Rivalové pod rudým sluncem

"Revolver.. Meč.. Smrt je jen smrt.." Druhý biják, v němž se sešly dvě velké star, na první pohled dost nečekaně, totiž převážně mlčenliví hrdinové Bronson s Delonem.. Nutno přiznat, že tahle inspirace Tenkrát na východě i po těch letech platí za nesmírně zábavný a převážně i zdařilý a funkční filmový hybrid.. Klasik Terence Young stvořil další jedinečný kus, ačkoli označení westernová roadmovie by tomu na papíře zrovna dvakrát nenasvědčovalo.. (10.04.2016)

Jakožto milovníku filmů z Divokého Západu, který zároveň chladně přijímá ty největší klasiky jako Leone a Wayne, je pro kovboje velmi těžké, aby se mi trefili do noty. Ovšem pokud zamíří skutečně správným směrem, mé nadšení z filmového zážitku bývá obrovské! A Rivalům se to povedlo na výbornou. Odlehčený western s absolutně šíleným, ale geniálním obsazením mě prostě okouzlil. (16.01.2009)

Už dlouhou dobu jsem si nepustil žádný western a tak dnes padla volba na Red Sun. Byl jsem natěšen hlavně na ústřední trojici Bronson, Mifune, Delon a také na velice zručnou Youngovu režii, kterou jsem si velmi oblíbil u prvních bondovek nebo u Wait Until Dark. A výsledek? Inu, velice dobrý. Ale kdyby si celý film udržel spád a atmosféru první hodiny, bylo by to za jasných 5*. Bohužel poté se na scéně objevuje Ursula Andress, jejíž herecké kreace děj někdy až téměř neúnosně přibržďují. Vše ale zachraňuje tradičně "kůl" Toshiro Mifune s Bronsonem. Další výtky směřují k hudbě, která zní jak lehce pozměněné hlavní téma k Magnificent Seven a pak také k nemastnému, neslanému a hlavně rychle utnutému konci s Komanči a hlavním záporákem. I tak je to však nadmíru povedený western s příjemným nádechem Orientu a již zmíněnou skvělou hlavní trojicí. Páčilo se. 7,5 bodov. (16.01.2009)

Jedna velká záhada mého dětství je vyřešena. Když jsem byla hodně maličké děťátko, kterému rodiče skoro nedovolovali dívat se na televizi, aby z ní nezblblo a vnímalo ty správné životní hodnoty, hlídávala mě občas babička, která mě přirozeně nechávala zírat na cokoliv, co jsem si zamanula. A z těchto dob mi zůstala letmá vzpomínka na western se samuraji, kde "na konci visí na sloupu ten meč". To byly jediné vědomé informace, které mi zůstaly. Podvědomí, to už je jiná. Myslím, že mi to hodně pošramotilo psychosociální vývoj a nakazilo mě to představou, že chlapi se dělí na tři skupiny: (SPOILER) všiváci, žertující všiváci a ti čestní, kteří se pro život nehodí a musí zemřít (KONEC SPOILERU). Dnes jsem tedy film našla a mohla ho porovnat se svojí dětskou vzpomínkou, je samozřejmě jiný, než si ho pamatuji, ale pořád si ho cením mnohem víc, než například Tenkrát na západě. (05.10.2014)

Od režiséra prvých troch "bondovských" dobrodružstiev a vskutku nadštandardne excelentného, kriminálneho príbehu, som skrátka očakával asi oveľa viac, než čo mi v skutočnosti ponúkol, keďže sa považujú za jednoznačne tie najlepšie spracovania z tejto inak extrémne dlhočiznej série, datujúcej sa až do roku 1962. Na príčine bude zrejme zmena žánru z akčného thrilleru na dobrodružný western, čo sa mu až tak očividne ne(po)darilo skĺbiť do výsledného zovretia, ktoré mi prišlo strašne uťahané a mimoriadne "roztržité", že vďaka tomu som začal postupne znižovať, už aj tak naštrbené hodnotenie, keď tomu bohužiaľ nepomohlo ani bujné poprsie nádhernej Uršuly Andressovej, ktorým si ma chcela omotať okolo prsta ! Síce nepopieram, že je to jej "tajná zbraň", ale na druhej strane si zase myslím, že hereckého talentu na rozdávanie príliš nemá, ktorého určite skôr majú dvaja protagonisti → Charles Bronson a Toširó Mifune, kedy niekdajší, dvorný herec → režisérskeho velikána Akiru Kurosawu, v podstate stelesňuje opäť to isté, t.j. hrdinského samuraja, len samozrejme zmenil prostredie, a tak teda nič nové pod slnkom, jedine tak kvitujem najmä to, že sa spomínaní, obidvaja hereckí matadori, voľakedy objavili v legendárnych "sedmičkách" na ten istý spôsob, že zainteresovaní diváci už teraz vedia, čo mám tým na mysli... Ansámbel ešte dopĺňa i charizmatický Francúz Alain Delon, ktorý bol v role antagonistu až nadmieru "charizmatickým", čo mimochodom prinášalo so sebou i kopec (ne)predvídateľných situácií, z ktorých sa vysomáriť bol miestami dosť veľký problém. Asi vôbec najväčší "kameň úrazu", vidím doslovne v prekombinovanom scenári, kvôli čomu sa postavy správali nielen zvláštne, ale aj samotná réžia sa tomu väčšinou prispôsobovala, že do toho súčasne zamiešala i ďalšiu problematiku, automaticky sa spájajúcu s novodobými osadníkmi, čiže divák si už pomaly ani nevedel dať rady s tým, na čo sa to vlastne pozerá, keď mal popritom i reálne zdanie, že ten film netrvá "len" 2 hodiny, ale aspoň o dobrú hodinku viacej... ? Nebyť možno ozaj ukážkovej kompozície obrazu pod taktovkou Henriho Alekana a pohodovej hudby môjho obľúbenca → Mauricea Jarreho, tak som presvedčený, že výsledok by bol ešte horší, než je zrovna v tomto prípade, čiže dve hviezdičky nakoniec udeľujem predovšetkým za jednak technickú zložku filmu, doplnenú i o príjemný posluch tohto soundtracku. (18.06.2022)