Režie:
Antonín MoskalykScénář:
Jiří HubačKamera:
Miloslav HarvanHudba:
Luboš FišerHrají:
Věra Galatíková, Jiří Vala, Dana Medřická, Ladislav Pešek, Michal Suchánek, Vladimír Krigl, Josef Konzal, Josef Hlinomaz, Vladimír Krška, Miriam ChytilováObsahy(1)
Příběh bezdětné rodiny a malého chlapce z dětského domova... Bezdětní manželé Karel (J. Vala) a Věra (V. Galatíková) už v životě zkusili mnohé: studovat, uplatnit se v zaměstnání. Nic z toho je však plně neuspokojilo. Dokázali si však vytvořit domov a ten chtějí teď nabídnout někomu třetímu, chlapci z dětského domova. Věra a její rodiče (ve skvělém podání Dany Medřické a Ladislava Peška) jsou chlapcem, který je u nich zatím jen na zkoušku, nadšeni. Karel, který sám žije v pocitu životního neúspěchu, se však s novým členem rodiny sžívá jen ztěžka a pomalu. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (72)
Minimalistický příběh z vynikajícími herci, z nichž za zmínku stojí především Jiří Vala, který dostal jasně nejvíce prostoru ke svému umění. Citlivé téma, zajímavá myšlenka a to vše dobře zabalené v Hubačově scénáři. Dnešní diváky jistě zaujme i sedmiletý Michal Suchánek, připomínající v té době českého Haley Joela Osmenta :). ()
Zdařilé psychologické drama o jedné rodině bez dětí, v rolích budoucích rodičů Věra Galatíková a Jiří Vala - oba moc dobří, v rolích prarodičů Dana Medřická a Ladislav Pešek - oba úžasní a skvělí, no a ten malý chlapec z dětského domova mě velice příjemně zaskočil, Michal Suchánek je tady jedním slovem odzbrojující.. Krásně napsaný hluboce lidský příběh o té nejzákladnější potřebě, tj. o rodině a zázemí.. ()
Již první tóny ústřední melancholické melodie Luboše Fišera jakoby dávaly diváku najevo, že ho čeká silný citový zážitek. A stačí jeden pohled na malého Michala Suchánka, a člověk je skoro naměkko. Postavě Karla to trošku nepochopitelně dlouho trvá, než se přestane chovat jako psí čumák. Jeho strach, "že to nedokáže" a "že to nepozná" lze ale přesto lidsky docela chápat. Mistr Hubač to každopádně celé moc pěkně napsal. Silné jsou hlavně dialogy Valy s Galatíkovou, kde člověk musí obdivovat hlavně tu neskutečnou toleranci Věry vůči Karlovi. Galatíkové tyhle typy rolí uvážlivých žen vždy moc dobře šly. Pěkným protipólem morouse Valy je roztomile vznětlivý a citově angažovaný "dědeček" Ladislava Peška. ()
Příběh o človíčkovi s kufříkem, který převážně čeká na rozhodnutí druhých. Opuštěn a zavalen různými názory se nakonec rozhodne jednat sám. Velmi silný závěr byl celých 84 minut na spadnutí a i když je scénář možná až moc rodinný, kombinace lehkého humoru a silného dráma s vynikajícím hereckým obsazením funguje dokonale. Nenápadná TV inscenace ze sedmdesátých let strká do kapsy většinu současných pokusy diváka dojmout. ()
Nevím, co si mám myslet. Bylo snadné získat dítě z dětského domova a ještě snadnější ho tam vrátit. Vzít si dítě na zkoušku. Co to má jako být? Dítě není hračka, které se člověk zbaví, když ho omrzí. Takhle byl vylíčen komunismus v tomto filmu. Otázkou však je, zda-li to tak opravdu fungovalo. Já byl tehdy ještě na houbách, takže to nedokážu objektivně posoudit. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (2)
- Jedná se o volné pokračování filmu Dlouhý podzimní den (1971). (sator)
- Poprvé před kamerou Michal Suchánek. (M.B)
Reklama