Sekai no čúšin de, ai wo sakebu

Diary (Aki) : 28. října. ----- Nevím přesně, proč... nemůžu usnout. Tolik se bojím zítřka, že nemůžu usnout. Já... asi brzy umřu. -- Víš, myslím, že už bychom se neměli víckrát vidět. Ten maličký kousek věčnosti, který jsem s tebou strávila, byl tím největším pokladem v mém životě. Byla jsem s tebou tak šťastná. Asi to tak bude lepší. Měli bychom se rozloučit. Ty vyrosteš, oženíš se, najdeš si práci, a budeš mít dlouhý život. Tohle si budu představovat až budu dnes usínat. (16.07.2015)

Začněme, že jsem už viděl lepší japonské filmy. Třeba takový Heavenly Forest nebo A Song to the Sun jsou, pokud hovoříme o melodramatech, podle mě lepší. Ve filmu "Vykřikne láska v srdci světa" je mi příjemné emocionální "netlačení na pilu". Volně plynoucí film (samozřejmě výborně vizuálně a a atmoférově vytvořený - "zarámovat" dějovou linii filmu tajfuny je poměrně neobvyklé). Zajímavý příběh o muži, který si po sedmnácti letech pouští kazety namluvené svojí první láskou. Prochází místy, na kterých byli spolu a vzpomíná. Příběh o duši, která došla svého klidu trochu později, než mohla dojít. A o životě s otevřeným koncem. Přestože něco schází, abych mohl tento film zařadit mezi své nejoblíběnější (nedokážu definovat co), je to stále solidní nadprůměr. Čtyři * a 75 procent. ■ Potěšil mě další film s hercem Mirai Moriyama (zaujal už epizodní rolí ve Fish Story). Líbila se mi Masami Nagasawa (naopak nezaujala Kō Shibasaki). A Tsutomu Yamazaki se ve svých sedmdesáti letech (a po druhém shlédnutém filmu s ním) stává mým docela oblíbeným hercem :). (23.09.2010)

Návod, jak si kazit přítomnost a budoucnost lpěním na minulosti. Chápu, že se hlavní hrdina nemohl s tak ošklivým osudem vyrovnat, ale na druhou stranu, jako by ani nechtěl, a těšilo ho, jak trpí. Chudák Ritsuko v roli náhražky. No, ale druhá půlka už celkem fungovala jako film a ke konci se slušně skládaly a vysvětlovaly jednotlivé střípky... a konec byl asi nejlepší, jaký mohl být. Tak OK. (29.09.2012)

Nemohu si pomoct, ale v záplavě těch pětihvězdičkových hodnocení jsem na film také odhodlal a očekával realistické romantické drama se smutným koncem u něhož uroním i pár slz. Bohužel jsem zhlédl přeslazený doják u něhož realita a i logika pláče. Vlastnímu páru jsem lásku nevěřil ani náhodou a neustále se kabonicí hlavní hrdina mi zůstane v paměti ještě dlouho. Hlavní hrdinka pronáší na smrtelné posteli fatální věty, že by se i Fráňa Šrámek za ně ve Stříbrném větru styděl, a divák je nucen plakat a plakat až zůstane na konci vymačkaný jako použitý citron do čaje. Mohl bych toho úvést ještě více, ale to bych spoileroval. Je mi záhadou proč nebyl film uveden oficiálně do evropských kin nebo snad byl? Myslím , že by hodně rychle splasklo tohle zcela nerealistické hodnocení. Avšak díky vysvětlení od Dezorze jsem se rozhodl slevit z původní 1 hvězdy na 2. Raději se podívejte na The Classic. (18.12.2005)

Asijská romantika v neopakovatelném pojetí. Všechny emoce jsou řečeny bez nadbytečných frází a nejněžnějších scén je dosaženo třeba jen jediným gestem či pohledem. Dokonalost tentokrát zůstala za dveřmi, protože scénář se do všech nálad rozmachuje až příliš zeširoka, ale romantické duše budou hledat kapesníky tak jako tak. (20.05.2007)