Reklama

Reklama

Nejlepší léta slečny Jean Brodieové

  • Velká Británie The Prime of Miss Jean Brodie

Obsahy(1)

Nekonvenční slečna Jean Brodieová, která je podle svého názoru v "nejlepších letech", si získala své studentky i značnou část pedagogického sboru, v němž má dva milence: naivního, ale milého učitele hudební výchovy Lowthera a cynického výtvarníka Lloyda. Na začátku filmu je Jean představena jako dokonalá pedagožka oddaná svým studentkám, ale postupně se odhalují její stinné stránky. Kromě toho, že vliv na své žačky trochu využívá, je tu ještě věc poněkud závažnějšího charakteru. Píše se totiž rok 1932 a Jean obdivuje fašisty Mussoliniho a Franca. Jak v jednom momentě filmu poznamená Lowther, Jean nerozumí politice, jen si idealizuje obraz vůdce. To by vcelku nevadilo, kdyby své žačky nevedla ke stejnému způsobu myšlení. Její přesvědčení o vlastní neotřesitelné pravdě však bude podrobeno tvrdým zkouškám. Při konfrontaci s milenci i žačkami se bude muset podívat na svůj život z jiného úhlu a nahlédnout, jakým směrem se vlastně ubírá. Vynikající snímek ze školního prostředí. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (44)

majo25 

všechny recenze uživatele

Ukážka, ako môže byť vedená nastupujúca generácia v naivnom mladom veku k nebezpečným ideológiám, všetko v nevinnom duchu záujmu o umenie, históriu či romantiku. Len škoda, že táto linka nie je nosná a film sa viac zaoberá romantickou zložkou, či už samotnej afektovanej a extravagantnej učiteľky, alebo niektorých jej žiačok. Maggie Smithová je ako učiteľka fajn, ale ako romantický idol záujmu sa vôbec nehodí. Tiež by si to žiadalo vyostrenejší konflikt medzi učiteľkou a riaditeľkou kritizujúcou jej učebné postupy. Pobaví aspoň Gordon Jackson v komickejšej roli naivného zbožnovateľa slečny Brodieovej. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Maggie je můj filmový drahoušek, kterou jsem si zamilovala v seriálu Panství Downton, tam hrála rozkošně a získala si okamžitě veškeré moje sympatie. Tohle byla trochu nevděčná role, ale bylo to její dokonalé sólo a já byla vděčná, že jí už znám, protože její zvláštní herecký styl tady byl silně patrný. Sice tady vypadala trochu na víc než na 35 let, ale nic to neubralo na její herecké kvalitě. Od prvotní sympatie k této nekonvenční učitelce dějepisu jsem se postupně dostávala pod povrch její osobnosti a to už nebylo nic úsměvného, ale spíš smutného a já tušila že ty její "nejlepší léta" nebudou rozhodně šťastná. Snad je na jednu dobře neuvědomění si této skutečnosti, ale rozhodně je to osobnost, která vás silně zaujme a strhne. Měla jsem radost i z postavy mého oblíbence z Profesionálů (Georga) Gordona Jacksona, který si tady zdatně sekundoval s Robertem Stephensem. Ach, Joan, jak ráda bych Ti pomohla, ale Ty nechceš, myslíš, že jsi opravdu šťastnou ženou ............? Velmi zajímavý komentář : Aky ()

Reklama

triatlet 

všechny recenze uživatele

Z hrdinky = učitelky se stává postupně antihrdinka. V konzervativní škole chce učit edukovaně - Já jsem hrnčíř a vy má pýcha. Formujete se.// Seďte v lavicích potichu a zůstaňte klidné. Jako Mona Lisa. Ředitelka nazývá děvčata slečny Brodierové „klikou“. V hlavní „hrdince“ se mísí romantické představy s fanatičností, která je spojena s obdivem fašistických vůdců. Oddanost Jean Brodierové nejlépe vystihuje její milenec – malíř: „Jsi učitelka, nebo vůdce?“ Zajímavé je, že herecky mi výkon Maggie Smith přišel divadelní, místy přehrávaný, ale ona tak teatrálně, jak označuje studentka Sandy (Pamela Franklinová), ztvárnila postavu. Závěrečný dialog mezi Sandy a Jean je působivý. Poprvé při konfrontaci s jinými nemá Jean navrch. Výborný střih (školní předměty – po tělocviku následuje šití), propracované charaktery postav, nadčasová myšlenka. Krásné záběry na Edinburg. ()

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Tak jako je u mě zvykem i v tomto případě si dovolím projevit svůj vlastní názor na to, co jsem právě viděl, a pokud s tím bude mít někdo problém, bude pro něj / ni nejjednodušší, když přestane číst a nebude si kvůli mně ničit nervy. Ve třicátých letech minulého století v Británii zjevně stále přetrvávala takzvaná viktoriánská morálka (která je velmi podobná té maloměšťácké a je mi z duše protivná), takže jsem si neortodoxní učitelku zpočátku vcelku oblíbil, i když to z její strany několikrát nemile zaskřípalo. S postupem času se ale stále jasněji ukazovalo, proč jsou nutné osnovy pro školní výuku. Netvrdím, že by učitelé neměli mít svůj názor na věc, svůj politický nebo náboženský příklon by si ale neměli ventilovat na těch snadno ovlivnitelných (zvlášť když jsou sami tito učitelé v některých případech sami snadno ovlivnitelní kdejakým žvástem z internetu; tuto větu už pochopitelně nevztahuji k době, v níž se odehrává děj snímku ani k době jeho vzniku). Původně jsem chtěl hodnotit třemi kousky, protože jsem měl pocit, že je to všechno jaksi rozhárané a že tvůrci otevřeli víc zápletek, než bylo potřeba, ale nakonec u mě převládl dojem, že ta trocha diskomfortu stála za to. A navíc mě potěšilo setkání s mladou Maggie Smith a pobavil mě Cowley, kterému se pěkně zapalovala lýtka:-) / Poučení: Obdiv k diktátorům bývá často nakažlivý. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Podivně teatrální, namyšlená a do vysněného světa uzavřená slečna Brodieová obdivuje diktátora a sama diktátorem je. Libuje si v tom, jak ovládá a manipuluje lidskými city, zaměřuje se s jistotou dravce na nejslabší - děti a lidi, kteří jsou jí oddáni. ___ Přesvědčivá studie psychopatického charakteru, kterému Maggie Smith vtiskla eleganci pravé britské dámy (všiměte si jen, jak elegantně a vznosně umí jezdit na kole). Ještě bych vyzdivhla neuvěřitelně silný výkon Pamely Franklin a její podání dívky s vlastním přesvědčením a silou následovat ho. /24. 6. 14./ ()

Galerie (15)

Zajímavosti (4)

  • Celosvětová premiéra proběhla 24. února 1969 v Londýně. (ČSFD)
  • Na konci filmu, když Sandy (Pamela Franklin) odchází ze školy, jde kolem betonové lampy ze šedesátých let, ta se však v době, kdy se film odehrává, ještě nevyráběla. (ČSFD)

Reklama

Reklama