá televizní pohádka z devadesátých let a po roce 2000 jsou stejné. Ať se jedná o jakékoliv herce,známé nebo neznáme je to furt stejný. U záporných postav se chovají jako v divadelních dramatech a ti hodní jako úplní blbci. Nezasměju,ničím mě to nezaujme a to,že mám rád pohádky. (21.12.2009)

A mně se to líbilo. Je dobré další generaci dětí připomínat, že věci, jichž si máme vážit, jsou prachobyčejné. Ano, paní Janečková tu použila všechny osvědčené stereotypy, které tolik fungovaly už předtím, ale proč ne? Princezna je půvabná, aktivní, po cestě světem nabírá zkušenosti, takže nakonec neskončí v náručí princi - mamánkovi. Crazy padouch Petra Štěpánka jakoby si odskočil z Klece bláznů na další představení - a stal se zřejmě předobrazem skřetů (troubení na roh) a Harryho Pottera (znaménko uprostřed čela) :-) Až do poslední chvíle jsem doufala, že si princezna vezme toho skvostného padoucha, a případně ho časem zhodní, to by byla bomba!!! Nebo aspoň toho sexy krále, co měl velký hrad a čučel na hvězdy (Jiří Štěpnička). Bohužel se rozhodla pro toho venkovského ňoumu, co vypadal, jakoby mu nadloubali. Co naplat, třeba bude nějaký druhý díl... Vtipné hlášky, třeba když padouch chtěl po hvězdáři-králi, aby šel ven najít skřivánka a vykopat mu hrobeček. Závěr trochu neštymoval, padouch sám napomohl svému zprovození? A pak princezna chodí po královstvích se džberem vody? Studio zde bylo trochu na škodu, bylo to sterilní. Ale jinak fajn. (03.04.2015)

Vlasta Janečková natočila za svou kariéru mnoho krásných pohádek, kterým nechybí kvalitní scénář, pěkná hudba, vtip ani romantika. Bohužel, i mistr se někdy utne a paní Janečkové to zkrátka v devadesátých letech už moc nešlo. Pohádka O dobré a zlé vodě má hodně mizerný scénář, nemastného-neslaného hrdinu (Šmíd), patetického padoucha a dost divné kulisy. Z hereckých výkonů se pak kromě těch osvědčených hvězd (Štěpánek, Kostka, Štěpnička, Holišová...) blýskla Zdeňka Žádníková-Volencová jako princezna. Ale to na víc hvězdiček prostě nestačí. (19.11.2011)

Studiová pohádka, která si s osvědčenými stereotypy umí poradit přinejmenším osvěžujícím scénářem. Démonický Vládce zlých vod s nepřiznanými transsexuálními sklony má spadeno na princeznu, která dle šatů vypadá jako tuctovka z vesnické tancovačky, i když byste ji po ní přetáhli. Vládce pochopitelně s žádostí o ruku u ní nepochodí a královstvíčko, a s ním i celý kraj, se se zlou potáže. Zavládne v něm sucho a s ním i žízeň, protože mocný krutovládce jim vezme všechnu vodu. Může být ještě hůř? Nemůže. Máme tady totiž statečného mládence Honzíka v podání neokoukaného Jaroslava Šmída, který na vladaře vyzraje. Než se tak stane, tak se milá, jebatelná princezna Zdeňky Žádníkové-Volencové dá zlému pánovi všanc, neboť se dozví, že jeho život i moc závisí na křišťálové kapce, kterou na sobě neustále nosí v podobě náhrdelníku, a do níž je zaklet veškerý vodní živel. Záhadou jen zůstane, proč tento mimořádně vzácný klenot jeho majitel nakonec celkem neopodstatněně odhodí do fontány, ještě větší záhadou je, jak ho v ní mládenec objeví. Inu, jsme přece v pohádce a tam je možné všechno. Kostýmní výprava trochu víc žehrá na honosné dobové kostýmy, a tak princezna moc princeznu svým outfitem nepřipomíná, její pan tatíček král na tom není o nic lépe. Nebýt koruny, vypadal jako nepříliš bohatý šlechtic. Záporák Petra Štěpánka se docela vyřádil a vydařil se. Záliba v delších kadeřích byla poměrně osvěžujícím prvkem, stejně tak řada jeho replik, které jeho řádění provázely. A to nebylo všechno. Postavy putovaly z jednoho konce světa na druhý a tak princezna dorazila do jiného království, kde bylo možné spatřit prince Lukáše Vaculíka s originálním přístupem k princezně a stejně tomu bylo i naopak. Těch větších i drobnějších detailů stran postav i celého příběhu, které byly pro dobrý chod i ráz vyprávění důležité, je přítomno v dobrém poměru a nechybí tomu originalita. Herecké výkony jsou na pochvalu. Postavy jsou zahrány svěže, neotřele a žádná z nich není otravná. Zkušená Vlasta Janečková si to režijně pohlídala, a to i po řemeslné stránce. Výsledkem je nápaditá pohádka, která až na pár nelogičností a lacinější kostýmní výpravu, nabízí v rámci televizních studiových pohádek vydatnou porci pohádkovna. Mé hodnocení: 80% (05.10.2014)