Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film vypráví o věčném rozporu mezi rozumem a citem, o dvou podobách lásky, duchovní a tělesné, o možnosti přátelství mezi mužem a ženou, tak, jak o ní píše ve své stejnojmenné básni Robert Graves. Tvůrci přiznávají, že jeho příběh je tak trochu "červenou knihovnou", že základní téma je jakoby z románu pro služky. Avšak podle scenáristy je to jen "ironické východisko", protože životní situace filmové postavy je vážná a plyne z ní řada paradoxních situací, které jsou tragické i zábavné a inklinují k černému humoru. Režisér Hřebejk a scenárista Jarchovský tentokrát zvolili syrové vyprávění v příběhu mladé ženy, která prožívá ne příliš šťastné manželství s drsným mužem, když potká jeho andělský protiklad, staršího emigranta. Seznámí se s ním přičiněním manželovy nelegální činnosti. Zatímco muž sedí ve vězení, žena odjíždí i s dětmi a novým přítelem do Itálie. Ale vztahy nejsou jednoduché, ani jejich řešení. Po mužově propuštění z vězení a po smrti své matky se i žena s dětmi vrací domů... Vedle hlavních rolí milostného trojúhelníku v podání A. Geislerové, J. Abrháma a R. Luknára ve filmu podaly výborné výkony J. Brejchová a E. Vášáryová (matka a tchyně), kterým skvěle sekundoval J. Schmitzer (manžel hrdinčiny matky). (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (530)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Duo J+H umí vidět realitu svých současníků, bohužel vzikl film ještě prázdnější než ta realita. Zbytečný film o zbytečných lidech, navíc nepochopitelně dlouhý. Pár silnějších momentů, vtipné propletení postav ani vynikající obsazení nemohou zachránit rozbředlý nudný příběh. Jestli Hřebejk opravdu věří tomu, že je to "film o sexu, penězích a dobrém člověku", tak už je přes své mládí asi senilní. Celkem se dá pochopit, o co mu šlo, ale opravdu z toho vyšla jen blbá červená knihovna. Celek skládaný z rádoby efektních "zaklapnutí" jednotlivých segmentů či postav do sebe byl zde zoufale rozbitý. Ríša měl asi fungovat jako komická vložka. No tak se zasmějme. Účel těch nasládlých anglicky zpívaných písní, které mi znepříjemňovaly už tak dlouhé čekání na konec, jsem nepochopil. Výskyt Radůzy, jakkoli potěšující, jsem rovněž nepochopil. Zato jsem dobře chápal neustálý výskyt nápisů Student Agency. Herci (včetně dětských) potěšili, ale celkem nepředvedli nic, co by stálo za zvláštní pozornost. Asi ani nemohli. Z hovna bič neupleteš. Snad jen o Geislerové bych utrousil, že mi připadala ve své roli přesvědčivá. Přes všechnu bídu to byla jakž takž ucházející podívaná, takže jako výpravná reklama na dopravní firmu si to ty dvě hvězdičky zaslouží. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Scénář Petra Jarkovského neuvedl do nesnází krásku, ale Jana Hřebejka. Když se duet Jarkovský / Hřebejk soustředil na vykreslení doby a chování jednotlivých postav v té době, líbilo se mě to. Proto je velmi škoda, že v tomto filmu sleduji příliš mnoho nesnází hlavních hrdinů. Až se mě z těch nesnází začal postupně vzdalovat samotný příběh, který nakonec zmizel jako finance ve statním rozpočtu do neznáma. Naštěstí herci, zejména Jiří Schmitzer a Josef Abrhám zahráli bez nejmenších nesnází a zpěvačka Radůza mě svým hudebním doprovodem poslala pozvánku na její koncert. ()

Reklama

Cival 

všechny recenze uživatele

Hřebejk drží trend a klesá zase o stupínek níž. Ne že by byl horší režisér, to jen Jarchovský nabízí plytkou a příběhově veleřídkou story, jejíž obsah by šel shrnout do jedné věty. Mezery v obsahu vyplňuje jen pár videoklipů na sladké písničky a srandičky s Jiřím Schmitzera. Mnohdy nelogický, ale hlavně prázdný trapas okořeněný tím, kolik diváků to Hřebejkovi zase sežralo (a žrát bude). I když jde o červenou knihovnu bez napětí, vnitřní dramatičnosti, originality, ale i bez velkých nedostatků v obsazení (Macháček už je spíš karikatura) nebo v rytmice vyprávění (konec mohl být klidně po sedmdesáti minutách). Více než černobílá postava Emílie Vašáryové, ten kiks hodný spíš Víta Olmera než Hřebejka, přitom vypoví víc než pět komentářů. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

