Warholka

85% Tento film je mi velice blízký. Ne však proto že by mi byly drogy tak známé, ale hodně ovlivňují drogy jako takové právě mé hodně blízké. Zde jsem musel zamáčknout slzu. Film je zasazen do 60. a 70. let dvacátého století, kde se dostáváme k dívce jménem Edie Sedgwick, která je nesmírně krásná, milá a šarmantní. Všimne si jí osudová osoba v jejím životě, Andy Warhol, který ji naláká na život v záři reflektorů, co se jí velmi zamlouvá. Je z lepší rodiny, o sedmi sourozencích. Dva z nich tragicky zemřeli (nic ohledně drog). Osud této dívky se zahnul bohužel směrem vedoucím rychle a strmě ke dnu. Film je dost poučný a nenechá člověka jen tak zanechat mozek bez přemýšlení. Doporučuji ho všem lidem před tím než zkusí nějakou tvrdou drogu. Je to ponekud smutnější téme života. (19.07.2007)

That was the fucking 60´s! Ve Vietnamu zuřila jedna zbytečná válka, Janis Joplin, Jimmy Hendrix a Jim Morrison utápěli svůj talent v heroinovém oparu a po New Yorku pobíhal jeden přihřátý šílenec a maloval plechovky od rajčatové polévky. Tak přesně v téhleté době žila i jedna kotroverzní postavička jménem Edie Sedgwick. Holčička z bohaté rodiny, která neuměla vůbec nic, ale přesto ji zbožnovala půlka Ameriky. George Hickenlooper se do natáčení filmu o jejím životě očividně pustil s velkou chutí. Nešetří vizuálními vychytávkami, ze Sienny Miller dokázal vymačkat snad všechno co šlo a hodně je z toho cítit, že počítal s tím, že natáčí své vlastní nové "DOORS". Do těch má Warholka ale bohužel hodně daleko. Řekněme si to na rovinu, život Edie Sedwick ve skutečnosti nebyl zase až tak zajímavý, jak se to na první pohled může zdát a to je taky asi největší slabinou toho filmu. Za celých těch poměrně krátkých 90 minut se toho před vámi vlastně moc zásadního neodehraje a ten zbytek vás taky nemá příliš čím ohromit. Warholka ale i přesto je něčím výjímečná. Podařilo se jí totiž báječně zachytit "feeling" téhle fascinující doby, kdy dekadence jako životní styl patřila mezi tajné sny většiny teenagerů a volnou lásku nebrzdili zbytečné hlouposti jako jsou AIDS nebo snad nedej bože zodpovědnost. (30.08.2007)

Sláva je tak pomíjivá... O to tragičtěji to končívá, když si mladá nanynka, byť zajímavá a s pěkným ksichtíkem neumí spočítat, že nic netrvá věčně.V závěru troska. No jo, holka, ale to ses měla jinak otáčet. Film není bůhvíjaký, ale Sienna je v něm výborná. Plakáty od Warhola vyloženě můžu, ale jeho jako člověka či kulturní ikonu jsem nepobrala nikdy. Výstřední syn Rusínů, odkudsi z dediny za Medzilaborcema, který by Slovensko na mapě beztak těžko našel sice dobyl kulturní svět, no pro mě je popartový king navždy Bowie. Děvenky, které skočily na lep Andymu tedy příliš nechápu, ale asi jim to za tu jepičí slávu stálo. Však kdo jsem já? Že ano. :) (08.03.2019)

Andyho tvorbu jsem měl možnost poznat jen na pár výstavách. Byl to výstřední blázen a pop artový genius. Film o Warholově spřízněné duši Edie je jako jízda na tripu. Mix barev, zvuků, střihu, halucinací, sexu, povrchnosti a prázdnoty. Komplikovaná holka. Obtěžované dítě. Superstar. A nakonec troska. Andy říkal, že umění je vše, co vám projde. Vztaženo na Factory Girl by měl Hickenlooper v tomhle směru určitě smůlu, ale já se u filmu rozhodně nenudil. 3* (19.03.2008)

Jeden z řady biografických příběhů, který nevybočuje od normálu. Prostě je tragický, dramatický, vzestupný a sestupný, tak jak to u postav, takovýchto filmů bývá. Warholka neměla jednoduchý život a víceméně si za to všechno mohla sama i když dost introvertní Andy Warhol v pozadí tomu relativně dopomohl. On Andy Warhol byl dost magor, aby jeho múza měla možnost zešílet, což se také povedlo. Viděl jsem pár vteřin jeho několika, snad osmihodinového filmu o tom jak jedna postava spí na gauči a dost mě to vzalo. Nevím k čemu to bylo, ale potkat ho, radši se vzdálím a uteču jak nejrychleji to půjde. Guy Pearce onoho režiséra ztvárnil opravdu pozoruhodně stejně jako Sienna Miller Warholku. Celkově si film dle mého nemůže stěžovat na herecké výkony, problém je spíše v samotném příběhu. Když už chci natočit nějaký biografický film, tak očekávám, že mě bude něčím šokovat, opravdu šokovat. Filmy Ray a Čistá duše jsou toho zdárným příkladem. Věřím, že to v té době nebylo jednoduché, ale tak jak ke mně film přišel, zničehonic zase odejde, aniž by cokoliv zanechal. Snad jen vzpomínku na zbídačenou postavu a fakt, že jsem se u toho nenudil, ale přišlo mi to všechno dost průměrné. Mimochodem víte jak se pozná klasický americký film? Třeba tím, že rodina Andyho Warhola zde mluví rusky :D (20.01.2008)