Až na konec světa

Při stopáži čtyři a půl hodiny to nebude znít dvakrát povzbudivě, ale dílo jako je toto nestačí vidět jednou. Rozhodně také není (ani) pro každého druhého. A zážitek po jeho shlédnutí dozrává teprve po třech dnech... :) Pro mě osobně: První část = skvostná podívaná - unikátní atmosféra; atraktivní hlavní hrdinka; zápletka působí zcela přirozeně, ačkoliv se jedná o dost ztřeštěný příběh. Prostřední část na první pohled ničím nepřekvapuje, přitom ale jeden příběh rozplétá a následně ho splétá v další. Všechno se odehrává velmi pozvolna, nikam se nespěchá, čímž je zároveň umožněn důraz na detail a perfektní vykreslení charakterů postav. Pokud se scénář někdy zdá trochu překypující jednoduchostí či jakousi nahodilostí, v zápětí to vysvětluje nebo plně vynahrazuje skvělý nádech sci-fi, které jinak hraje až třetí housle. A pak třetí část - ta je pro mě jak z jiného světa. Asi to tak má v rámci příběhu působit, ale na mě to bylo najednou doslovné a moc jednotvárné, tudíž chvílemi nudné. Určitě až se po nějaké době odhodlám pustit to znova, budu o něco chytřejší. (11.02.2009)

Poměrně jasně ubírající příběh se v první třetině filmu úplně zlomí v něco jiného než snad každý očekával (nebo možná jen co já jsem očekával???). Na první skouknutí jsem (asi) moc nepochopil pointu tohoto filmu (a také ji náležitě neocenil), ale rád bych se k filmu v budoucnu vrátil. A vrátil se v režisérské téměř pětihodinové verzi. Myslím, že pak poroste moje hodnocení rezolutně nahoru. Film má nato totiž všechny parametry... - 6. 12. 2010 - 60% (04.06.2011)

Wim tentokrát procestoval skoro celou zeměkouli, aby natočil jeden ze svých nejlepších filmů. Jestli úplně nej, to nedokážu tvrdit, protože mi jich ještě několik zbývá. Naštěstí, je jich čím dál, tím míň. Ale jak ten seznam pomalu ubývá, tak můj obdiv k tomuhle kouzelníkovi roste. Pomalu, ale jistě, s každým novým filmem, je to stále silnější. Uvidíme, kde se to zastaví, ale jestli to tak půjde dál, budu si asi speciálně pro něho závést novou, bodovací stupnici. Z téhle už víc nevyždímám. (10.03.2016)

Wim Wenders je kouzelník! Kouzelník obrazu, kouzelník zvuku i kouzelník hloubky výrazu! Wenders o tomtu filmu snil a připravoval se naň 14 let!, snímek stál 23 milionů marek, točil se v patnácti městech osmi států čtyř světadílů. Co o tom říci - film, který naprosto plynně spojuje detektivku se špionážním filmem, vše je podané jako roadmovie v melodramatickém obalu se sci-fi podkladem! Nechci tvrdit, že jsem ho pochopil (to asi ani nejde), ale byl jsem jím naprosto uchvácen, ohromen a fascinován - stejně jako snímek sám je fascinován snem, viděním a fantazií. U Wenderse naprosto nezáleží na stopáži - po skončení snímku vždy převládá pocit, že toho bylo málo - jak rád bych se dostal k původnímu osmihodinovému materiálu (!!!). Solveig Dommartin je podobně jako v Nebi nad Berlínem neodolatelná (andělštější než její andělští obdivovatelé). Sam Neill si u mě neuvěřitelně polepšil a stal se z pitomce z Jurského parku hodně, hodně velkým hercem. Max von Sydow, Jeanne Moreau, William Hurt - všichni neuvěřitelně poetičtí a dokonalí. Film, v němž vás nepřekvapí vůbec nic - ať je to jakkoliv podivné, krásné a nezemské!!! (17.08.2005)

Nesúvislý dej, ktorý sa tiahne filmom s dlhočiznou stopážou (videná 158-min. verzia). Akési soft sci-fi road-movie, ktoré začína i končí divne, a v ktorom sa väčšina postáv chová nelogicky. Nepomôžu veľmi tomu ani Hurt, ani Neill. Práveže sa divím Neillovi, že sa na taký ľahký eurobizzarre dal nahovoriť. Nečudo, že film skončil absolutným prepadákom. Čo sa mi ale páčilo, bolo vykreslenie blízskej budúcnosti, tj. svet sa celkovo nezmení, iba pribudne pár high-tech hračičiek. Hodnotenie: 45% (25.06.2014)