Unge Andersen
Mladý Andersen
Young Andersen
Režie:
Rumle HammerichKamera:
Nicolai BrüelHudba:
Jacob GrothHrají:
Per Oscarsson, Lars Brygmann, Stine Fischer Christensen, Tuva Novotny, Jon Lange, Puk Scharbau, Signe Byrge Sørensen, Kim Sønderholm, Niels Skousen (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Mladý H. C. Andersen se na internátní škole rychle dostane do konfliktu s přísným a strohým vychovatelem, který je zároveň i ředitelem. (Netflix)
Recenze (26)
Po shlédnutí filmu jsem četl všemožné informace o bájném Hansu Christianovi jestli to všecko co tento film natáčí je ve skutečnosti pravda, a kupodivu jsem se dostal k názoru, že to tak ve většině případů bude, ale i tak si tvůrci neodpustili trošičku přišperkovat pár chuťovkama, aby film měl sílu. Každopádně sílu skutečně má, jenom si nejsem dost jistý, jestli se mi na to vůbec koukalo se zaujetím nebo spíš ze zhnusení, protože Mladého Andersena hraje herec, který né že by hrál špatně, ale celé jeho hraní se mi vůbec nelíbilo, no a zbytek herců už je jenom noční můra Andersénova mládí a na to skutečně není hezké koukat. Se vůbec nedivím, že ta postava na plakátě má oči zakryté, protože občas jsem měl chuť to udělat taky tak. Ale je pravda, že si seveřani se svým národním pokladem dali záležet a skutečně mu natočili film k jeho výročí hodný zapamatování. Netušil jsem, že na jednu stranu absolutně nenápadná a z dětského hlediska příjemná postava, co napsala plno tak pěkných pohádek měla přitom tak depresivní mládí. Rozhodně to ale stálo za to vidět. Jako pohádkáře si Anderséna vážím o to více, když vím, jak to s ním ve skutečnosti bylo. Zvláštní přesto neskutečně inteligentní postava tohoto světa. Kdo si kdy v dnešní době takových postav všimne, když tu Andersenovu zarputilost má dnes každý a je jednoduché se dostat do popředí zájmu. ()
Životopisná dramata o oblíbených osobnostech podléhají často touze ukázat slavného protagonistu v lepším světle a hlavně plnějším světle. Dát divákovi pocit, že génia prohlédli, pochopili a dotkli se jej. I Mladý Andersen má tyto tendence. Ne vždy si vede úplně špatně - přecitlivělý, doslova usmrkaný mladík Andersen bažící po slávě, nesoustředěný, roztěkaný, s bujarou fantazií i tendencí k tvorbě kýčovitých, frázovitých říkanek se dá těžko považovat za obraz obdiv budící. A přece nás film svými manipulujícími drátky vede k sympatii k této hromádce neštěstí, z níž teprve má vzejít člověk a vzdaluje nás pochopení jeho trýznitele a učitele v jedné osobě, Meislinga (ač ten není zobrazen jako čistý záporák). V závěru je to Meisling, který pohádky málem zničil, Andersen, který si je musel vybojovat a jeho přítel Tuk, který mu dal směřování. Andersen není výslednicí komplikovaných, jej formujících sil, ale vítěz, který se "stoupavou silou v nás" povznesl nad Meislingovu touhu připoutat jej k zemi. +++++ Město, ves, škola snímané v nevýrazných barvách tlumí Andersenovu tvořivost, drtí jej svou tíhou, vrhají cizost a nepřívětivost do jeho vnitřního světa. Jen v osamocených chvílích s Tukem či ve světě v jeho hlavě se do obrazu vrací živé, syté, ba přesycené barvy. Hudba kopíruje rozpoložení obrazů, film navádí až příliš okatě diváka k náladám a rozhazuje peníze za filtry, nákladnou kameru, kulisy - za svého Andersena si my, Dánové, přeci dovedeme důstojně zaplatit. +++++ Nejvíce podezřelá je mi však skutečnost, že film je pojat jako vyprávění umírajícího Andersena. Snad dává právo vyprávění vypadat více subjektivně, pohádkově - vypráví přece Hans Christian - ale spíše se zdá, že potřebuje dospět k slzavému konci s dojemnou hudbou - usmíření. Slávu Andersenovi přejeme, ale těžko nás dojme. A já se nerad dojímám, když cítím, že vyprávění bylo orámováno vypravěčem jen kvůli tomu, abych se dojal. Přesto je tento film o relativně důstojnou, snesitelnou a místy i překvapivou podívanou, byť pocit, že je "na zakázku" se nedá zahnat. ()
