Nae yeojachingureul sogae habnida

Megafilm. Asi ako tá najväčšia hollywoodska produkcia seknutá nejneúnosnejšou možnou dávkou korejského sentimentu. Najväčší gýč, čo som kedy videl - dosť možno najväčší gýč, ktorý bol kedy natočený. Tých päť hviezdičiek je asi rovnako opodstatnených ako by boli povedzme dve, ale ja mám ten film skrátka rád. Páčilo sa mi to viac jak jednotka, Ji-hyeon Jeon je tu sladká, že to už viac ani nejde a soundtrack je rovnako krásne presladený, ako celý film. Guilty Pleasure a jedno z najväčších. (13.01.2013)

Zdá se, že mám velkou výhodu, že jsem My Sassy Girl ještě neviděla, takže jsem si Windstruck dost užila. Tři čtvrtiny filmu jsem se velmi dobře bavila nádhernou romanticko-komickou linií příběhu. Střelená policistka a plachý učitel jsou kouzelná dvojka a jednu chvíli to dokonce vypadalo, že se v korejském filmu dočkám i polibku. No zůstalo jen u očekávání. Plné hodnocení bohužel úplně pokazil závěr. Nevadila mi nadpřirozená duchovní nadsázka, ale její délka, konec byl trochu roztahaný a tím ztratil na účinnosti. (23.01.2006)

prva hodina je obrovskym zanrovym preslapom. film sa hra na akusi podivnu komediu, ktora nie je vobec vtipna, prave naopak, plna trapnych nelogickych scen, zvlastnych vyusteni a ku vsetkemu este plna divneho hereckeho skrekotu. za co potom davam tri hviezdicky? za poslednu polhodinu, ktora zacne fantasticky gradovat a z komedie mame zrazu velmi silnu dramaticku romantiku. skoda premrhanej prvej polovice. a ozaj chvalim hudobnu zlozku, ta mi isla pod kozu. (23.10.2007)

Film začíná jako perfektní komedie, tak skvělá, že jsem byl připraven ohodnotit 5*. Za polovinou filmu se styl změní na poměrně napínavý drama/thriller, což by nebyl problém, jenže posledních asi 40 minut se nese v duchu slzopudné romance, což je něco, co nemám rád a obvykle se tomu záměrně vyhýbám! Pro mě tedy po perfektním začátku velké zklamání. Korejci jsou na tohle téma mistři, ale mně to prostě nic neřiká, takže nakonec jen slabší 4*. Nebýt toho konce, byl by Windstruck jedním z adeptů na mou nejoblíbenější korejskou komedii. (03.02.2010)

První půlka filmu je jakousi sérií romantických a komických scének, které však naštěstí drží pohromadě a netříští se. Jsou pevně spoutány a drží u sebe i přesto, že by bylo tak jednoduché z pout vyklouznout (viz. seznamování). Druhá půlka balancuje na hranici lidské tragédie, černého humoru a zasněné romatiky. Obě polohy filmu sedí a jsou podány bezchybně. Jako celek však přesto působí film roztržitě. Je to neduh, který je nutné vytknout, ale zároveň je i pochvalou. Celý příběh má totiž nějakých pět šest emotivních vrcholů, z nichž každý (do jednoho) by stačil na samotný film a dostatečně naplňující závěr. Windstruck je jako diamant, který čeká na obroušení. Po celou dobu víte, že jste nalezly nádherný a jedinečný kousek, ale zároveň je také zřejmé, že po pečlivém "obroušení", může být vše ještě o krapet lepší. Sice ne již tak monumentální, ale přece jen o kousíček dokonalejší. PS: Orchestrální improvizace na základních melodiích amerických popkulturních hitů jsou naprosto odzbrojující. Před člověkem, který dělal hudbu, uctyhodně smekám. [srpen 2006] (31.08.2006)