Moucha

Což o to, nápad je to hodně zajímavej, ale to podání mohlo být o dost lepší. Celý film byl takový neucelený, pořád mě tam něco vyrušovalo. I když byla ke konci atmosféra hodně hutná, tak si myslím, že se to celkově dalo zvládnout líp, že ten děj mohl být údernější. Když vezmu v potaz rok vzniku, tak klobouk dolů před gore efekty. Dobrý sci-fi horor, ale čekal jsem víc... 60% (04.05.2012)

Dnes už to všechno vyhlíží tak nějak dětinsky a příliš latexově, nicméně výkon Goldbluma je sugestivní a některé momenty správně nechutné (trávení potravy)... jen to na mě působí dojmem konzervativní hororové patlaniny 80. let, třeba oproti Carpenterově Věci tomu chybí invence i silnější atmosféra. Skutečně antikvární záležitost, která mě spíš pobaví než nějak napne... (20.01.2007)

„Počula si už o hmyzej poltiike? Nie? To preto, že hmyz žiadnu nemá.“ Mucha, adaptácia poviedky Georgea Langelaana (resp. remake čierno-bieleho filmu z konca 50. rokov), je sila. Spočiatku si vravíte, že to nejako dáte, že to nie je až také hrozné a že to je len film. Ale potom ubehne ďalšia minúta a kanadský úchylák Cronenberg vás dostane ponurou hudbou svojho dvorného skladateľa Howarda Shorea, inteligentným hereckým obsadením (Goldblum, Davisov, Getz, Cronenberg ako gynekológ v odpornej snovej pasáži), temnou atmosférou, nenáročným, ale pôsobivým príbehom, nechutným zmyslom pre humor (jedenie rozpustenej kašičky), nezabudnuteľnými pasážami (pretláčanie rúk) a neuveriteľnou „atmosférou fyzického humusu“. Maskér Chris Walas za "nechutnú" robotu odvážne (na Akademikov) získal Oscara a neskôr sa podieľal na Deep Star 6 a nakrútil Muchu 2 (ehm). Dodnes jeden z najodpornejších filmov, aké som zatiaľ videl. V dobrom. Ak je to možné. (05.12.2004)

Po zásluze kultovní dílo a povinnost pro všechny hororové fandy. Cronenberg je hračička, vyhrál si s každým detailem a zásluhou jeho precizní režie nesledujeme hlavního hrdinu jen jako ústřední šachovou figurku v bezvýchodném postavení, ale spíše jím přímo jsme a jeho postupnou proměnu v odporné monstrum pociťujeme i na vlastním těle. U odolnějších diváků zůstane asi jen u mrazení v zádech, méně zdatným se může při pohledu na loupajícího se a slintajícího Jeffa Goldbluma i mírně zvednout kýbl. Tak jako tak, Moucha je zážitkem, na jaký se jen tak nezapomíná- ne pro každého, ale přesto zážitek :) 85% (27.01.2013)

Znovu projevil silnou vášnivost, znovu šokoval nekorektními scénami, znovu ho zajímali duševní stavy člověka v krizových situacích. Stačí jeden genetický kolaps a na kult je zaděláno. Režisérský úchyl David Cronenberg posílá svého hrdinu, ambiciózního vědce Jeffa Goldbluma k teleportaci pomocí dvou speciálních kabin. Punčochy sličné novinářky Geeny Davis přemístil bez újmy, s opicí to ovšem bylo lehce brutálnější, pokus na sobě samém už vyjde. Jen se při přenosu dovnitř dostala i moucha. Začne to ostrými chlupy na lopatce, končí odpadáváním důležitých částí těla. Výsledkem je dokonalá (vnímám ji tak i dnes) práce maskérů, kteří se na drastickém přerodu vyřádili. Nespočet scén rafinovaných a lahůdkových. Palec nahoru. (22.10.2017)