Valachiho svědectví

Já teda nevím, ale fakt tyhle typy gangsterek nepřijdou nikomu směšné? Vždyť už je to jako parodie. Tady máme území my, ne tady ho máme my, prásk, to máš za to, hééj to se řekné, prásk, můj taťka je silnější, né, vy jste si začali, prásk, nene, vy jste si začali, prásk, heč, já mám hezčí angličák, prásk a tak pořád dokola. Děcka si donekonečna předávají babu a střílí se navzájem, že už jsem se ztrácel, kdo střílí koho, proč ho střílí, ke komu kdo patří, no prostě k popukání. Do toho se samozřejmě střílí i různí holiči a kuchaři, prostě kdokoliv, kdo pracuje v podniku, který zrovna vlastní strana A či strana B a tak už jsem jenom čekal, že přijdou do nějakého zverimexu, kde postřílí prodavače a pak přijdou ještě k akvárku a utopí rybičky, nebo popraví křečky. Pokud možno tím nejklišovitějším způsobem, tedy Tommy Gunem z jedoucího auta. Pak tu je ještě druhá legrační rovina a to konkrétní killy. Jinými slovy, pro mě platí, že mrtvé mafiánské prase = dobré mafiánské prase, takže se u každého takového zabití bavím (samozřejmě úplně jiným způsobem, než by tvůrci zamýšleli) a je mi úplně jedno, jestli od Mažňákovců, nebo Losny, takže když byli Bronson s jedním docela vysoko postaveným mafiánským prasetem u vrat garáže a projíždějící auto (jak jinak) pokropilo kulkami to docela vysoko postavené mafiánské prase, až mu z jeho nóbl saka vyprskly balíčky s krví, já jsem vyprsknul smíchy. Samozřejmě jsem to okomentoval nějakou sofistikovanou hláškou typu:"Úplně zku*vené docela vysoko postavené mafiánské prase". Manželky, dcery, no prostě rodina strašně slzičky, že nám zabili manžela, otce, ale aby zpytovali svědomí, že měli doma mafiánské prase (byť docela vysoko postavené), tak to ne. No a pak taky další klišé, kdy ve vězení si hlavní mafiánské prase žere steak a kuje objednávku na vraždu za vysokou odměnu. Přitom není nic jednoduššího, než jako bachař nakráčet do jeho cely a pořádně ho nakopnout do vajec. Jedna hvězda za Bronsona a druhá za ty balíky s krví stříkající z mafiánských prasat. (13.04.2024)

Nahý ženský, lesbismus, kastrace, velké množství krve, sem tam sprostý slovo... A za mě v podstatě stejný problém jako pozdější Klansman - silné téma, dobře zpracované, ale režijně uondané, pomalé. Co mě absolutně zaráželo byla postava Jill Irelandové, která, když hrála postavu o třicet let starší, měla na sobě jenom šedivou paruku a bylo jasně vidět, že herečce jí není ani čtyřicet. 3,5* (12.01.2011)

Vypadlo ozubené kolečko z mafiánského strojku. "Časy se mění..., a dost rychle." Pomalu se začínají odírat rukavičky a zkracovat dlouhé prsty mafioso koncernu. Velká, počestná a hájená je rodina "knížat Cosa nostra." Jsem zavázán mlčením, morálním ortelem monopolu s ručením neomezeným. Pokud promluvím jazykem Jidášovým, shořím v plamenech pekelných. Navždy. (10.08.2015)

Prakticky bez vážnejšieho dôvodu som si opakovane pozrel zdramatizovaný kus histórie zločineckej organizácie. Vecne mi nepriniesol nič nové, akurát som si nepamätal všetky mená, časovú a vecnú nadväznosť. A tak jediné, čo ma prekvapilo, bol mimoriadne nepresvedčivý výkon Charlesa Bronsona, o ktorom začínam byť presvedčený, že zvládne iba úlohy šité na telo. (30.08.2016)

Jak mi mohla tahle perla mého oblíbeného žánru tak dlouho unikat? Režie nebo scénář možná nejsou tak strhující jako u Kmotra nebo Mafiánů, ale vypovídající hodnota Valachiho svědectví je možná ještě větší. Rekonstrukce složité struktury a několik dekád probíhajících aktivit new yorské Cosa Nostry, natočená podle skutečných výpovědí korunního svědka, jenž porušil Omertu. Joe Valachi diváka postupně seznamuje se svojí cestou mafiánským světem, která je lemována těmi nejzvučnějšími jmény new yorského podsvětí a přibližuje charaktery, z nichž čerpali svoji inspiraci všichni slavní spisovatelé, režiséři ale i herní vývojáři zabývající se gangsterskou tematikou. Pro fanoušky naprostá povinnost. (04.02.2011)