Mám rád severskou kinematografii, ale ne vždy je to trefa do černého. Tentokrát máme tu čest nahlédnout do dospívání dánského spisovatele Andersena, který proslul především jako jeden z největších světových pohádkářů – přecitlivělý na kritiku i nezdolný v cestě za uznáním.. Standardní životopisný snímek, ničím nevybočující, místy hodně sterilní a hlavně ve výsledku prchavý, jak bublinky v sodovce.. ()
Příběh je optimistický asi tak jako všechny Andersenovy pohádky. :-) ()
Andersenovy pohádky jsou dodnes jedny z nejkrásnějších pohádek co kdy kdo napsal. Tím pádem jsou logicky velkou chloubou dánské kultury. Ne tak tento film. Osud tohoto spisovatele potenciál má, jenomže scénář je nedotažený. Chování postav postrádá logiku, ty vedlejší mají zbytečně mnoho prostoru no a ta hlavní věc je, že hlavní postava mladého Andersena je krajně nesympatická ukňouraná bytost. Místo soucitu k němu, jsem spíše pociťoval odpor a despotický učitel, byl pradoxně chvílemi mnohem sympatčtější. Vinu na tom mají herci, protože Jon Lange roli spisovatele neustál, zatímco jeho sok ho si s ním svým charismatickým projevem vytřel podlahu. Film celkově je utahaný a po jeho skončení jsem neměl pocit, že bych sledoval něco zajímavého. ()
Pro tento film asi nemám pochopení. Vizuální stránka je dobrá - místy je to sice až přeplácané, ale to se dá odpustit. Zato ten děj - přehnaná vyhrocenost charakterů (nesnesitelný rozmazlenec Andersen, Tuk čistý "jako okvětí bílé lilie", krutý Meisling, Henriette, která si celý příběh vystačí s jedním výrazem), rozvleklé scény, pitomý happy end. A k tomu všemu ta hudba, která se k filmu až neuvěřitelně nehodí. Nuda a šeď! ()
Trochu vítězství formy nad obsahem (kamera použila snad všechny možné filtry a techniky, chyběl možná už jen „bullet time“ :-) ), skvěle však zahrané a syrové. Velice doporučuji. ()
Takto brilantne natočený a hlavne fantáziou nabudený a dojímavý príbeh ktorý bol fakt one man show ako sa patrí...nemám slov ()
Velice zajimave zpracovani a kamera. Podle skutecnych kreseb a fotek Andersena se celkem dobre povedla trefit i podoba. Kazdopadne se jedna o zajimavy usek zivota teto literarni legendy, ja bych ale mozna uvital pohled na cely jeho zivot. Jde ale videt, ze Danove, ale i jine narody si umi svych osobnosti vazit, na rozdil od nas. ()
Velmi působivá sonda do temné části života slavného H. C. Andersena, která ukazuje postavu spisovatele mezi genialitou/infantilitou a šílenstvím. Neúspěch a pohrdání střídá drsná škola kruťase Meislinga, kde se umělcovou noční můrou stává nejen latina, ale i utrpení jediného opravdového přítele, které nepřímo pramení z Andersonova jednání. Psychický nátlak stupňující se zážitky z popraviště, nekonečného pohrdání či vyrvání z kruhu blízkých o vánočním čase vede téměř ke zlomení spisovatelovi osobnosti. Vše je vhodně obrazově i zvukově podbarveno, hra na city působí přesně jak má a nádherné ztvárnění dobové Kodaně už je jen pomyslnou třešničkou na téměř bezchybné filmařině, kterou si divák užije plnými doušky. Já si jí užil na plný počet. ()
Film samotný je natočen v celku pěkně, uvede diváka hezky do děje klasickým způsobem jako např. v Zachraňte vojína Ryana nebo Titanicu či Amadeovi. Starý pán vzpomíná a trochu bilancuje nad životem jež prožil. Hezky udělaná je Christianova povaha, povaha dítěte. Ač byl ve skutečnosti asi celkem hloupý, musel to být člověk který měl opravdu velkou fantazii, což ve snímku je znázorněno. Trochu tragicky tu znázornili jeho hlavního učitele (mimochodem role jako dělaná pro Anthonyho Hopkinse) stejně tak pozdější pochopení Andersena pro potřebu vzdělávání sebe sama. Pokud máte rádi výlety do fantazie a máte pro lidi s takovou povahou pochopení, mohu doporučit, ... všem ostatním spíše ne. A co já? Já jsem něco mezi :-) ()
