Maraton

S přibývajícím počtem shlédnutých korejských (samozřejmě jiho-) si uvědomuji, že jejich kinematografie je z těch všech asijských nám evropanům (a amíkům) nejpřístupnější a nejpochopitelnější. Přeci jen, jejich filmy mohou bez problémů fungovat i v našich kinech a je jen škoda, že zde nedostávají tolik prostoru, protože kvalitou euroamerickou tvorbu minimálně vyrovnávají. A to vše platí i pro Malaton, žánrový film který je nekomplikovaný a líbivý až na hranici kýče, to je však při tématu naprosto v pořádku. Tomu odpovídá i hezká estetická kamera a obdobně líbivá hudba. Navíc osobně se pokouším na maraton už pár let trénovat a ještě jsem ho ani jednou nedokončil, a to ani zdaleka nemám tak přísnou laťkou, jakou jsou tři hodiny, takže žasnu i událostí v filmu popisovaných, protože dát maraton vůbec, je strašná machrovina. (21.07.2011)

Tradiční příběh jehož vlastní verzi představila snad už pomalu každá významější filmová velmoc tentokrát padl do korejských rukou a ačkoliv příběh Marathonu pracuje vesměs se všemi milionkrát viděnými klišé, je na téhle verzi něco zvláštního. Ano, Malaton zpracovává ten druh příběhu, o kterém jsem si do této doby myslel, že NEJDE podat bez zbytečného diváckého vydírání. Po zhlédnutí si myslím, že podobný druh příběhu nejde podat bez zbytečného diváckého vydírání vyjma korejských tvůrců. Jeong Yun-cheol totiž naprosto parádně a hlavně nenásilně nabízí příběh autistického běžce ve kterém se žádného citového vydírání opravdu nedočkáte. Film sice má své mouchy, ale za takhle civilní zpracování si nějaký ten bod k dobru zaslouží a tak výsledných 85 % i díky výborným hercům zaokrouhluji nahoru. (11.08.2009)

"Přeji si, aby můj syn zemřel den před mojí smrtí, proto se musím dožít sta let" Velmi silný a emotivní příběh, který dává možnost nahlédnou, do leckdy nepochopených autistických duší a jejich nositelech. Jak složitá je cesta k jejich srdcím a porozumnění i sebe sama, nám tenhle film poskytne vrchovatě. Autismus není choroba, je to stav mysli. Člověk dokáže zvládnout i nemožné, když tomu bude dostatečně silně věřit! (28.03.2015)

Korejci to stejně svedou. Z té asijské kinematografie jsou Evropě vlastně nejblíž. Jediná trošku atypická je ta korejština a na to se ve výsledku taky dá zvyknout. Tvůrci jsou tam totiž nesmírně talentovaní a dokáží dobrou filmařinu spojit se skvělým tématem a perfektními hereckými výkony. Maraton je přesně v tomhle duchu. Ten kluk toho autistu hrál tak dokonale, až jsem měl pocit, že autistou opravdu je. A on přitom hraje v tolika filmech. Vlastně se jedná o drama, ale celé dvě hodiny se tak nenápadně usmíváte a přejete mu štěstí, že spíš koukáte na úctyhodný rodinný příběh, než na film o těžkém životním údělu jednoho korejského kluka. Líbilo se mi to moc. Korejci prostě umí uhranout. (22.01.2019)

Scénář: Yoon-Chul Jeong .. Tíživý a stále neléčitelný úděl autismu se stal námětem i pro jihokorejské tvůrce. Civilní snímek o touto chorobou postihnutém chlapci Cho-won (téměř bezchybně ztvárněný Seung-woo Choem), jehož smyslem života, ač to sám moc nechápe, je běh. Díky silnému rodinnému zázemí a úmornému tréninku se mu povedlo dokázat něco, pro mnohé a zdravé, nemožného. Nebyl to sice takový nářez, jak slibovalo zdejší hodnocení - 99% na 16 hodnocení - ale rozhodně se jedná o nadprůměr a pro fanoušky sportu či autismu povinnost! (25.09.2005)