Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tragikomický příběh jednoho svatebního dne se odehrává na izraelsko-syrské hranici na Golanských výšinách, okupovaných od roku 1967 Izraelem. Pojednává však nejen o hranicích mezi státy, nýbrž i o hranicích uvnitř rodinného společenství. Nevěsta Mona pochází z dobře situované drúzské rodiny z pohraniční vesnice Majdal Shams. (Drúzové jsou šíitská sekta a jejich národnost je oficiálně nedefinována. Dívka se vdává za populárního syrského herce Tallala, kterého zná jen z televizních mýdlových oper. Svatba pro ni znamená, že už se nebude moci vrátit ze Sýrie zpět. Příbuzní doprovázejí nevěstu do země nikoho mezi pohraničními stanicemi. Ženich je na druhé straně. Dojde však k byrokratickému zádrhelu a všichni musejí čekat, až se vyřeší. Mezitím je čas na rozuzlení několika složitých rodinných traumat, ovlivněných politickou situací, náboženskými předsudky a odvěkými tradicemi. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (41)

Morholt 

všechny recenze uživatele

Podle anotace by se mohlo zdát, že ústředním motivem je absurdní divadlo na hranicích, ale tak to není. Víc než o cokoliv jiného se jedná o rodinné drama, ke kterému dojde ve chvíli, kdy se početná rodina sjede na svatbu. Nejvýraznější roli tu hraje uspořádání drúzské společnosti, která sice patří v rámci islámského světa k těm tolerantním, ale jistá dogmata tu přetrvávají a z toho pramení většina konfliktů. Díky tomu, že se nejedná o žádné radikály, tady absentují vyhrocenější scény, ale to je tady vlastně plus, protože decentnější a citlivé pojetí filmu sluší. Komedie si moc neužijete. V tomto ohledu má občas potenciál snad jen Barhomova postava, úsměvně působí halekání megafonem přes hranice a do jisté míry i potíže s razítkem, ale to je dohromady tak deset minut. Herecky na výbornou a pro mě byla hlavní hvězdou Hiam Abbass v roli nevěstiny sestry. 85% ()

italka63 

všechny recenze uživatele

To, co se bere někde jako samozřejmost, je jinde zcela absurdní a to vinou politiků a náboženství.Určitě není v těchhle oblastech vůbec lehké žít, a přitom jsou to nádherné země a Golanské výšiny gordický uzel, a tím dlouho zůstane. Vyřešení zbylo opět na ženách, a ne lehké.Skvělá Hiam Abbas a čtyři body za velmi zajímavý film, jehož problémy jakoby sahaly do jiného století. ()

Reklama

Rex Mundi 

všechny recenze uživatele

Veľmi silný a dojímavý zážitok. Na rozdiel od iných užívateľov, ktorí hovoria predovšetkým o politickej situácii, pre mňa najintenzívnejšie emócie plynuli z toho, čo je jej dôsledkom - rozlúčenie Mony s milovanou rodinou, ktorú už nikdy v živote neuvidí, maximálne ďalekohľadom cez hraničnú čiaru. Geopolitické zhovadilosti sú vec, ktorú malý jednotlivec neovplyvní. Preto podstatnejším aspektom takýchto filmov sa pre mňa stávajú ľudia, ich správanie i zážitky z toho vyplývajúce. Absurdita byrokracie, úradníckej horlivosti, ale aj laxnosti či neochoty pomôcť, zadubeného tradicionalizmu či obmedzenosti; to sú vlastnosti, ktorými jedni ľudia formujú osudy tých druhých. Deje sa to po celom svete, na všetkých úrovniach, bohužiaľ úplne najhoršia zhovadilosť je tá inštitucionalizovaná. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Mám rád Izrael a židosvké dámy zejména a tak je mě samozřejmě sympatická i izraleská kinematografie. Ze začátku jsem měl u tohoto filmu trošku problém, abych se zorientoval, kde je kdo, ale pak se rozehrálo doslava shakespearovské drama z přechodem hranic na Golanských vyšínách. Je to opravdu hrozně smutné jak politické problémy zasahují do lidských lásek a radostí. Fim je nádherně režírován, má absurdní gradici a mnoho silných momentů. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Svatba jako výsostné politikum? Kde nejlépe, než na Golanách, na tragicky "strategickém" území, kde žijí lidé v těžké geopolitické realitě pod tlakem všeobjímajícího válečného napětí, bigotních náboženství, klanové kultury, patriarchálních vztahů a všestrané byrokracie se statusem "státní příslušnost - bez určení"! . . . I když formou nikterak strhující - obsahem však působivá hořkohořká - asi jako ta zde ve filmu pitá pravá arabská káva - nekomedie, či spíše kafkovské podobenství o těžkém údělu lidí žijících na pomezí neslučitelných kultur a nesmiřitelných států. Bez šance (alespoň co se politiky týče) na brzké spravedlivé a smysluplné trvalé urovnání. Ale... Ano - otevřený(!) závěr filmu je nejpůsobivější právě v tom (snad) nadějném Monou a její matkou představeném >bojovně< individualistickém vzpurném symbolickém ALE! . . . A jen tak mimochodem - všimli jste si, že nikde(!) v tom rozlehlém a na místní poměry poměrně luxusním a moderním >středostavovském< sídle Hamidova klanu (a vlastně v celém filmu) v žádném záběru neuvidíte jedinou knihu? Možná by tyto prospěly lidu těžce zkoušeného kousku vyprahlé blízkovýchodní země coby místa jedné z kolébek >civilizace< více než prapory, fangle a nadživotně velké portréty politických zločinců a vrahů otce a syna Assadových na stěnách... Amen. - - - P.S. A ne že bych se chtěl zastávat jednoho formálně byrokratického úřednického stát(d)ně israelského ŽIDA, ale jeho syrsko ARABSKÉ byrokraticko úřednické (dva) protějšky ve své umanuté zmrdivosti mu tedy nesahaly(i) ani po obřezání! Oni totiž - když se to tak sečte - jeden stál za osmnáct a ti dva bez dvou za dvacet, navíc ještě dvakrát podtrženo!! (To jen ku zdejšímu >zasvěcenému komentáři< už. "Janaryba") . . . Blablablablabla... Howgh. - - - - - (Poprvé viděno 14.5.2012 na >nadějném prostoru< /v původním formátu obrazu a s orig. zvukovou stopou a č. titulky/, hodnocení 175., komentář zde jako čtyřiadvacátý - 14.5.2012) ()

Galerie (7)

Zajímavosti (3)

  • Film se natáčel ve dvou drúzských vesnicích, jedné pro-izraelské a druhé pro-syrské, podle toho, jaký byl politický charakter dané scény. Protože izraelské úřady nepovolily natáčení na skutečné hranici, na jiném místě byla postavena maketa. (Myshkin)
  • Vtip o mužích s mezerou mezi zuby, který do filmu vložila spoluautorka scénáře Suha Arraf, byl narážkou na režiséra filmu Erana Riklise, který sám má mezeru mezi zuby. (Myshkin)
  • Makram Khoury (Hammed) je ve filmu otcem Clary Khoury (Mona), stejně jako ve skutečnosti. (Myshkin)

Reklama

Reklama