Psycho film... pro mě naprosto nepochopitelný... dodívala jsem to jen proto, že jsem si pořád říkala: tady v tom přece musí něco být, to nějak skončí a dá to smysl celýmu tomu filmu... prostě musím počkat, konec bude výbornýýýý... no nedočkala jsem se... :( ()
Veľmi dobre stvárnená dobová atmosféra s dobrými hereckými výkonmi, avšak postačujúca by bola aj rozhodne kratšia stopáž bez mnohých tých hluchých miest. Film na mňa pôsobil prekvapivo, ale nijak výrazne ma neoslovil, do istej miery asi za to môže postava Andersena, pre ktorého som od začiatku do konca nemala pochopenie. ()
Lehce nadprůměrný film o mládí slavného spisovatele. A že to byla bačkora, která se rozbrečela pokaždé, když se na ni někdo škaredě podíval. Že to byl fracek sobecký, který plodil samý brak. Do té doby než ho život naučil. Co pak byla jeho muza? Jak ho život naučil? 65% ()
Severská kinematografia mi je veľmi sympatická ale tento kúsok nemôžem považovať za dobrý. Vpodstate, okrem scény a výpravy sa mi nepáčilo nič. Neprirodzené, až vtierajúce sa efekty, nepresvedčivé herecké výkony, hudba absolútne neladí k filmu a stále sa opakujúce jednotlivé skladby vo mne vyvolávajú dojem zlého B-čka aj napriek tomu, že mal celkom slušný rozpočet. Vyretušovaná dokonalá pleť u každej postaví pôsobí umelo. Čiastočne to u mňa zachránili vkusné kompozície v zábere. ()
dívá se na to celkem hezky, lze se však vyhnout následné averzi k h.c.a.? slyším ďábelský záhrobní smích adama oehlenschlägera, přičemž soudě podle filmu andersen jen natahuje moldánky... (nadějí je, že jde o vytříbenou mystifikaci.) ()
Sem si nemyslel, ze byl Andersen takovy magor :). Jinak film je velmi dobry. ()
Když jsem poprvé zahlédl tvář mladého Andersena, tak jsem měl obavy, že se na jeho obličej budu muset koukat až do konce. A to se stalo. Jeho uplakaný obličej mě doprovázel po celý film a navazoval ve mně úzkostlivé stavy. Andersen má podle mého opravdu svou kapku šílenosti v krvi po svých předcích, protože s těmi jeho ranými verši by se nezavděčil ani dětem v mateřské školce. Ale musím říct, že kdyby neměl jeho mecenáš (ředitel divadla) dobré srdce, tak by se těžko z Hanse stala výrazná osobnost a Bůh ví, zda-li by to bylo dobře nebo ne. Tak jako tak, tento film se hodí pro promítání ve školách, kdy se z chudého negramotného dítěte stane Hans Christian Andersen. Alespoň ta školní docházka je znázorněna tvrdým herbartovským stylem, za což jsem byl vděčný. ()
Zcela nečekaný pohled do mladí pohádkáře. Adolescentní posedlost slávou byla hnacím motorem mnoha umělců. Jen některým vydžela energie. Andersen tu sílu měl - pokud je tedy film natočen opravdu na reálném základu. ()
Hans Christian Andersen je pravděpodobně nejslavnějším dánským spisovatelem, který se tak pochopitelně dočkal i filmového zpracování svého životního příběhu. Zrovna Mladý Andersen v podstatě nabízí pohled pouze na jeden úsek Andersenova života, konkrétně na mládí v jeho internátní škole. Jde přitom o období, které ho do jisté míry definovalo. A potěší, že se na tohle zpracování některých Andersenových osudů dá celkem dívat. A je to celkově vlastně fajn. Mladý Andersen režiséra a scenáristy Rumlea Hammericha je řemeslně slušným filmem. Kameramana Nicolaie Brüela je kreativní, většinou sází na detaily obličejů postav skrze zoom a v případě mladého Andersena nám tyto detaily na obličej pomáhají se do jeho aktuální pocitové situace naprosto vcítit. Jakmile vám kamera pomáhá v tom, abyste se do filmových postav vcítili, je poznat, že za kamerou stojí někdo, kdo to má v malíku. Simon Dahl Thaulow se do role Andersena celkem hodí a dokáže vystihnout, že šlo již v mládí o takového podivína, kterého z dnešního pohledu mnoho lidí vidí jako potencionálního nediagnostikovaného autistu. Thaulow zvládá velmi dobře zahrát Andersenovy výbuchy vzteku, vyzařuje z něj taková neobvyklost a především bravurně interaguje