Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nikdy není pozdě na to pochopit a předělat svoji matku! Další komedie z dílny úspěšného autora, svérázného komika a režiséra Alberta Brookse se tentokrát věnuje nelehkému vztahu matky a dospělého syna, toho času zrovna podruhé rozvedeného. Pokud je tím synem navíc trochu intelektuálsky zaměřený spisovatel scifi s nevyjasněným vztahem k ženám, dají se čekat jenom samé problémy. Leckterý psychoanalytik by ovšem byl potěšen jeho nejnovějším nápadem. Po druhém rozvodu se rozjede za svou matkou, do svého studentského pokojíčku, aby si tímto návratem dospěláka do dětství narovnal" své vztahy s matkou, která neustále protěžuje jeho seriozního mladšího bratra Jeffa. Vychází z teze, že dokud se nenaučí vyjít s touto ženou, jeho milostný život vždy skončí debaklem. Učí ji nekupovat tu nejlevnější, ale nejedlou zmrzlinu v obchodním domě, užívat si lehce luxusu, poslouchat a vnímat skutečná přání svého syna. Nakonec ji naučí přiznat si pravdu sama sobě, i když zrovna nebude připomínat matky z časopisů o vzorné rodině. Nejvíc ovšem pochopí on sám... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (20)

cab 

všechny recenze uživatele

John (Albert Brooks) ma problemy v osobnim zivote a tak se rozhodne najit jejich reseni velmi nezvyklym zpusobem. Prestehuje se zpatky do domu sve matky, kde vyrustal. Vyuzije moznosti lepe ji poznat a necekane se mu podari i neco nad plan. Soudim, ze do vekove skupiny divaku, kterym se Matka libila, jeste par let patrit nebudu. Take verim, ze ne kazdy je tak nahle tvarovatelny a diky neskutecne priblblemu ukonceni 40% je adekvatnich. ()

kareen 

všechny recenze uživatele

Vcelku inteligentní konverzační komedie o matce, co je občas na zabití a jejích dvou synech, kteří se v životě nemohou posunout tak zcela dopředu, dokud si nevyjasní vztah, který k ní mají. Nic co by mně zrovna zvedlo ze židle, ale na jeden filmově nenáročný večer jako stvořené. Navíc postava matky je poměrně výstižně napsaná a myslím, že nejen mně to připomene situace, které se svými rodiči občas skutečně zažívám, občas si na to postěžuji, ale neměnila bych za nic na světě. ()

Reklama

Tsuki 

všechny recenze uživatele

Nejspíš bych se k tomuto filmu nikdy nedostala nebýt toho, že jsem narazila na odkaz na něj v knize Volejme do nebes prosím a děkuji. Tématika mě velmi zaujala. Je to lehkým a poměrně vtipným způsobem natočený film o tom, jak člověka může definovat vztah s jeho rodinou a jak je třeba si někdy vyřešit vnitřní problémy tak, že se oněm vztahům postavíme čelem. Všimla jsem si zde na CSFD poměrně kritického komentáře uživatele Kimon, který je sice částečně pravdivý, ale něco bych ráda dodala. Je sice pravda, že není dobré se zbytečně moc nimrat v minulosti a obviňovat ostatní ze svých chyb, ale na druhou stranu, aby člověk mohl s čistou myslí hledět vpřed, potřebuje si někdy některé ty věci z minulosti vyřešit. A to nemusí být úplně lehké, pokud se o to pokouší sám. Jak se tedy nejlépe vyrovnat s některými vnitřními problémy, které se mnohdy s člověkem táhnou už od dětství, než právě konfrontovat jejich původce a s upřímností si ty věci vyjasnit, odpustit a nechat to být...? :) Myslím, že o tom tento film je. ~(4,0)~ ()

dormouse 

všechny recenze uživatele

Na to, jak nesmírně blbé téma se režisér odhodlal zpracovat, výsledek nedopadl tak špatně. Několikrát rozvedený čtyřicátník se rozhodne, že bude hledat příčinu svých milostných neúspěchu v zasutých problémech se svou matkou. Nastěhuje se k ní a snaží se zanalyzovat jejich vztah a poučit se z něho. Ach, kdyby to i v životě fungovalo takhle jednoduše! ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Říkejte si co chcete, ale já na Alberta Brookse nedám dopustit. V osmdesátých letech se sice jen snažil o nápodobu Woodyho Allena, ale později se jeho humor vytříbil, zosobitněl a co se mi na něm nejvíc líbí, je to, že své filmy netočí jako one man show A. Brookse. Vzpomínejte, kdy dostala třeba právě Debbie Reynoldsová naposled tak krásnou roli... 90 % ()

Galerie (14)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama