Něco jako štěstí
Režie:
Bohdan SlámaScénář:
Bohdan SlámaKamera:
Diviš MarekHudba:
Leonid SoybelmanHrají:
Tatiana Dyková, Pavel Liška, Aňa Geislerová, Marek Daniel, Zuzana Kronerová, Simona Stašová, Bolek Polívka, Martin Huba, David Dolnik, Marie Ludvíková (více)VOD (5)
Obsahy(1)
O neobyčejných zázracích obyčejných lásek. Monika (Tatiana Vilhelmová), Toník (Pavel Liška) a Dáša (Aňa Geislerová) jsou kamarádi od dětství, kteří spolu vyrůstali v jednom paneláku. Monika, Toníkova dávná láska, pracuje v supermarketu. Její přítel Jiří odletěl do Ameriky za prací a Monika doufá, že už brzy pojede za ním. Toník teď žije se svou tetou na statku u města a živí se všelijak. Nechce zpátky do paneláku, nechce pracovat ve fabrice, nechce poslouchat rady svého otce. Dáša žije sama, má dvě malé děti a ženatého milence Járu. Dáša je k smrti unavená a zoufalá, ale pořád věří jeho slibům, že se rozvede a sežene jí práci. Monika dostane k Vánocům od Jiřího letenku a začne se chystat na cestu do Ameriky. Dášin duševní stav se zhoršuje, už není schopná se starat o děti. Když Dášu převezou na psychiatrii, Monika zruší letenku do Ameriky a ujme se jejích dětí. A náhle znovu zjišťuje, jak velkou oporu má právě v Toníkovi. Pro Toníka začíná nový život - kvůli Monice a dětem je schopen udělat cokoli: pustí se do přestavby statku, a dokonce začne pracovat v továrně. Jenomže hra na rodinný život je pořád jenom hrou, i když si to Toník nepřipouští - Moniku čeká budoucnost v Americe, děti jsou jenom "vypůjčené" a do baráku pořád teče... Nový film režiséra Bohdana Slámy navazuje na jeho úspěšný debut Divoké včely, který měl mimořádný ohlas u českých diváků a přinesl mu i řadu cen na mezinárodních filmových festivalech. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (504)
Scénář: Bohdan Sláma .. Bohdan Sláma netočí veselé filmy. Po Divokých včelách opět zasadil příběh do prostředí, kde není nouze o nešťastné lidské osudy. Depresi dávkuje ve velkém. Kamera je výborná, dlouhé záběry se u nás často nevidí. Příběh je napsaný dobře, s velkou dávkou realismu. Nejdůležitější element českého filmu, herci, celek skvěle drží velmi vysoko a je až zbytečné někoho vyzdvihovat. Rodinné souznění dvojíce Simona Stašová - Bolek Polívka je nejlepší/nejpravdivější epizodka z filmu.. 75%. ()
Pokud hodně moc přivřu obě oči, možná bych se nakonec i nechal slyšet, že se v Česku každý rok objeví alespoň jedno parádní osudové drama. Roku 2005 o sobě dal razantně vědět Bohdan Sláma, když takto natočil depresivní Štěstí (best kontrast ever). A když píšu depresivní, myslím to naprosto smrtelně vážně. Během dialogů mezi Liškou, Vilhelmovou a Geislerovou s vlastními úsměvy na tváři nepočítejte - v žádném případě. Láska bolí. Fest. ()
Na české filmy do kina moc nechodím, ale jelikož mělo Štěstí velmi dobrá hodnocení (na český film), udělal jsem pro jednou výjimku. A ne že bych vyloženě litoval, jen jsem "nenašel", proč je tak kladně přijímané. Samozřejmě, na české poměry to je film velmi zajímavý a dobrý, od depresivního příběhu k standardně povedeným hereckým výkonům, ale jednoduše řečeno "prostě mě to nevtáhlo". 70 % ()
Poctivě český, realistický příběh, který věrohodně zpracovává klasické téma filmů Bohdana Slámy. Prostředí přírody či vesnice, sociální začlenění, křehké vztahy mezi lidmi, jejich vlastní citové i životní útrapy a vyrovnávání se se sebou samým. Upřímné, opravdové a nezkreslené vylíčení trpkých životů obyčejných lidí. Skvělé charaktery postav a ryzí emoce, které na mě zapůsobily. Tradičně excelují Slámovi dvorní herci, Liška, Vilhelmová, Geislerová, Stašová a další. Souhlasím s uživatelem Vančura, který ve svém komentáři vystihl docela přesně to, jaké dojmy a myšlenky se mi při podobně skutečných filmech honí hlavou. Dokonalý protiklad oproti vší té povrchnosti, lesku, vyumělkovanosti a důrazu na módní a ostatní materialistické statky, které jsou častou náplní současné společnosti téměř ve všem, kam se podíváme. Jak často si uvědomujeme, jak zbytečně a ostudně to všechno oproti skutečným hodnotám působí...? ()