s Henningem Jensenem. Jensen dokáže ztvárnit Meislinga jako člověka, kterého můžete velmi snadno nenávidět, což jen (snad) dokazuje, že výtečně zahrál šmejda. A pak je tu i velmi fajn Mikkel Konyher v roli Andersenova kamaráda Tuka. A zde začíná trošku menší problém. V Mladém Andersenovi velkou roli hrají dva různé vztahy. Vztah mezi Andersenem a ředitelem Meislingem a Andersenem a jeho kamarádem Tukem. Hammerich se přitom snaží prozkoumat oba tyto vztahy a do jisté míry tím vyobrazení obou těchto vztahů trpí, protože Hammerich se vlastně nedokáže rozhodnout, který z těchto vztahů je v jeho očích více důležitý a nedokáže ani najít ideální vyvážení, aby se mohl pořádně zaměřit na oba. A v tom je tak trochu problém. Jedná se sice o televizní produkci, přesto ovšem vypadá výprava velmi pěkně (dobová Kodaň vypadá skutečně hezky), kostýmy jsou též velmi pěkné a právě v rámci televizní produkce jde o slušný nadprůměr, který dokazuje, že i v případě jistých omezení se dá přijít s něčím, co bude vypadat minimálně dost fajn. Problém je většinu času především v někdy vyloženě pomalém tempu, které se dá ovšem díky délce, která nepřesahuje 2 hodiny snadno odpustit. Jenomže ve finiši je tu též spousta scén, které skutečně prakticky nikam nevedli i přesto, že se na nich dalo určitě něco vystavět. A v takovém případě mohli ty scény bez problému skončit na podlaze střižny. Film by byl najednou dlouhý pouze 90-100 minut a možná by v tomhle případě více fungovalo i to tempo. Ne o moc, ale přece jen. Osobně jsem vlastně ani nepochopil, jaký postoj k Andersenovi má samotný Hammerich a jak chce, aby divák Andersena vnímal. Je tam spousta scén, kterými vám Andersen nějakým způsobem přiroste k srdci a zároveň dost scén, které vám ho jistým způsobem zhnusí. Celá linka s jeho nejlepším kamarádem navíc tak trochu naráží na to, že hlavní myšlenkou Andersenových knih byla odlišnost, kterou osobně vnímal především tak, že on je sám tolik odlišný, že vlastně do jisté míry nedokáže navázat pořádné vztahy. I tohle se Mladý Andersen snaží ukázat a v jistých momentech se mu to daří, právě momenty s Tukem ale trochu srážejí pocit, že je Andersen tak neschopný navázat normální kontakt. Nikdy dle svých názorů nikam nezapadal a i z dnešního pohledu se na něj spoustu odborníků dívá jako na jakéhosi podivína, který byl možná autista a možná jen pouhý introvert. A pak by to možná chtělo i trochu nastínit, jakým směrem se bude kariéra budoucího Andersena ubíhat. Ve filmu jsou momenty, kdy se objevuje ve svých vlastních světech a jsou zpracované velmi půvabně a to tak moc, že mě mrzí, že takových momentů v samotném filmu nebylo moc a že možná Hammerich nevsadil na překrývání reality a Andersenových fiktivních světů. Jenomže to by nejspíš tak úplně nesedlo k Hammerichovu pojetí. Andersenovo dětství, které ho víceméně formovalo stejným způsobem jako období na internátní škole je pouze nastíněno. A pak je to ono rozhodnutí, že příběh bude vlastně vzpomínáním umírajícího Andersena, který se poté na smrtelné posteli dočkává osudového znovushledání. Celkem to funguje, hudba Jacoba Grotha buduje emoce, který má a jen tak zamrzí, že po konci definitivně dojde divák k tomu, že vlastně dostal jen velmi slušný snímek, který řemeslně neurazí (už kvůli povedené kameře), herecky je naprosto v pohodě, ale jakýkoliv důvod si ho pamatovat ještě dlouho po jeho zhlédnutí prakticky neexistuje. Je to prostě ´´ pouze´´ řemeslně velmi slušná podívaná, která je po technické stránce skutečně fajn a to především na poměry televizní tvorby. Tempově se to vleče, Hammerich si chvílema vyloženě není jistý, jak chce vlastně tuhle fázi Andersenova života pojmout, ale ve finále přece jen odvedl slušnou práci. O Andersenovi mohl rozhodně vzniknout silnější a více vypovídající film, spokojím se ale i se slušnou podívanou........ () (méně) (více)