Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radek99
    *****

    Poetika filmů Bohdana Slámy je mi blízká. To je asi základní předpoklad pro přijetí tohoto mezinárodně tak úspěšného českého filmu (což nebývá zase tak obvyklé). Mám rád i civilní herectví Pavla Lišky a libí se mi Aňa Geislerová, takže jsem se na tenhle film hodně těšil. Střetnutí s ním bylo ale mnohem silnější, než jsem čekal. Při odchodu z kina jsem ještě drahnou dobu bloumal po ztemnělých ulicích a zklidňoval vášně, které ve mně tenhle film rozžehl. Důvod je prostý: tenhle něžný a křehký film je o tom, kde hledat v současném odcizeném světě pocit, který jako jeden z mála naplňuje duši člověka a podle kterého se také celý film jmenuje, pocit štěstí... Nejenom podle Bohdana Slámy jsou ale cesty vedoucí k tomuhle pocitovému naplnění klikaté a mnohdy i slepé. Celý film je o hledání ... štěstí, lásky, smyslu života, sebe sama ... Existenciální nezakotvenost hlavních hrdinů ještě podtrhuje příznačně a symbolicky zvolená bezútěšná krajina severních Čech, která svým způsobem také plní jednu z rolí ve filmu (jejím opozitem je pak postmoderní lokace ,,nadnárodní" krajiny západního velkoměsta, situovaná do tranzitní zóny letiště). Generační řetězec ještě neporušených a fungujících vztahů v komunitě lidí na vesnici nahrazuje Sláma oproti svým dřívějším filmům již generačním vzorcem poněkud rozpadlým, symbolizujícím současný městský život, život rozvodů a nefungujících vztahů. Navíc, tato premisa je také odpovědí na otázku, zda lze nalézt ono samotným názvem proklamované ,,štěstí". Jsou jím právě fungující generační vztahy, ona nezpochybnitelná osa rodiče-děti. Absence funkčního partnerského vztahu a dětí z tohoto vztahu vzešlých je tím nejhorším, co může nejen hrdiny tohohle krásného filmu potkat...(23.11.2006)

  • Superpero
    ****

    Ze začátku mi to přišlo jaksi nuceně podané, ale pak si mě ten film získal. Někteří herci jsou fakt dobří (Liška, Huba), jiným jsem to moc nevěřil (Geislerová, Daniel). "Štestím" Bohdan Sláma překonal svojí prvotinu, i když to bylo podle stejného mustru. Takže příště by mohl vyrukovat s něčím trochu jiným.(8.3.2007)

  • Radyo
    ****

    Velmi sympatická a příjemná podívaná s excelentními hereckými výkony. Možná ne 100% originální, možná ne 100% umělecké, ale 100% poctivé. Nicméně i tak si netroufnu ten film ohodnotit 5 hvězdičkama, i díky jeho závěru. Jelikož patřím k divákům, kteří mají raději polopatický konec (i když dokážu uznat i ty konce, kdy si to divák musí domyslet sám), byl bych fakt moc rád, kdyby Bohdan Sláma zkusil ještě pohledat ten poslední ztracený filmový kotouč, na němž je určitě aspoň 5 minut děje, kde je všechno hezky dotaženo do aspoň přibližného konce. :-)(26.3.2007)

  • gudaulin
    ***

    S Bohdanem Slámou je to těžké - na jednu stranu má vyhraněný originální rukopis a dokáže si vybírat taková témata a nahlížet na ně z takového úhlu, jakého ostatní čeští filmaři nejsou schopní, na druhé straně mi s výjimkou jeho posledního snímku Venkovský učitel, který jsem konečně mohl ohodnotit absolutním počtem, přišly jeho předchozí kousky scénáristicky nedotažené, a stejně tak tomu je v případě Štěstí. Sláma má smůlu, že netočí o dalekých zemích, ale o české společnosti a v ní to zkrátka např. s opuštěnými dětmi nechodí a ani nemůže chodit tak, jak popisuje. Navíc některá rozhodnutí a citové projevy hlavní hrdinky nepřijdou věrohodné. Jinak zájmu zahraničních festivalových porot a kritiků se není co divit, Sláma dokáže např. lásku popisovat tak, jak to v příbězích od pana Vieweiga nebo nedej bože Báry Nesvadbové nikdy nenajdeme. Dobře ví, že láska obsahuje soucit, odříkání a spoustu dalších emocí. Některé momenty, jako smíření s umírající sestrou, jsou maximálně dojemné a samy o sobě by zasloužily o dvě hvězdičky víc. Celkový dojem: 65 %.(11.10.2010)

  • kiddo
    *****

    Tenhle film má IMHO jako jeden z mála porevolučních filmů šanci se zařadit mezi perly české kinematografie. Je to trochu překvapující, když uvážíme, že se zachází se stejnými rekvizitami, jaké jsou pro dnešní tvorbu typické a při kterých se už člověk neubrání pozvednutí obočí: plejáda osvědčených herců, příběh rozebírající těžký život tří chudáků, obyčejných lidiček. Jenže je tu jistý podstatný rozdíl: tohle není hořkosladké lízátko vylepšované laskavým humorem a sentimentalitou. Tenhle příběh si zachovává punc syrové reality, studené, depresivní a ošuntělé, odehrává se přímo před vašima očima. Film zde neslouží jako ukázka hlavního okamžiku života postav, ty nějak žily předtím a stejné peripetie budou řešit i potom (což na konci umožňuje s vědoucím úsměvem doufat, že někde za závěrečnými titulky to přece jen dopadne dobře). Opravdovost podtrhují zejména dlouhé scény bez střihu, kdy jsou všichni představitelé nasáčkovaní do jediného záběru a musejí věrohodně uhrát změny emocionálních stavů. A značně v tom pomáhá i civilnost a obyčejnost dialogů a postav: když se někdo z nich pokouší o vyjádření svých citů a myšlenek, většinou to působí stejně toporně a neuměle jako v reálném světě. Se slzami nebo odhalováním nitra postav se zbytečně neplýtvá, a tak když se Liška na konci rozpláče, působí to mnohem silněji. Jejich city nejsou divákovi naservírovány přímo pod nos, musíte se jich dohadovat z jejich konání, pohledů a výrazů; asi jako když sledujete někoho, kdo sedí vedle vás. Pro mě zkrátka jeden z letošních nejsilnějších filmových zážitků.(16.10.2005)

  • - Na festivalech v San Sebastianu, Anges, Athénách a Montrealu oceněn jako Nejlepší film. (M.B)

  • - Snímek Bohdana Slámy Štěstí byl natočen v širokoúhlém formátu systému Hawk Scope německé společnosti Vantage Film GmbH, s poměrem stran 2,35:1 - tedy stejný jako standardní americký Panavision. (Trainspotter)

  • - Na začátku filmu, při scéně, kdy pár souloží na tzv. stavbě u poutě, se ve skutečnosti jedná o nedokončenou budovu klinky v Mostě. (Pulos)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace