• farmnf
    **

    Herecké výkony Beka a Chramostové jsou na úrovni. Jinak tento film je v podstatě velmi tendenční rekonstrukcí událostí na Kladně 1920, kde se odtrhla od sociální demokracie ultralevicová frakce teroristů a pochodovala na Prahu. Podotýkám, že byli ozbrojeni. Tatík Masaryk by totálně selhal, kdyby na tuto hloupou agresivní lůzu neposlal vojsko. Tato pakáž věřila, že bojuje za svobodu. Pak svobodu vybojovala a všichni víme, v čem jsme žili. Teroristé z Kladna porušili minimálně pět závažných paragrafů tehdejšího právního řádu mladě sotva vzniklé republiky. Však po několika měsících(?) přicházejí z kriminálu a kují pikle dále. Kdyby byli u moci už ti správní komunisté, jak je známe, nevrátil by se z Jáchymova nikdo. Inu Masaryk, humanista.(12.1.2012)

  • dopitak
    *

    Takový hon na čarodejnice mezi uživateli ČSFD. RZNK je samozřejmě strašná pitomina, a dal bych krk za to, že o nic lepší nebude ani původní román "Tondy Zápotondy". Jenomže stejně tak bych vsadil i na to, že velká část "odpadovců" tohle celé vůbec neviděla. První polovina filmu je tragická, až když se začne chystat generální stávka, jakž takž. Pepa Bek byl skvělý řečník.(16.2.2010)

  • kaposlav
    **

    Najpr som si myslel, že to bude slušný film na rok 1955 a tie hodnotenia ako odpad! sú z averzie voči komunismu, avšak nejedná sa o nadpriemerne dielo. Miestami je to zaujmavé a pravdivé, aj keď sa to kapitalistom a tzv. demokratom isto nepáči, ale taktiež som sa miestami nudil a najmä koniec filmu je k nevydržaniu.(26.1.2015)

  • NinadeL
    ***

    "Ten Psilander, to je přeci jenom fešáckej mužskej." - "Já mám zas rád Portenku, vona je zas hezká zpředu i zezadu." aneb jak se nevypořádat s ostře sledovanou adaptací stejnojmenné knihy Antonína Zápotockého, který byl takový filuta, že sám sebe projektoval do postavy hlavního hrdiny tak, aby co nejlépe uctil výročí 30 let od založení KSČ (a to ještě ani nebyl prezident, tedy v roce 1951). Sám byl tou dobou (1921) na Pankráci, takže byl pouze čestným zakladatelem, ale byl. Při srovnávacím čtení předlohy jsem se ale až podezřele častokrát musela sama sebe ujišťovat, že nečtu Cimrmana. Takové to tedy skutečně je. Nikdy nekončící příhody horníka Šádka, který má filipa za každých okolností, kdykoli vám rád poví vlastní story o uhlí, které je měkké jako perník, a také to, jak se rád mačkával na Rozinu mezi futry, když ještě byl její manžel naživu ... a to je teprve začátek. Samozřejmě Toník sám je také chrabrý hoch a spořádaný partajník socdemáků, hrdý otec a kvalitní manžel. Nikdy nenechá své rodné Kladno ve štychu a z války ví, zač je toho revoluce. Protože jedině v Rusku to udělali dobře a to je, oč tu běží. Mezitím zabednění páni v Praze socializací pohrdají a dá-li Hitler, budou jí ještě dalších dobrých 25 let pohrdat. To už tedy v románu ani ve filmu není, to je historie. Vrátíme-li se ale k diváckému zážitku, zjistíme, že druhý takový ukázkový projekt nenajdeme. Kupodivu i Vstanou noví bojovníci ve srovnání s Kladnem připomínají film a nikoli plakát. Tak ono to sice bylo připravené vědecky, hodně se přepisovalo, hodně se stavělo nových exteriérů za Barrandovem, protože současné Kladno už bylo vhodné jen na prvomájové slavnosti s rohlíčky z nakeťasené mouky, ale což. Zřejmě Zápotockému mezitím byli v úřadu svázány ruce a ani jeho osobní dohled nedokázal poslat Toníka na opravdické moskevské nádraží, Mařku na kladenské a nakonec i chyběl kaktus jako suvenýr ze Světové války. Takže co nám zbylo? Feminizující Chramostová a Fabiánová a samozřejmě Míla Besserů a jeho Václavíček, který rozjasní den na celý týden dopředu, jak je upřimný a hloupý. "Je to pravda, tati, že Lenin je strašně veliký člověk?" - "Jistě, že je veliký." - "Tati, jak je veliký? Je větší než ty? Vešel by se k nám do dveří?" P. S. Kdo si všiml, že by logika některých událostí jako by byla šitá na delší období, než-li jsou jen roky 1918-1921, má recht. V knize se nám Tonouš rozepsal hluboko před rok 1914, ale soudruzi scénáristé zřejmě radši šli na oběd, takže vše, co nebylo vyškrtáno jen posunuli vpřed, bez ohledu na důsledky.(25.10.2009)

  • sportovec
    *

    Ač to pro řadu lidí zní neuvěřitelně, na Kladně, sociálně demokratické baště, byla opravdu vyhlášena republika rad (dobový překlad slova sovětský). Její efemérní trvání kolem 15.-20. prosince 1920 ovšem na rozdíl od ruských událostí nevedlo ke krveprolití, ale k pokojné kapitulaci do rukou prvorepublikové moci. Ne snad tolik ve filmu, ale ve stejnojmenné knize-předloze udivuje nelíčený autorův obdiv k TGM (myšlenka, že buržoazie dělníkům TGM prostě ukradla) a přes veškerou plakátovitost v měřítcích doby smysl pro realitu a minimum "budovatelského" voluntarismu. Stejně příznačné je, že při svých výletech do minulosti nejde Antonín Zápotocký nikdy za rok 1921. Té radostnosti by bylo pochopitelně podstatně méně. Ještě jedno je zřejmé: v tomto případě film zaostává výrazně za literární předlohou. Dnes je pro svou antikvovanost a myšlenkovou i hodnotovou kontextovou nepřijatelnost vhodný nanejvýš jako studijní badatelský materiál.(28.8.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace