Jdi, žij a někým se staň

Prvni polovina filmu, ktera poukazuje na integraci Slomy do nove spolecnosti je vynikajici. Izraelske realie a zpusob zacleneni Falasu vypadaji realne a nestranne, za to urcite palec nahoru. Jak hlavni postava starne, jakoby tvurci nevedeli co s nim... Nicemu ani nepomohl zvlastni vztah se Sarou a zaver byl jasny jiz na zacatku filmu. Atmosfera je ale dobra, herci taky dobri a film ma namet, ktery me zajima. Kladne hodnotim i hudbu. (31.10.2014)

Očekávala jsem agitku o v podstatě šťastném (a vysněném) životě Falašů ve státě Izrael. A ejhle, dostalo se mi historicky téměř věrného, ale především pravdivého a emocionálně velmi silného filmu. Operace Moše, operace Noach jako akt solidarity na straně jedné a desítky tisíc etiopských židů, kteří museli čelit mnoha ústrkům majoritní izraelské společnosti na straně druhé (pocit nepochopeni je zde umocněn tím, že hlavní hrdina pochází z křesťanského prostředí; ovšem jeho adoptivní rodiče se ukáží být velmi epatickými). Nutno říci, že integrace Beta Esroel skutečně nebyla snadná. "Adam haja adom" – naprosto úžasná scéna ze soutěže znalostí Tóry. Hodně autentické a nevyumělkované. Moc, moc dobré. Nebýt vysoce nepravděpodobného závěru (shledání s matkou v uprchlickém táboře), dala bych plný počet hvězd. (02.02.2010)

Citlivě natočený silný příběh, skvělý film, který přes všechny možné subjektivní výtky nese vskutku POSELSTVÍ. Šlomo není černý, není bílý, není křesťan, není žid, Šlomo je červený, zrozený z hlíny, z vody, z vůle Boží a k obrazu Jeho, miláček Hospodinův. Šalom uvracha!... - - - - - (Poprvé viděno 29.5.2008 na ČT2, komentář zde jako pátý - 30.5.2008) (30.05.2008)

Dramatické putování falešného etiopského Žida je jistě lahůdkou pro filmové fajnšmekry, avšak pro slaboduchého idiota toužícího toliko po zábavě, tedy pro mne, to žádný zázrak není. Já se jednak chvílemi nudil, chvílemi jsem si pletl jarmulku, dokonce jsem se stihl i obříznout, ale hlavně jsem neustále musel odrážet přímočaré útoky na mé slzné kanálky, na což jsem poměrně alergický. (03.07.2015)

Uvědomuji si, že hodnotit tento film jako nadprůměrný, je možno jen díky první části filmu (ca. do výměny hlavního herce), v níž se ještě pojednává o problematice falašů obecněji, v následující části jde už jen o romatický blekot. Eitiopský černoušek s velmi obtížnými předpoklady (úmrtí sourozenců, loučení s matkou, zamlčování svého původu) se nakonec perfektně zabydlel mezi židy (všude je oblíben, dívky po něm šílí, skvělá kariéra lékaře ho nemíjí), co se nejspíš sotva kdy podaří bílému gójimovi. Na tomto popředí se osudy ostatní falašské komunity (až na je ho staršího přítele) zcela vytrácejí, takže nás mohou překvapit zprávy v novinách o tom, že (letos) falašové připravovali hladovku proti chystanému ukončení transferu jejich rodinných příslušníků z Etiopie, a že (především v roce 2015) pořádali v Tel Avovu spousty protestů proti "diskriminaci, rasismu a policejní brutalitě." Na druhé straně ovšem nejze pominout ani problémy s integrancí z jejich strany. Jak to asi dneska vidí náš hoch? (08.09.2018)