Režie:
Ján RoháčKamera:
Jiří LebedaObsahy(1)
DVD se záznamem kultovních scének vynikajících komiků, Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna z let jejich největší slávy, z let 1969 –70. Snímky, převzaté z České televize a obrazově vyčištěné, zaznamenávají chronologicky pořady nazvané Návštěvní dny a Hop dva tři. Oba komici jsou zde hlavními hvězdami kabaretního seskupení scének, výstupů, písniček a tanečních čísel. V uvedeném výběru uvidíme a uslyšíme kromě zmíněných protagonistů také další členy souboru, Naďu Urbánkovou, Milušku Voborníkovou, Jitku Molavcovou, Zuzanu Buriánovou, Pavla Bobka, Jiřího Helekala, Milana Drobného, Palečka a Janíka, Jiřího Laufera. Hlavní slovo ovšem patří miláčkům publika, autorům a interpretům povídek, dialogů a textů dnes již legendárních, Šimkovi a Grossmannovi. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (33)
Společný komentář k Návštěvnímu dnu (stačí jeden a platí pro všechny, mělo by to tu asi být jako „seriál“) a k představení Hop dva tři: Svého času pro mě byli Šimek s Grossmannem hlavní studnicí zábavy. Návštěvní den a Hop dva tři jsem znal především z poslechu desek nazpaměť. Dokonce jsem si většinu replik a všechny jejich povídky přepisoval do sešitu. V té době ještě nevyšly knižně. Až po dlouhé době jsem viděl i televizní záznam a tam už mi to nepřišlo tak skvělé. Možná proto, že se to živému vystoupení jen těžko vyrovná, nebo i proto, že jsem všechno znal už slovo od slova a nedokázalo mě nic nového pobavit. Přesto Šimka s Grossmannem rád každému doporučím v jakékoli podobě. Pro mě budou nejlepší vždy na poslech z původních desek, jestli je ještě někdy dokáži sehnat a přehrát… ()
Neuvěřitelné kolik hvězd s nimi bylo na jedněch "prknech". V každém případě dodnes nezapomenutlné scénky a historky, které baví lidi. A o to jde především. ()
V titulcích pořadu uvedeno: název Hop dva, tři Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna. ()
Onehdy jsem po ránu, točil klikou lanovky.... ()
Mám radšej Šimeka s Krampolom. A tej muziky tam bolo priveľa. Ale keď to porovnám so súčasným stavom humoru.. ()
Tohle nemělo většinou chybu.... ()
Miluji tenhle humor. Mám to hlavně naposlouchané z LP desek. Prostě k tomuto nejde se nějak rozepisovat. Zkrátka onehdy jsem po ránu točil klikou lanovky, když jsem před tím posnídal, trochu teplé žemle, a v dáli mne zdravila svými větvi jasan, vždycky takhle po ránu s přírodou si řvu (když jásám, tak řvu) jupijupijupijooo jupijupijupijooo jupijupijupijooo jupijupijo eloijs eloijs. ()
EŇO-NĚŇO, bohužel poslední divadelní záznam Jiřího Grossmanna, naneštěstí zároveň po všech Návštěvních dnech také nejslabší jak povídkově, tak zejména kvůli pěveckým dost frustrující hudebním vystoupením Miluš Voborníkové, Zuzany Buriánové, Nadi Urbánkové, Pavla Bobka, Jiřího Helekala a dalších. ()
Hop dva tři jako třídílný pořad byl nesmírně zábavný a vyznačoval se řadou skvělých scének i mistrně napsaných dialogů. Scénka s květinářkou nebo rozprava o drogách byli výborné. Bohužel ve třetím díle je již jasně patrné, že Jiří Grossmann není v pořádku. Bylo to vidět, bylo to slyšet. Se členy už ani nevstával a když vstal, měl problém se na nohou udržet. Byl to smutný pohled, ale na druhé straně chtěl srandu dělat do úplného konce. ()
Skvělá zábava! Některé dialogy si člověk pamatuje z gramodesky. Třeba úvodní uvedení "šou" nebo "Interview z cuku". Ani čas humoru na síle neubral. ()
"Onehdy jsem po ránu točil klikou lanovky, když jsem předtím posnídal kousek teplé žemle a z dáli mě zdravila svými větvi jasan" aneb jak se dělá světový hit ()
Š+G je klasika všech klasik. Upřímně mě ta hudební čísla přišla spíš jako výplň, ale tak proč ne? Dokonale promyšlené historky s jedinečným přednesem. ()
Tohle je nesmrtelnej humor, možná to nejkvalitnější, co u nás bylo kdy k mání. Bohužel díky cenzuře se nedostalo na to, v čem byli tyhle pánové skutečný mistři - na politickou satiru, která byla, zejména v tý době, klíčovejma prvkama jejich divadelní náplně. I některý další části mohly bejt asi vybraný jinak, ale to bude spíš subjektivní pohled. Každopádně velice cenný a zábavný. Poslední díl bohužel dost depresivní s ohledem na Grossmannův zdravotní stav, z toho je fakt smutno (a chtě nechtě to má vliv i na kvalitu). Na druhou stranu obdivuhodný, jakou sílu v sobě našel, aby dělal to, co měl rád... klobouk dolu ()