Říše vlků

Podsvětí Paříže drží pevně ve svých rukou turecká magie. Do světa plného obchodu s drogami, kuplířstvím a nelegálním přistěhovalstvím se snaží proniknout mladý policista Paul vyšetřující tři rituálně provedené vraždy na mladých ženách. Aby uspěl, požádá o pomoc policistu ve výslužbě Schiffera (Jean Reno), který mnoho let dusil podsvětí železnou rukou. V paralelním příběhu Anna trpí halucinacemi a ztrátou paměti, nepoznává svého manžela Laurenta ani si nevzpomíná na svůj dosavadní život. Záhy se však začnou oba příběhy proplétat a pravda je mnohem složitější a krutější, než-li by se zprvu zdálo. ● Film Říše vlků je natočen ve velkém stylu a nenechá diváka ani na chvíli vydechnout. Především postava bravurně hrajícího Jeana Rena a jeho dokonalé splynutí s prostředím, ve kterém se vyskytuje, příběh okořenilo. Ze stupínku nejvyšších film sráží možná až příliš kombinovaný děj, až zpětně po jeho skončení jsem si musel ve své mysli převíjet vybrané části, abych si zodpověděl na všechny otázky. V závěru filmu se všichni idilicky sejdou ve stejný čas na stejném místě, jak by se to určitě nepovedlo ani při organizované schůzce politiků. ║2.5.2009║ (02.05.2009)

Strata pamäti, strata tváre, strata identity, vedecké pokusy, psychohalucinácie, masový vrah, sekta, drogy, teroristi, vlci. Všetko fajn, aj keď asi trochu veľa. Dve nezávislé dejové linky, ktoré do seba (světe div se) s pribúdajúcim časom celkom bezbolestne zapadajú. Ale padla kosa na kameň pri voľbe režiséra. Nahon je sice dobrý klipár, ale ináč rutinér bez zmyslu pre tvorbu príbehu a nebodaj atmosféry. Upršaný Paríž a depka-hudba ešte nič neznamenjú. Celý čas sa ide záberu k záberu, riešia sa triviality, dialógy zväčša bláboly a dôležité posuny v deji prichádzajú len tak, náhodne. Ale koniec ma celkom potešil, celý ten zmetok vyjasnil a rýpavy pocit straty času sa na chvíľu vytratil. 50% (17.01.2006)

Naštěstí sem si přečetla recenze ještě před filmem, takže sem věděla, že filmový zázrak to nebude, spíš naopak. Ale že je někdo (rejža Nahon) schopen až tak schizofrenní kombinace námětů, obrazů, symbolů a dalších psychozáležitostí, které Říši vlků vládly, to jsem nečekala. Supr námět, podobnou myšlenku měl i Hobl ve svojí gangsterské crazy komedii Ztracená tvář, ale ten to dokázal (až na pár nudných pasáží) výsostně ukočírovat. Z amatérskýho hlediska (mýho) se mi fakt líbila kamera, Jocelyn Quivrin a Arly Jover. Jean Reno byl drsnej jako obvykle, a to já nemusim. Ani ty rozmlácený zuby, rozřezaný obličeje a mrtvoly na pitevních stolech. Turecká drogová mafie, mystika jejich vlčí "smečky", protiteroristická grupa, obchod čokoládou a ještě navrch psychopatickej vrah umělec, uf, to už je vážně moc. Ještě větší spatlanina než Purpurový řeky. (29.10.2005)

Říše vlků - film s dobrým nápadem, dobrými herci, dobrou atmosférou... A taky film s mizerným scénářem. První hodina byla fajn, pořád se něco dělo a já byl zvědavý, jak spolu souvisí oba dva rozehrané příběhy: Pátrání mladého poldy-sympaťáka, který si coby pomocnou ruku přivolal frajerského důchodce-maniaka Jeana Rena, a část s Annou, která má pocit, že v jejím životě není všechno takové, jaké se zdá. Příběhy se proťaly a já si říkal - OK, pořád dobré. Pak přišel jeden zvrat (no, dejme tomu), druhý (zbytečný), třetí (zbytečnější)... A skvělá scéna na točitém železném schodišti, po níž podle mě Říše vlků měla (a taky mohla) skončit. Nestalo se a scénáristé se mě rozhodli pozvat ještě na výlet do Istanbulu, kde se odehraje úplné finále - je sice efektní a na záběry pouště se pěkně kouká, ale jakoby přišlo z naprosto jiného filmu. Nakonec tedy dávám Vlkům čisté tři, čili lehčí nadprůměr. Purpurové řeky to nejsou, ale duchaprostá krávovina naštěstí také ne. (11.07.2010)

Krapet těžkopádný příběh v temné atmosféře, který se sice snaží vybudovat nějaké to napětí, ale nějak se to ve své podstatě podivně rozpadá. Spousta věcí vyznívá nesrozumitelně a tak lze bohužel očekávat spíše tápání o tom, co že se tu vlastně po dějové stránce uvádí. Zkrátka převládá chaotičnost, což je ohromná škoda. Thriller s prvky hororu trochu připomíná podobný snímek ´Purpurové řeky´, ale skutečně jen opravdu zdánlivě. I ta mysterióznost se nějak vymyká kontrole. Jean Reno je sice skvělý jako vždy, ale takovéto míchanině různých žánrů stejně nepomohl. Škoda, tohle prostě mělo navíc. (08.10.2016)