Následky lásky

Autistický hlavní hrdina s kamennou tváří postupně odkrývá svá tajemství. Sorrentinovi se několikrát podaří naprosto dokonalá scéna, například ta se svěřováním tajemství nemá daleko ke genialitě. Film je téměř bezchybný, až na samotný závěr. Chtěla bych znát další osud nejen gamblera a jeho ženy, ale také barmanky, bankéřů, bratra, manželky a vlastně možná všech postav, které se filmem jenom mihly, neboť všechny byly svým způsobem zajímavé. (27.06.2021)

hodně zvláštní film, u kterého jsem na rozpacích při jeho hodnocení. Je u něj vidět snaha o modernistickou stylizaci s pomalejším příběhem. Ze začátku jsem chtěl dát 4*, ale když se mi po pár týdnech od vidění téměř vykouřil příběh z hlavy, tak se přikláním je k lepším 3 hvězdičkám. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (13.05.2012)

Stále som presvedčený že anglický Sorrentino má v sebe viacej filozofie ako ten Taliánsky. Následky lásky sú žánrovou spleťou romantického filmu s prvkami existencializmu a kriminálky. Vzájomne sa dopĺňajú a v zásade sú funkčné, ale je to veľmi nešťastné spojenie žánrov. Aspoň v mojom prípade. Mafiánske filmy bez nadsázky, alebo zo zvýšenou umeleckou hodnotou moc nemusím. Servillo je zase raz výborný. Magnani má krásne prsia a úsmev a Sorrentino má veľké šťastie na kameru. Bigazzi sa hrá s obrazom a hoci prevažujú interiéry dokáže v nich spraviť množstvo záberov lahodiacich oku. Ale téma starého človeka uväzneného v nedobrej situácií mi nesadla. Film je formálne a herecky tak presný až mi z neho sála akási emočná chladnosť. Nemôžem nadávať na spracovanie, ale z filmu mi sálal veľmi neosobný chlad. Nedotkol sa ma a ani ma nedonútil rozmýšľať. Vyvrcholenie je zaujímavé aj bez výraznej dramatizácie, ale hoci som aj uvažoval o tej 4 hviezde - lebo predsa len som sa nenudil - je mi viac ako jasné, že na tento film zabudnem príliš skoro. (25.10.2015)

Zajímavý žánrový mix, jemuž vévodí postupné rozkrývání tajemství osobnosti hlavního hrdiny, který se rozhodne postavit se svému osudu, a jež je zakončeno osvobozující terminátorskou tečkou. Připojím se k uznání hudby a hereckého výkonu Toni Servilla, ovšem v mých očích nezůstává pozadu ani scénář, kdy přesné dávkování překvapivých informací, jež scénarista a režisér Paolo Sorrentino o ústřední postavě sděluje, nechává diváka v jakémsi příjemném napětí, které definitivně odpadne až s již zmíněnou finální tečkou. Nevšední film, který rozhodně není pro každého. (24.12.2013)

Sorrentino mě zklamal Velkou nádherou a nadchnul Mladým papežem. Můj třetí pokus s ním skončil zoufalou nudou. Nedokážu ocenit bloudivou kameru po chladných ulicích města a čistě neosobním hotelu, když hlavní hrdina je postava, která jen přežívá zakletá ve svých rituálech a úzce vymezeném prostoru. Postupné odkrývání střípků jeho minulého života, když ještě žil a ne jenom přežíval, mě ničím nedokázalo vtáhnout. Nesympatický, unuděný muž ve mě nevzbudil žádné pocity než jen touhu, ať už tahle bezdějová záležitost konečně skončí. (14.05.2018)