Vztahy v rodině, výčitky, vypjatost vztahů, lidská dramata, která vycházejí z problémů, jenž vyplívají ze života a možná je někdy bude řešit nebo již řeší každý znás. K dobru snímku připisuji schopnost nechat vyznít některé tragické situace komicky, ale kromě scény se sušenkami tu typicky komediální scénu nenacházím. A to právě dvojici autorů zazlívám, protože právě ta vypjatost vztahů mě v jejich podání zase tolik nebere. O tom, jestli někdo herecky vyčnívá bych si dovolil polemizovat. Dle mého je vše odvislé od napsaných dialogů ve scénáři. Každý z herců zde má svoji chvilku kdy vyčnívá a kdy zase v pozadí nechává vyniknout druhého. Bezesporu nejlepší dialogy má J.Schmitzer. Stejně tak nejlepšího scénaristu míval J.Hřebejk. Doufám, že se mu vrátí..... ()

EdaS 

všechny recenze uživatele

Hřebejkův pohled na současnost mi přijde strašně negativistický (zvlášť v kontrastu s jeho staršími, nostalgickými retry). Nechápu, jak se mám bavit u toho, když Schmitzerův Ríša (ale i další postavy) ničí život druhým. Dále mi vadí snaha o hláškování, které tady snad nemá co dělat. Vzhledem k tomu, že mimo "andělského" Abrháma tu není jediná sympatická postava, nevím, s kým bych měl soucítit, komu fandit... Možná by měl Hřebejk s Jarkovským emigrovat. ()

Galerie (54)

Zajímavosti (16)

  • Scenárista Petr Jarchovský v době vzniku filmu přiblížil svůj pohled na mimořádnou postavu Richarda Hrstky (Jiří Schmitzer): "Je to vysokoškolák, který okamžitě po ukončení vysoké školy za totality plánovitě šel do invalidního důchodu - třeba kvůli modré knížce. Později se z jeho ulejvárny stal princip, jak vyzrát na na socialistické zřízení. Zašívárna se mu stala životním stylem a krédem. Takových lidí byla spousta. A přelili se do nových časů. Mimochodem, jsou jich plné hospody, a když se s nimi dáte do řeči, zjistíte, že jsou to dnednes často velmi militantní vyznavači a voliči ODS. Mluví o pořádku, řádu, pracovitosti a o tom, jak je každej zodpovědný zám za sebe. Richard patři ke generaci, která po osmašedesátém ztratila smysl existence. On sám se ho však nikdy nepokoušel znovu nalézt. V jeho postavě je koncentrované všechno negativní z tehdejší deziluze." (NIRO)
  • Roman Luknár (Jarda Čmolík) řekl: "U Krásky jsem měl poprvé pocit, že nehraju. Honza vás dovede přivést do takové atmosféry, že si o tom spolu popovídáte - jaký je to člověk, v jaké je situaci, jaké má vztahy s tím a tím - že pak jdete a jakoby mimoděk to zahrajete. Já nad tím, jestli mám bejt blbej nebo inteligentní, nepřemýšlím. Když o té postavy vím, kdo to je, v jakém prostředí se nachází, tak jenom jednoduše zalistuji v paměti a najdu něco, co jsem sám zažil, někoho, koho jsem znal - jak chodil, jak se tvářil, jaké měl myšlení... Díky svým začátkům ve Španělsku jsem potkal spoustu úžasných typů, které se dají využít jak ve filmu, tak v divadle. A ještě jedna věc je Hřebejka důležitá: Jarchoň. Jeho scénář čtete hezky a uvolněně jako knížku, ale není to žádný ješita, který by se rozčiloval, když řeknete 'ty a já' místo 'já a ty', naopak. U Hřebejků jsou všichni otevření a přístupní." (NIRO)
  • Kniha, kterou ve filmu čte Evžen Beneš (Josef Abrhám), je „Nesnesitelná lehkost bytí“ od Milana Kundery. Zde se však objevuje její italský překlad („L'insostenibile leggerezza dell'essere“). (ELBobes)

Související novinky

Darabont a King opět spolu

Darabont a King opět spolu

08.02.2007

Frank Darabont ještě nedokončil svůj nejnovější projekt a už se rozpovídal o svých budoucích plánech. V nynějších dnech pokračují přípravy na jeho další film The Mist, který vychází z novely mistra… (více)

57. ročník Německého Berlinale odtajněn!

57. ročník Německého Berlinale odtajněn!

01.02.2007

Už před několika týdny proběhla médii zpráva o účasti českého filmového hitu Obsluhoval jsem anglického krále v hlavní soutěži německého Berlinale. Ovšem až včera byl konečně odtajněn officiální… (více)

Reklama

Reklama