Janghwa, hongryeon

Silné čtyři! Miluju šílené asijské filmy a tenhle je nadmíru povedený. Abych ho zhodnotil, budu teď asi muset nepatrně spoilerovat... Tedy: Zprvu zdánlivě "vlasatě - psychiatrický" film se po úvodní scéně změní v lehce psychedelické a těžce psychotické rodinné psychodrama s vlasatými i jinými horrorovými prvky, aby se po vyzrazení pointy někdy ve druhé třetině postupně pomalu normalizoval na "pouhý" rodinný thriller. Po skončení filmu mi všechny kamínky jeho dějové mozaiky zpětně krásně zapadly do sebe, ale v jeho průběhu jsem měl hlavu občas dost zamotanou (o což samozřejmě režisérovi šlo). Šílené jsou více nebo méně všechny hlavní postavy - vzteklá a nekomunikativní starší sestra, zamlklá a bezduchá mladší sestra, jejich neurotická macecha se svými změnami nálad, no a otec s výrazem vyšinutého a podivínského profesora chemie také nepůsobí normálně (a stále rozdává jakési podezřelé pilulky). Působivé, pohledné, napínavé, zajímavé... (26.10.2013)

Scénář: Ji-woon Kim .. Uff. Ač duchařskému hororu neholduji a většina těchto duchařin není nijak zvlášť strašidelná (tahle také nebyla, „lekaček“ se prakticky nedalo leknout) a musím přiznat, že jsem opět extra zklamán (asi jako po Ti Druzí). Co tohle mělo jako znamenat? Rozjezd je tak neuvěřitelně pomalý a prvních třicet minut se prakticky nic důležitého či zajímavého neděje. Pak je zde sice několik zvratů (a zvratků), ale ty jsou tak podivné a vůbec původ postav a jejich jednání či motivace jsou tak mlhavě vysvětlené, že jsem jednoduše nepobral děj a neocenil jeho zdánlivý smysl! Film mě většinu stopáže jen opravdu poctivě nudil, takže ho nehodlám absolvovat znovu. Líbila se mi jen hudba a chvílemi kamera. Koho by zajímal nejasný děj, více informací lze najít zde. Pokud nebudete čekat čistokrevnou hororovou podívanou a spokojíte se s thrillerem kolem rodinného neštěstí, možná budete spokojeni. Já nebyl, film mě neoslovil a hodnocení koresponduje se zážitkem. (05.10.2005)

Asijský duchařiny bývaj většinou zárukou kvalitního strachu, ale tady je to spíš nuda a to zejména kvůli hodně překombinovanýmu příběhu snažící se o nečekanou pointu(podařilo se) a taky dost přestřelený délce, která následně způsobí spoustu zbytečných prostojů a ubývaní slušný hororový atmosféry, kterou to v některých momentech rozhodně má, mimoto se podařily asi jen 2-3 pěkný hororový scény, ale to je na 2 hodiny vskutku hodně málo. Chtělo by to zkrátit a víc zhutnit atmosféru (15.09.2008)

Tale of Two Sisters je mrazivě chladný příběh jedné dysfunkční rodiny, jejíž těžištěm je silné sesterské pouto, jediný světlý aspekt celého filmu. Pomalé odhalování vztahů a důmyslně budovaná atmosféra jen prospívají samotné intenzitě snímku, který je ještě umocněn úchvatným formálním pojetím. Dlouhé záběry, nádherné kompozice, úžasné nájezdy a in-camera efekty. Ji-woon Kim se zároveň dokáže s absolutní lehkostí přesouvat mezi náladami i žánrovými polohami a jeho konfrontace s horrorovými prvky je stejně přirozená, jako neutichající komunikace s divákem. Jediným negativem filmu je fakt, že má-li divák více nakoukáno, dokáže si určité souvislosti spojit dříve, než režisér zamýšlel. Ve výsledku je to ale jen drobná vada na kráse, která v žádném případě neohrozí finální emotivní požitek, jenž Janghwa, Hongryeon nabízí. (09.02.2011)

Mimoriadne kvalitný film, ktorý nie je ani tak hororom ako drámou. Extrémne pomalá expozícia je prostriedkom ako divákov učičíkať pred nástupom šialeného sledu zvratov v poslednej tretine. Práve ten potom spôsobí, že divák nevie kde je sever a musí poriadne zapojiť mozog aby film pochopil. Netrúfam si povedať že som film pochopil správne, ale dúfam že áno. ToTS je síce strašidelný a v niektorých scénach mi behali zimomriavky po chrbte, avšak až v poslednej tretine sa divák dozvie, čoho sa bál a prečo. Ďalšia výborná kórejská chuťovka 9/10. (18.11.2005)