Warholka

........Kreace Gye Pearceho a Sienny Miler, které se mi až po druhé projekci dostaly hodně hluboko pod povrch mého nitra. Příběh, který přichází přesně 10 let po uvedení podobné autobiografické záležitosti / Basquiat, USA 1996 / naprosto stejný, avšak v ženské podobě...... Bizarní, extravagantní, kouřový, barevný, tajuplný, dokumentární........tak jako sám Andy Warhola, pro mě tajuplný muž, který svou duši odkryl jen málo komu. Guy v roli Warholy je naprosto přirozený, "opravdu působí příliš bez života" - vždyť hraje autistu.....Sienna v roli ženy, která nebyla milenkou, ale jen oltářem na jeho kultu pop artu. Zaujala mě už v Alfie, ale zde v roli dívky velkého umělce si vystřihla opravdu znamenitě, od příjemné girl, až po zbídačelou trosku. Obzvláště zajímavá je její předfilmová příprava vodkovou dietou, kdy zhubla na xxxs a poté její postelové scény, které nelze brát jen jako hrané. S velkým očekáváním, se blíži další film se Siennou : HIPPIE HIPPIE SHAKE, takže uvidíme, jak se opět vybarví a předvede.......Snímek je velice rychlý, střihově dokumentární, střídající detaily s pozadím, proměna barev s černobílými flashbacky vás rozhodně nenechá v klidu. To vše je podbarvené dobovou hudbou 60´let, bizarnostmi v sídle alobalových dýchánků a mejdanů, drogami, sexem, rock´n ´rollem. Kdo tu dobu neprožil na vlastní kůži, asi nepochopí.........V každém případě retro, které tady už dlouho nebylo..... (23.03.2007)

Holka Warholka to neměla lehký. Propadla iluzi, že se naplavila na něco úchvatnýho a jedinečnýho a že si to nemůže nechat ujít a tak se vyflákla na svoje obrázky, na sebe a stala se ozdobou na císařových nových šatech. Divná doba, kdy konzerva polívky a koláž ze zvratků vyvolávaly vzdechy obdivu, měla svoje kouzlo a vtip - jestli to celý nebyl vtip, ale i toho je třeba, aby se mohl obrátit list a bylo z čeho vystřízlivět před skokem do dalšího paradoxu. Factory girl je o jedný andělsky čistý mrkačce, která se vynořila z davu, byla při TOM a s důvěrou se nechala umazat. Já jsem si přečetla jen pár z většiny kritickejch komentářů a ty mě na rozdíl od filmu vůbec nebavily, tak jsem je stopla. Ať žije Sienna Miller! (13.08.2008)

Obyčejně natočený film o neobyčejných lidech. A v tom je asi hlavní problém Warholky. Umělec kalibru Andyho Warhola by si určitě zasloužil nekonvenčněji zpracovaný film. Děj je svázán jakousi retrospektivní životopisnou zpovědí a velice tím omezuje potencionální možnost působení, kterou by takový film neměl postrádat. Film to není špatný, dokonce je místy docela zajímavý a určitě zručně natočený, ale celému dějovému konceptu chybí kostra, která by film ve slabších pasážích podržela. Výsledkem je tak nevýrazný dojem z výrazného umělce a jeho přítelkyně. (13.09.2008)

That was the fucking 60´s! Ve Vietnamu zuřila jedna zbytečná válka, Janis Joplin, Jimmy Hendrix a Jim Morrison utápěli svůj talent v heroinovém oparu a po New Yorku pobíhal jeden přihřátý šílenec a maloval plechovky od rajčatové polévky. Tak přesně v téhleté době žila i jedna kotroverzní postavička jménem Edie Sedgwick. Holčička z bohaté rodiny, která neuměla vůbec nic, ale přesto ji zbožnovala půlka Ameriky. George Hickenlooper se do natáčení filmu o jejím životě očividně pustil s velkou chutí. Nešetří vizuálními vychytávkami, ze Sienny Miller dokázal vymačkat snad všechno co šlo a hodně je z toho cítit, že počítal s tím, že natáčí své vlastní nové "DOORS". Do těch má Warholka ale bohužel hodně daleko. Řekněme si to na rovinu, život Edie Sedwick ve skutečnosti nebyl zase až tak zajímavý, jak se to na první pohled může zdát a to je taky asi největší slabinou toho filmu. Za celých těch poměrně krátkých 90 minut se toho před vámi vlastně moc zásadního neodehraje a ten zbytek vás taky nemá příliš čím ohromit. Warholka ale i přesto je něčím výjímečná. Podařilo se jí totiž báječně zachytit "feeling" téhle fascinující doby, kdy dekadence jako životní styl patřila mezi tajné sny většiny teenagerů a volnou lásku nebrzdili zbytečné hlouposti jako jsou AIDS nebo snad nedej bože zodpovědnost. (30.08.2007)

Film rezisera Hickenloopera se snazi dobove zachytit prostredi a atmosferu Warholovi "The Factory" a predevsim vzestup a pad jedne z jeho "hvezdicek". Krom hereckeho vykonu Guye Pearce a Sienny Miller me v tomto filmu nenadchlo nic. Film na me pusobil az prilis depresivne a jako by se moc nezaobiral tehdejsi naladou ve spolecnosti. Film se snazil jen tupe kopirovat Andyho(coz se Pearcovi myslim povedlo) a ostatni jako by proletelo jen tak kolem. ty hvezdicky davam predevsim za herecke vykony. (23.08.2007)