Cestující v dešti

Keď som videl film ako trinásťročný, bol som z neho úplne hotový. Keď som ho videl ako dvadsaťročný, ničím ma už nezaujal. Odvtedy som ho nevidel a keby ho niekedy dali v tv, určite by som si ho z nostalgie pozrel, minimálne preto, aby som ho mohol objektívnejšie ohodnotiť. Mne ten Bronson ale stále nejako nepasuje. Videné po ďaľších mnohých rokoch: Tak áno, je to dobre napísané, najmä tá trochu detská postava Marlene Jobert. Chovanie chlapov k ženám bude a spôsoby ich reakcií sa zdajú byť hlavnou témou filmu. (04.10.2012)

V mnoha ohledech bych řekl, že je příběh tohoto filmu přitažený za vlasy, hlavní hrdinka se občas chová zcela proti logice, což ovšem můžeme zkusit zdůvodnit traumatem, kterým si prošla. Snímku však nechybí atmosféra, určitý spád i napětí, ale zejména herecké výkony. Marlene Jobert je ve své roli přesvědčivá a Charles Bronson tradičně nezklamal. (03.11.2017)

Jeden z předních tvůrců Francouzské drsné školy René Clément nám dokazuje, že pro vznik vynikajícího thrilleru nepotřebuje mnoho. Stačí promyšlený scénář, inteligentní dialogy a dva vynikající herci. Mužný Charles Bronson navzdory svým obvyklým podmračeným drsňákům se zde stále šibalsky usmívá a trousí jeden sarkasmus za druhým a neodolatelná kráska Marlène Jobert se s ním báječně doplňuje. Napijte se! 95%. (03.03.2010)

Mám velmi citlivé zívací senzory a ty byly tentokrát v klidu. Což je fajn. I přesto, že člověk nebyl nikterak udýchán přílišnou akčností snímku, nemůžu mu upřít jisté noblesní napětí tak, jak to umí jedině Francouzi. Začátek byl výživný. Tedy alespoň pro mě. Přiznám se, že mě některé scény pobavily, což zjevně neměly, ale to přičítám době, ve které byl film natočen. I když ... kdyby Marlén s Čárlím chtěli, mohli se herecky vyřádit tak nějak celkově víc. Potenciál tady jednoznačně byl. Dále mi tady neseděly samotné vyšetřovací metody pana svalnatého plukovníka a jistá trucovitost Lav Lav. Až moc nevěrohodné, kuňha. No ale jestli to tak pan spisovatel a scénárista v jednom napsal, tak se tak asi lidé někde chovají, no. Ale dobré jinak. Příjemné pokoukání. (07.06.2016)

Scenár ako drahokam, ktorého pokladom je netradičný, psychologický súboj, kde zbrane nahradili súvetia plné slovných hračiek, ako keď mačka naháňa myš. Toto všetko je obrovské plus, toto “Cestujúcemu v daždi” rozhodne nikto neberie. Lenže sledovať dve hodiny snímok, ktorý si bez akéhokoľvek, výraznejšieho, emotívneho prejavu len tak plynie, pričom nedokáže dušu diváka nijak mimoriadne zasiahnuť, to už je viac na škodu, ako na oslavu. (17.11.2021)