Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Larry Pearce natočil černobílý syrový příběh dvou grázlíků, kteří zablokují dveře vagonu nočního newyorkského metra a terorizují jednotlivé cestující, mladší, starší, bílé, černé, páry i jednotlivce, muže i ženy. Ukazuje se zde odcizená společnost jednotlivců, fragmentovaná, neschopná, bojící se nebo neochotná spojit se proti násilí a jednotlivě snadno ovládnutelná. Každý doufá, že právě jemu se nestane nic a postupně se dostávají do situace, kdy jsou ochotni přijmout větší a větší míru ponížení. Incident má přesah a nadčasovost; ukazuje, že se zlem se dobrem bojovat nedá a že "civilizovaný" člověk má v mezní situaci nad primitivním agresorem jen velmi pofidérní výhody. (Peabody)

(více)

Recenze (56)

NinonL 

všechny recenze uživatele

Skvělý film. Nastavuje zrcadlo, jak říká klasik, nám všem. Malicherným, lhostejným, pomstychtivým, zamindrákovaným, ustrašeným, zbabělým. Přitom stačilo tak málo a v metru by byl klid ... "Kde jste, sakra, lidi, byli?" Ve zdejších (pozitivních) komentářích je mnoho popsáno. Přeji všem, aby našli odvahu se na tento film podívat. ()

KarKulA 

všechny recenze uživatele

Na počátku stál podle mě výborný nápad, který ale zanikl ve spoustě nedotažených a nepřirozeně vykonstruovaných situací, které se na oko tvářily, že děsně sofistikovaně a rafinovaně odhalují charaktery jednotlivých postav. Pokus o hlubší rozbor "účastníků zájezdu", ale v tomto případě selhal na prvoplánové naivitě vykreslení jednotlivých osobností a příliš okaté nelogičnosti jejich chování - to vše ještě podtrženo ne příliš přesvědčivými hereckými výkony, které z toho alepoň pro mě udělaly jenom hodně průměrné dílo. ()

Reklama

UncleG 

všechny recenze uživatele

Ti z nás, kteří pravidelně jezdí hromadnou dopravou, dávno vědí, že v eM-Há-Déčku nebývá o legraci nouze. Zvlášť jízdy nočními linkami bývají zpravidla příslibem veselého povyražení všeho druhu. Pominu-li zážitky zcela bezvýznamné jako výbuch transformátoru a následný požár kabiny, rvačka vagabundů (ve který jsem jich taky pár slíznul - a bolelo to, jéje), skutečnost, že na vás někdo zničehonic vystartuje a chce vám dát pěstí, nebo že se bezděky stanete svědky veřejné soulože v nočním vlaku pařížského metra, pak mi na mysl vyvstávají i zážitky poněkud extrémnějšího rázu. A ano, souhlasím s Larry Peercem, že lidi jsou zatracený hovada. Pokud se "někomu druhému" začne dít něco nebezpečného, sedí a tupě zírají, jakoby se celkem nic nedělo. Někdo kouká z okna, někdo jen čumí do prázdna, zatímco na dosah ruky jde skutečně o život. Kdybychom bývali nezakročili, nechali by cestující neznámého pána v klidu umřít. Na výzvy "pomožte nám prosím někdo" nepřišla jakákoli reakce. Věru, i tohle jsem v MHD zažil a od té doby mám z tupé masy tak trochu strach. Snímek Incident je proto hodně zajímavou sondou, která je podle mých zkušeností naprosto pravdivá. Předkládá příběh, který postrádá hrdinu a tak se hrdinou vlastně stává sám utlačovatel. Hm... V závěru se pak zabývá otázkou, jestli je hrdinský čin nezbytný, a zda má cenu riskovat vlastní život pro bandu tupých ovcí. Lidí, kteří se nechají terorizovat, lidí, kterým je ukradené terorizování ostatních... Takže ruce nahoru, kdo chce zapíchnout pro bandu srabáckejch sobeckejch asociálů... ()

Aelita 

všechny recenze uživatele

Každý má svůj vlastní strach. Rozdělení strachem lidé nejsou schopní se bránit. Kdo toho dokáže využít a nemá morální zábrany, může si dělat, co chce. Jediný, kdo to násilí dokáže zastavit, je člověk, pro kterého bolest nebo smrt je menší zlo než nečinné přehlížení. Každý má svůj vlastní strach a každý má svoji vlastní hranici, za kterou ten strach přestane působit. Jen u některých tato hranice splývá s pasivní rezignaci na život nebo na ideály. ___ Jediný hrdina v nočním newyorkském metru se nápadně podobá šerifovi Willu Kaneovi, který se postavil do cesty zločincům V pravé poledne. ___ Incident je skvělá galerie lidských charakterů a pohnutek a čtyři hvězdičky dávám jen proto, že znám odhodlanější verzi Incidentu, ve které Pfc. Felix Teflinger (Beau Bridges) oželel svoji zlomenou ruku. Teflingerova otázka - Where were you buddy? – v určitých životních situacích patří nám všem. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

První polovina, kdy se divák postupně seznamuje s postavama, je naprostá nuda. Druhá polovina, kdy se konečně rozjede ten teror v metru, je o něco lepší. Jenže zajímavou zápletku sráží absolutně dementní a nevěrohodný chování snad všech cestujících a navíc "tyrani" nevzbuzujou ani sebemenší respekt. Tomu filmu jsem prostě nevěřil. Jasně, lidi jsou lhostejný a když se někde něco semele, tak si radši každej hledí svýho. Ale tohle bylo vyhnaný úplně ad absurdum. Že by se těm dvěma chcípákům vůbec nikdo neopovážil vzdorovat? Tohle prostě tvůrci nějak nezvládli. Spíš mi to přišlo k smíchu, když třeba Brock Peters tam brečí jak malá holka, protože mu řekli, že negři smrděj. Navíc je trochu blbost, aby metro mezi stanicema jelo snad 15 minut nebo aby se v metru dalo šeptat. Je to celkově takový dost nedotažený. Kdybych měl hodnotit samotnou myšlenku, dal bych 5 hvězd. Jenže zpracování se vůbec nepovedlo. 40% ()

Galerie (25)

Zajímavosti (5)

  • Natáčení v New Yorku v metru ani pořizování jeho záběrů nebylo štábu oficiálně povoleno, a tak kameraman Gerald Hirschefeld a jeho asistent vzali skrytou kameru a natáčeli tajně. Ostatní záběry ve vlaku byly natočeny ve studiu. (reich)
  • Natáčení probíhalo v New Yorku. (reich)
  • Martin Sheen v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)

Reklama

Reklama