Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sandiego
    *****

    Zprvu spíše klasický poeticko-psychologický snímek, který ve druhé polovině působí neuvěřitelnou silou, které napomahájí i posuny v čase. Nejen silný příběh s krásným závěrem, ale také nádherné kompozice a osvětlení snad v každém záběru povznášejí tento snímek v pohlcující zážitek. Už se těším na Nového člověka.(5.8.2009)

  • berusche
    *****

    Velice dobře zpracované drama, které se drží základních prvků tvorby, aby divák na konci jen otevřel hubu a nezmohl se klasicky vůbec, na nic! A to přes to, že víte, jak to dopadne a co je záměrem. Dostatečně dlouho je věnován prostor psychologii postav, film má ze začátku spíše pomalejší ráz a nechá diváka vžít se do děje tak, aby vám to pak přišlo všechno o to víc líto. Myslím, že tohle je druh snímku, kde slzavé údolí nemine většinu z nás. Hloubku celého počinu pak doplňují výborné rádoby současné scény, které pomáhají ještě více upevnit fakt, že ztratit pocit jistoty a vlastní matku nemusí být zas tak náročné, i přes lásku, která je zjevná. Zasazení příběhu do válečné doby, poutavé prostředí, které svou čistotou a jednoduchostí doplňuje zdatně celý děj, a samotné herecké výkony z toho pak pro mě činí jeden z dalších klenotů mezi dramatickou tvorbou severských filmařů.(22.2.2016)

  • hellstruck
    ****

    Citlivě natočené drama tentokrát o finském chlapci, kterým zmítají události druhé světové války - musí opustit matku a jet k cizí rodině do neutrálního Švédska. Od porozumění s novou rodinou jej dělí nejen jazyková bariéra, ale především nezahojené rány.. Zase jednou příběh o jehož okolnostech se tolik nemluví, plus především pro ty, kteří mají rádi filmy z tohoto období, ale už jsou přesyceni koncentračními tábory a holocaustem. Přestože já k takovým lidem nepatřím, jsem ráda za každý "nový" úhel pohledu. Tempo je sice pomalejší a slov je poskrovnu, ale z příběhu musí být snad každý divák pohnutý. Jen ty scény s dopisy probíhaly pokaždé stejně. V závěru tedy nejsem nadšená, ale dojatá rozhodně ano.(21.6.2013)

  • genetique
    ****

    Škoda, že sa celá podstata tejto drámy začne vykresľovať a vyvíjať až po vyše hodinke, v ktorej sa pomerne monotónne vykresľujú len charaktery. Ale tá druhá polovica stojí za to, aj keď ako celok to rozhodne malo na viac. Najviac ale zaujal spôsob retrospektívneho zobrazenia, ktorý je v tomto štýle niečím originálny. 75%.(1.7.2007)

  • Matty
    ****

    Nejspíš jste již slyšeli o programu, který za druhé světové války dost možná zachránil životy tisíců židovských dětí z celé střední Evropy transportem do Velké Británie a pokud ne, doporučuji zhlédnout dokumentární film Do cizí náruče. Již méně známá je skutečnost, že podobná „záchranná“ akce probíhala také na sever od nás, kde Švédsko nabídlo útočiště dětem z Finska, jež odolávalo útokům Sovětů. Právě o tom pojednává dojemný finský snímek Moje matka. Devítiletý chlapec Eero musí opustit svou matku a navzdory jazykové bariéře odjíždí do Švédska za svými (nejspíš dočasnými) rodiči. Je zajímavé pozorovat vývoj jeho vztahu k náhradní matce, resp. náhradní matky k němu. Přes počáteční chladný odstup až k vztahu hluboce soucitnému, silnějšího vztahu s matkou skutečnou, dočasně stovky kilometrů vzdálenou. Stačí trocha sociálního cítění a je těžké nebýt v závěru dojat k slzám. 80%(20.8.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace