Mladý Andersen

Film samotný je natočen v celku pěkně, uvede diváka hezky do děje klasickým způsobem jako např. v Zachraňte vojína Ryana nebo Titanicu či Amadeovi. Starý pán vzpomíná a trochu bilancuje nad životem jež prožil. Hezky udělaná je Christianova povaha, povaha dítěte. Ač byl ve skutečnosti asi celkem hloupý, musel to být člověk který měl opravdu velkou fantazii, což ve snímku je znázorněno. Trochu tragicky tu znázornili jeho hlavního učitele (mimochodem role jako dělaná pro Anthonyho Hopkinse) stejně tak pozdější pochopení Andersena pro potřebu vzdělávání sebe sama. Pokud máte rádi výlety do fantazie a máte pro lidi s takovou povahou pochopení, mohu doporučit, ... všem ostatním spíše ne. A co já? Já jsem něco mezi :-) (17.03.2011)

Životopisná dramata o oblíbených osobnostech podléhají často touze ukázat slavného protagonistu v lepším světle a hlavně plnějším světle. Dát divákovi pocit, že génia prohlédli, pochopili a dotkli se jej. I Mladý Andersen má tyto tendence. Ne vždy si vede úplně špatně - přecitlivělý, doslova usmrkaný mladík Andersen bažící po slávě, nesoustředěný, roztěkaný, s bujarou fantazií i tendencí k tvorbě kýčovitých, frázovitých říkanek se dá těžko považovat za obraz obdiv budící. A přece nás film svými manipulujícími drátky vede k sympatii k této hromádce neštěstí, z níž teprve má vzejít člověk a vzdaluje nás pochopení jeho trýznitele a učitele v jedné osobě, Meislinga (ač ten není zobrazen jako čistý záporák). V závěru je to Meisling, který pohádky málem zničil, Andersen, který si je musel vybojovat a jeho přítel Tuk, který mu dal směřování. Andersen není výslednicí komplikovaných, jej formujících sil, ale vítěz, který se "stoupavou silou v nás" povznesl nad Meislingovu touhu připoutat jej k zemi. +++++ Město, ves, škola snímané v nevýrazných barvách tlumí Andersenovu tvořivost, drtí jej svou tíhou, vrhají cizost a nepřívětivost do jeho vnitřního světa. Jen v osamocených chvílích s Tukem či ve světě v jeho hlavě se do obrazu vrací živé, syté, ba přesycené barvy. Hudba kopíruje rozpoložení obrazů, film navádí až příliš okatě diváka k náladám a rozhazuje peníze za filtry, nákladnou kameru, kulisy - za svého Andersena si my, Dánové, přeci dovedeme důstojně zaplatit. +++++ Nejvíce podezřelá je mi však skutečnost, že film je pojat jako vyprávění umírajícího Andersena. Snad dává právo vyprávění vypadat více subjektivně, pohádkově - vypráví přece Hans Christian - ale spíše se zdá, že potřebuje dospět k slzavému konci s dojemnou hudbou - usmíření. Slávu Andersenovi přejeme, ale těžko nás dojme. A já se nerad dojímám, když cítím, že vyprávění bylo orámováno vypravěčem jen kvůli tomu, abych se dojal. Přesto je tento film o relativně důstojnou, snesitelnou a místy i překvapivou podívanou, byť pocit, že je "na zakázku" se nedá zahnat. (04.01.2015)

Mám rád severskou kinematografii, ale ne vždy je to trefa do černého. Tentokrát máme tu čest nahlédnout do dospívání dánského spisovatele Andersena, který proslul především jako jeden z největších světových pohádkářů – přecitlivělý na kritiku i nezdolný v cestě za uznáním.. Standardní životopisný snímek, ničím nevybočující, místy hodně sterilní a hlavně ve výsledku prchavý, jak bublinky v sodovce.. (02.12.2010)

Velice zajimave zpracovani a kamera. Podle skutecnych kreseb a fotek Andersena se celkem dobre povedla trefit i podoba. Kazdopadne se jedna o zajimavy usek zivota teto literarni legendy, ja bych ale mozna uvital pohled na cely jeho zivot. Jde ale videt, ze Danove, ale i jine narody si umi svych osobnosti vazit, na rozdil od nas. (10.02.2010)

Pro tento film asi nemám pochopení. Vizuální stránka je dobrá - místy je to sice až přeplácané, ale to se dá odpustit. Zato ten děj - přehnaná vyhrocenost charakterů (nesnesitelný rozmazlenec Andersen, Tuk čistý "jako okvětí bílé lilie", krutý Meisling, Henriette, která si celý příběh vystačí s jedním výrazem), rozvleklé scény, pitomý happy end. A k tomu všemu ta hudba, která se k filmu až neuvěřitelně nehodí. Nuda a šeď! (10.07.2009)