Tepepa

Další italský western z období mexické revoluce, tentokrát vážně míněný. Jenže narozdíl od Fistful of Dynamite, kde Leone ideály revoluce ničí a ukazuje její druhou tvář, tady se jede naplno podle komunistických ideálů "všechno bude patřit lidu". A s tím jsem měl problém. Už jsem jenom čekal na větu "Kdo nepracuje, ať nejí". Ale zas tak velkej problém to nebyl. Ve filmu sledujeme tři hrdiny, ani jeden není vyslovenej záporák, ani klaďák. Revolucionář Tepepa je hrdina revoluce a charismatický vůdce lidu, ale zároveň je to prase. Tomas Milian jako Tepepa je úžasnej (jak jinak). On Tepepu nehraje, on Tepepa je. Doktor Price má sice důvod chtít ho zabít (pomsta), ale vlastně je to maniak. John Steiner byl lepší o deset let později v Mannajovi, ale i tady odvádí celkem slušnej výkon. A plukovník Cascorro vlastně není záporák, jenom pracuje pro vládu a chrání zákon. Jenže je to zákon, s kterým revolucionáři nesouhlasí. Orsona Wellese bych v italským westernu nečekal, ale jako vždycky je stejně dobrej, bohužel má méně prostoru. Hudbu složil Ennio Morricone, ale až na ústřední téma mě moc nechytla. Ale děj byl zajímavej a propracovanej, takže nakonec 4*, i přes ten socialismus a postavu malýho kluka, ta mě taky štvala. (25.09.2010)

Po druhém shlédnutí jeden z mých deseti nejoblíbenějších spaghetti westernů. Zpočátku to sice vypadá na další levicovou propagandu zasazenou do časů mexické revoluce, ale o tom "Tepepa" ve skutečnosti není. Nemá tak antipolitické vyznění jako Leoneho "Kapsy plné dynamitu", ani neobsahuje napůl žertem pronesené poselství o koupi dynamitu místo chleba z "Kulky pro generála". Spíš jde o film o lidech, kteří, zaslepeni revolucí, touhou po moci, či pomstě, zapomínají na to nejdůležitější, čímž je cena lidského života. Velkou službu dělá filmu jeho obsazení. Milianův Tepepa patří určitě k jeho nejlepším westernovým rolím a Orson Welles mi svým zdánlivě netečným herectvím okamžitě připomněl Rudolfa Hrušínského a Jeana Gabina (alespoň tedy v angličtině). John Steiner je samozřejmě v jejich stínu, ale dostatečně mi prokázal, že je víc než jen častým představitelem záporáků z té béčkovější větve italských westernů. Hudba Ennia Morriconeho sice padne jako ulitá, ale přeci jen mám dojem, že se tu už začal poněkud opakovat. Ono úvodní téma, jež zmiňuje špaček421, dost nápadně připomíná skladbu L'arena z Corbucciho "Žoldnéře". Zpívaná Al Messico Che Vorrei, která zazní bohužel až při závěrečných titulcích, je ovšem nádherná. (25.09.2010)

Já nemám tyhle zappata westerny rád. Přestože tu hrají výborní herci (v roli rebela jako obvykle Tomas Milian), výborná hudba Ennio Morriconeho - ale je to moc dlouhé, anarchistické a předstírá to hlubší myšlenky. Ony tu ale de facto nejsou. Proto dávám přednost přiznanému brakovému westernu. A koneckonců, tohle vlastně ani western není. To je politizující, psychologizující film z období mexické revoluce. Sollimův "Resa dei conti" je přece jen lepší, hutnější a zábavnější. (16.04.2012)

Skvěle zpracovaný western z období Mexické revoluce, promyšlený, akční. Charaktery ústř.postav jsou jasně dané, ale přesto prochází jistým vývojem. Milian klasicky "revolucionářský", Welles coby chladnokrevný armádní plukovník a výborný záporák a Steiner je "spojkou" snímku, která prochází většinou důležitých scén, ale nezúčastní se jich přímo. Hudba Maestra "M" a režie s kamerou přesvědčivé... Co dodat, dobrou zábavu. :-) (23.07.2008)

Atypický neowestern z mexického prostredia, ktorý rieši socialnu revolúciu tej doby. Welles v záporáckej úlohe je ťahákom a svoje si zastane, bohužiaľ nikto ďalší sa k nemu nepridáva. Viacero postáv na čele s Angličanom je zbytočných, človek si k nim ťažko nachádza cestu a iba naťahujú už aj tak rozťahaný dej. Viackrát som sa pristihol, že usínam. Svižnejšie tempo by veru pomohlo. Takisto viacero nelogičností, slabé flashbacky a kašlanie na detaily negovali celkové dojmy. (17.03.2017)