Masakr v Římě

Příběh situovaný do Říma na jaře roku 1944 je především silným dramatem dvou mužů, milovníků kultury a umění-katolického kněze napojeného na odboj (M.Mastroianni) a velitele gestapa (R.Burton), jenž je po zdecimování německého oddílu italskými odbojáři rozkazy shora vmanévrován do role kata. Film je natočen na základě skutečné události a režisér S.Leone na postřílení několika stovek Italů nacisty v jeskynním komplexu obrazově odkazuje ve svém westernu Kapsa plná dynamitu. (31.03.2007)

Masakr v Římě byl jistě strašný, ale oproti tomu, jaký jsem prožíval já masakr během projekce, to byla procházka růžovým sadem. Takovou kupu hluchých míst, aby divák pohledal. Vrtá mi hlavou proč tohle nevzniklo jako krátkometrážní snímek, pak by to byl masakr v dobrém slova smyslu. Nosným pilířem filmu je bezchybný Richard Burton, jehož charisma nutí tuhle NUDU dokoukat do konce. Pozornost si zaslouží snad jen závěr, který je znamenitý, ale jinak velké zklamání. 40% (31.08.2011)

Strhující film není, ale dívat se na něj dá. 1)  Historické okénko. Masakr v Ardeatinských jeskyních nebyl největší válečný zločin Němců v Itálii. Větší ztráty na životech byly například v Sant´Anna Stazemě nebo Marzzabotu. Asi vzhledem k blízkosti Říma se však masakr v Ardeatinských jeskyních stal nejznámějším zločinem nacistů v Itálii. Deset týdnů poté vstoupila do Říma americká vojska._____ 2)  Těžko říci, zdali portrét velitele bezpečnostních sil v Řím Herberta Kapplera odpovídá skutečnosti. Film v podstatě popisuje morální i technické problémy, které Kappler s organizací odvety měl. Vypořádal se s nimi tak, jak se od vysokého důstojníka SS očekávalo. 48letý Richard Burton s oduševnělým výrazem vdechl postavě lidský rozměr, což však nezabránilo tomu, aby Kappler učinil, co učinil. (08.06.2023)

Psychologické drama z období druhé světové války, s dobrými hereckými výkony, občas i s vynikající atmosférou. Spíše gesto, než promyšlený odpor, snaha o upoutání pozornosti na domácí odboj, který se proměňuje v pomstu raněného zvířete, snažící se nahánět ještě hrůzu a strach. Marná snaha kněze - restauratéra starých obrazů Pietro Antonelliho (dobrý Marcello Mastroianni, i když pro něj s nevhodnou angličtinou) zabránění masakru 330 většinou nevinných římských občanů jako pomstu za atentát na německou jednotku. Po bezmoci se sám demonstrativně vydává do rukou katů, konkrétně do nejvýraznější postavy německé bezpečnosti Obersturmbannführera Herberta Kapplera (dobrý Richard Burton), který si sice uvědomuje neodvratný konec Třetí Říše, ale iniciativně, energicky, inspirativně i poslušně vykonává jakékoliv rozkazy. Z dalších rolí: generál Kurt Maelzer (Leo McKern), primitiv toužící po pomstě a proudění krve, plukovník Dollmann (John Steiner), snažící se úzkostlivě vyhnout jakékoliv chybě, díky níž by se po válce ocitl před válečným tribunálem, římský policejní šéf Pietro Caruso (Renzo Montagnani), poslušný, ale ne schopný všech zvěrstev, a atentátníci Paolo (Giancarlo Prete), Giorgio (Renzo Palmer) a Elena (Delia Boccardo). Násilí plodící jen další násilí, pomsta vyvolávající jen další pomstu, lidský život nemá žádnou cenu, je jen prostředkem k uspokojení vlastního ega a jakési národní hrdosti. Gesta střídá gesto. Místy strhující, místy bohužel méně. (30.08.2011)

Burton uměl nejen vyseknout římského vojevůdce, ale i brutálního nacistu. Zde si střihl Herberta Kapplera velitele gestapa. Ten se smutně proslavil ,,Římským masakrem", skutečnou událostí, kdy byly v jeskyních poblíž Říma popraveny desítky civilistů jako pomsta za partyzánskou akci odboje.To vše se stalo pouhých deset týdnů před osvobozením Říma jednotkami americké armády. (01.08.2011)