Pakliže najdete cestu k jednotlivým charakterům, již není úniku. Ze soucitu přetrpíte jen tak tak únosnou míru deprese, špíny a smradu a společně s Toníkem (Pavel Liška opět hraje variaci na obtížně se vyjadřujícího trotla, ale poprvé nebudí smích, ale soucit), Monikou (Tatiana Vilhelmová je stejně přirozená jako i všichni ostatní herci, akorát trochu naivnější a mnohem sympatičtější) a Dášou (Anna Geislerová chováním retardované štětky budí děs a nejraději bych ji viděli v zamřížované kleci, nicméně není tak obtížné uvolnit také jejím směrem špetku empatií) se s jistým zdráháním vydáte hledat ono titulní štěstí. I přes všechen pesimismus je to mimořádně pozitivní film. 80% Zajímavé komentáře: Tetsuo, Marigold, kiddo, Max-Wesslo, sharky, Davson, apokar, Jordan, Terminus, Jazzzz ()
Galerie (34)
Zajímavosti (15)
- Pouť, na které se natáčelo, byla postavena naproti Baumaxu v Mostě a každý člověk, jehož obličej byl v záběru kamery, dostal 500,- Kč. (Pulos)
- Na otázku, co bylo během natáčení nejtěžší, scenárista a režisér Bohdan Sláma odpověděl: "Zůstat do té látky pořád zamilovanej. Tím, jak dlouho a jak dokonale ty postavy znáš, prožíváš s nimi jejich trápení, pochybnosti, radosti, tak se někdy dostaví chvíle, kdy tě začnou štvát. Začne tě něhlodávat pocit, jestli ta Monika vlastně není jen taková nezáživná kráva, která neví, co chce, a jestli vůbec stojí za to o ní točit nějakej film. A ten blbeček Toník! Proč už sakra tu holku nezačne normálně balit? Proč to v sobě pořád dusí? No a s nima tři roky žiješ, to je těžký. Těžký je milovat." (NIRO)
- Původně ve filmu měla hrát i Iva Janžurová, ovšem svým způsobem se z něj sama odobsadila. Scenárista a režisér Bohdan Sláma vzpomínal, že "měla hrát Profesorovou, matku Dáši. Měly bydlet spolu v tom maličkém panelákovém bytě a Profesorová měla od začátku trpět duševní chorobou, což by vysvětlovalo, proč začíná bláznit i její dcera. Paní Janžurová tu roli odmítla, že nemá pro příběh dostatečné dramatické opodstatnění. Začal jsem to opodstatnění hledat, prolamoval jsem se téměř do jejich minulých životů, hledal jsem motivace, psal jsem další a další scény a začal jsem ztrácet energii pro ostatní postavy. Producent mě týden před natáčením donutil postavu Profesorové vyškrtnout a já jsem mu za to vděčnej. Ta role prostě neměla dramatické opodstatnění a paní Janžurová měla pravdu. Některé výstupy Profesorové jsem naimplantoval přímo postavě Dáši, takže esence té postavy tam je, i když ji nevidíme. Podobným způsobem vypadla z filmu řada dalších motivů, ale i když tam nakonec nejsou, jsou cítit v jednání postav. Ty neviditelné věci jsou pro film často důležitější než ty viditelné." (NIRO)
Související novinky
Evropské filmové ceny
Od roku 1988 uděluje evropská filmová akademie filmové ceny pro evropskou kinematografii. Původně se ocenění jmenovalo Cena Felix a od roku 1997 bylo přejmenováno na Evropské filmové ceny. Udílení… (více)
Český lev 2005
V sobotu 25. února 2006 proběhlo v paláci Lucerna předávání 13. ročníku výročních filmových cen České filmové a televizní akademie, Český lev. Podle všech očekávání si pro nejvíce sošek přišli lidé,… (více)
MFF Bratislava
Ve dnech 2. - 10. prosince 2005 se v bratislavském Palace Cinemas uskuteční 7. ročník MFF Bratislava. Během této doby se představí 18 filmů z celého světa, jejichž kvalitu budou krom početného… (více)
Reklama