Kráska v nesnázích

Duo J+H umí vidět realitu svých současníků, bohužel vzikl film ještě prázdnější než ta realita. Zbytečný film o zbytečných lidech, navíc nepochopitelně dlouhý. Pár silnějších momentů, vtipné propletení postav ani vynikající obsazení nemohou zachránit rozbředlý nudný příběh. Jestli Hřebejk opravdu věří tomu, že je to "film o sexu, penězích a dobrém člověku", tak už je přes své mládí asi senilní. Celkem se dá pochopit, o co mu šlo, ale opravdu z toho vyšla jen blbá červená knihovna. Celek skládaný z rádoby efektních "zaklapnutí" jednotlivých segmentů či postav do sebe byl zde zoufale rozbitý. Ríša měl asi fungovat jako komická vložka. No tak se zasmějme. Účel těch nasládlých anglicky zpívaných písní, které mi znepříjemňovaly už tak dlouhé čekání na konec, jsem nepochopil. Výskyt Radůzy, jakkoli potěšující, jsem rovněž nepochopil. Zato jsem dobře chápal neustálý výskyt nápisů Student Agency. Herci (včetně dětských) potěšili, ale celkem nepředvedli nic, co by stálo za zvláštní pozornost. Asi ani nemohli. Z hovna bič neupleteš. Snad jen o Geislerové bych utrousil, že mi připadala ve své roli přesvědčivá. Přes všechnu bídu to byla jakž takž ucházející podívaná, takže jako výpravná reklama na dopravní firmu si to ty dvě hvězdičky zaslouží. (13.03.2011)

Scénář Petra Jarkovského neuvedl do nesnází krásku, ale Jana Hřebejka. Když se duet Jarkovský / Hřebejk soustředil na vykreslení doby a chování jednotlivých postav v té době, líbilo se mě to. Proto je velmi škoda, že v tomto filmu sleduji příliš mnoho nesnází hlavních hrdinů. Až se mě z těch nesnází začal postupně vzdalovat samotný příběh, který nakonec zmizel jako finance ve statním rozpočtu do neznáma. Naštěstí herci, zejména Jiří Schmitzer a Josef Abrhám zahráli bez nejmenších nesnází a zpěvačka Radůza mě svým hudebním doprovodem poslala pozvánku na její koncert. (09.04.2007)

Hřebejk drží trend a klesá zase o stupínek níž. Ne že by byl horší režisér, to jen Jarchovský nabízí plytkou a příběhově veleřídkou story, jejíž obsah by šel shrnout do jedné věty. Mezery v obsahu vyplňuje jen pár videoklipů na sladké písničky a srandičky s Jiřím Schmitzera. Mnohdy nelogický, ale hlavně prázdný trapas okořeněný tím, kolik diváků to Hřebejkovi zase sežralo (a žrát bude). I když jde o červenou knihovnu bez napětí, vnitřní dramatičnosti, originality, ale i bez velkých nedostatků v obsazení (Macháček už je spíš karikatura) nebo v rytmice vyprávění (konec mohl být klidně po sedmdesáti minutách). Více než černobílá postava Emílie Vašáryové, ten kiks hodný spíš Víta Olmera než Hřebejka, přitom vypoví víc než pět komentářů. (06.07.2006)

Vztahy v rodině, výčitky, vypjatost vztahů, lidská dramata, která vycházejí z problémů, jenž vyplívají ze života a možná je někdy bude řešit nebo již řeší každý znás. K dobru snímku připisuji schopnost nechat vyznít některé tragické situace komicky, ale kromě scény se sušenkami tu typicky komediální scénu nenacházím. A to právě dvojici autorů zazlívám, protože právě ta vypjatost vztahů mě v jejich podání zase tolik nebere. O tom, jestli někdo herecky vyčnívá bych si dovolil polemizovat. Dle mého je vše odvislé od napsaných dialogů ve scénáři. Každý z herců zde má svoji chvilku kdy vyčnívá a kdy zase v pozadí nechává vyniknout druhého. Bezesporu nejlepší dialogy má J.Schmitzer. Stejně tak nejlepšího scénaristu míval J.Hřebejk. Doufám, že se mu vrátí..... (25.06.2007)

Hřebejkův pohled na současnost mi přijde strašně negativistický (zvlášť v kontrastu s jeho staršími, nostalgickými retry). Nechápu, jak se mám bavit u toho, když Schmitzerův Ríša (ale i další postavy) ničí život druhým. Dále mi vadí snaha o hláškování, které tady snad nemá co dělat. Vzhledem k tomu, že mimo "andělského" Abrháma tu není jediná sympatická postava, nevím, s kým bych měl soucítit, komu fandit... Možná by měl Hřebejk s Jarkovským emigrovat. (23.10.2006)