Když v ráji pršelo

Poetický "Kachyňovský" film, který ukazuje, že když má mladý člověk sen, jde si za ním a nehledí na překážky, které mu předkládá život. Režisérku Magdalénu Pivoňkovou nějak neznám, ale musím přiznat, že tento její debut dopadl na výbornou. Snové části zpříjemňují vyprávění a dávají tomu větší kouzlo. Mladá dvojice ( Ivana Vávrová a Zdeněk Podhůrský) se výborně doplňuje a postava, kterou ztvárnila Jiřina Jirásková, mi připomíná 'baby' z filmu Sestřičky. Škoda, že je snímek pozapomenutý, protože takové příjemné a pohodové filmy na českých obrazovkách skutečně chybějí. (01.11.2013)

Při prvním shlédnutí jsem neměl načtený román, ale film se mi docela líbil. Po druhé jsem se na něj díval již se znalostí literární předlohy a moje dojmy byly přibližně stejné. Film se knize nevyrovná, o tom není pochyb, ovšem v žádném případě není rovněž vhodný k zavržení. Má příjemnou atmosféru, pěknou hudbu a civilního Zdeňka Podhůrského. Film se v televizi vysílá zřítka, ale když na něho narazíte, klidně se podívejte. Příjemně se na to kouká. (05.02.2008)

Já jsem měla pocit, že se při sledování ocitám uprostřed něčí noční můry a pak se z ní z nějakého dosud mě neznámého důvodu stala moje. Měla jsem problém tohle vůbec dokoukat. Jednoduchý příběh zpackaný. Paní Pivoňková se zřejmě pokoušela napodobyt Kachyňu nebo se někde zhulila, protože tohle je totální haluz. Hudba Petra Skoumala je taky moc výživná. Tohle jsem neměla vidět, protože se chystám vzít Otčenáškovu knihu do ruky a přečíst si ji. Jedna hvězda je za Jiřinu Jiráskovou, ale nevím, proč sem vůbec lezla. (01.08.2018)

Chudak Jirinka...co ji primelo k ucasti na tomto dile, to fakt netusim. On by to asi nebyl spatny film, mohla to byt prumerna romanticka nebo rodinna komedie, ale musel by to natocit nekdo jiny. Potesila puvabna (a docela dobre se do role hodici) Ivana V. A protoze jsem byl uz v pulce uplne vycerpanej snahou o pochopeni invence pani Pivonkove, celkem davam 2- (08.07.2014)

Opravdu si to víc než dvě hvězdičky nezaslouží. Majdalenka se nakonec usadila v Ulici, tam tolik škody nenadělá, ale než tenhle provpočin tak raději nic. Režisérka měla ovšem velmi slabý scénář, snažila se zapůsobit "novátorskými" postupy ve vedení kamery, lyrickými pasážemi, ale vznikla z toho jakási hatlapatlanina, v níž nebylo jasné, oč jde. Román jsem nečetl, ale takovouhle bídu snad můj oblíbený Otčenášek zplodit nemohl. Jedná se o nesourodé skeče dvojice novomanželů, přijíždějících z Prahy na šumavskou samotu, kde by jen blázen mohl ze starého mlýna zbudovat hospodu; dlouho žijí v ohromném bordelu, není vůbec jasno, jaké zaměstnání měli tehdy napsané v občance, protože zřejmě nikde nepracovali. Kadlecová předváděla od počátku hysterické scény plné všemožných fobií, z nichž se nakonec v romantickém duchu vymotala. Dejme tomu, že autoři chtěli vyjádřit lásku k "nedotčené" šumavské přírodě a k přátelskému duchu českého venkova, ale ani to se jim nepovedlo. Z herců do popředí snad vystoupila jen Jirásková, ale bezradnost scénáře zachraňovala jen svým uměním. A snad i Hraběta. Jo, jak je možné, že ten mlýn neshořel? A ten závěr byl přímo praštěný, dvojice mladých milenců se chce do mlýna vloupat, pak se s Kadlecovými vyřádí, odcházejí - ale jak to bude dál? Závěr filmu může být otevřený, pokud se divák může dohadovat jeho dokončení. Ale v tomhle filmu takové dohady prostě nejsou. (11.08.2015)