Malý partyzán

Slušně natočený snímek. Jednalo se o rok 1950 a myslím, že si musíme uvědomit dobu a atmosféru natáčení, která byla prostě jasná. Filmařsky to ale není vůbec špatné. Já si pamatuji tento film velice matně z roku 1977, když jsem ho jako malý shédl na rekreaci ROH v Jánských lázních, při večerním promítání na upevnění socialistické morálky. Strašně mě zaujala jako malého kluka záverečná scéna napadení německého konvoje partyzánskou skupinou. Marně jsem po filmu léta pátral až dnes mi ho předložil jako na podnose CS Film. Úplně náhodou jsem přepnul a hele.... (29.12.2011)

Schematizmu je v tomto filmu spousta, ale v roce 1950 se nedá čekat nic jiného. Rovněž odbojová činnost je zde nafouklá - v továrně jsou všichni Češi odbojáři a kousek za městečkem, kam by i houbař došel, je rozsáhlý partyzánský tábor se stany, leč Němci se tam bojí jít. Ale úplně špatný film to není, působivou atmosféru občas má, zvláště gestapák Bohne je zde pěkně odporně zahraný. Největší chybou filmu ovšem je, jak zde předeslal kolega wosho, že se tu neústrojně prolíná okupační drama s dětským dobrodružným snímkem, přičemž výsledek je takový kočkopes. (20.02.2011)

Haranti mají málo války a tak si na ní ještě hrají. Němci pročesávají les metr po metru, ale poněkud přebujelou partyzánskou kolonii objeví haranti. Politická diskuze pětiletého haranta o bolševicích. Globus v kanceláři gestapáka – no to jsem ještě neviděl. Globus je pečlivě zabírán z mnoha úhlů. Výslech dětí na gestapu společně s matkou – prasárna. Hlavně že stále vidíme globus. Šéf, který před tím neuměl česky slovo, najednou mluví jako rodilý Čech. Zabedněný učitel neumí poslouchat svého nadřízeného. Konfidentka partyzánů pracuje přímo v centrálním stanu SS. Děti hromadně hajlují – taky jsem nikdy neviděl. Zednářská znamení: 6 krát 3 je 18. 18. auto, zednářská pyramida. Řídí podzemní hnutí z půdy. Přepadení konvoje wehrmachtu za účasti 12letého kluka se samopalem. Jedna zhovadilost za druhou. (26.03.2021)

To by nebylo, aby ve 2. světové válce nebyli dětští udatní hrdinové. V tomto příběhu se jmenuje Jenda a není sám. Jde o zbraně určené na frontu vyrobené v malém městečku, jejichž dodání chtějí zabránit partyzáni. A pozor, protože film vznikl počátkem 50. let, není od věci, že jim pomáhají příslušníci ilegálního hnutí z řad dělníků a obyvatel města. Jenda se v lese náhodně stane svědkem zastřelení partyzánské spojky a tak se toho chopí sám. A dobrodružství zakončené válečnou scénou může začít. Film je určený dětským divákům, takže je v mnoha ohledech umravněn. Ani ta politická agitka tu není tak markantní. Vlastně se jedná o ryze dětský dobrodružný příběh z války a nic jiného. Dnes už víme, že jich vzniklo daleko více, které mají jedno společné. I děti bojovali s vervou sobě vlastní za svobodu své vlasti jak jen mohli, kteří ve své době byli prostě vzorem. S realitou to samozřejmě nemá nic společného, ale jako film to zase nebylo natočeno nijak špatně. Jen vlivem doby vzniku to má nechutnou hořkou příchuť. Přesto je škoda, že se stal snímek pozapomenutým. (27.10.2016)

Vinnetou po česku. Tedy, ne že bych si z filmu chtěl dělat legraci. Tenhle film je určen pro děti, a proto zde nehledejme nějaké psychologické zápletky a realitu, jaká byla mezi partyzány za světové války. Pamatuji (vlastně se upamatovávám), že jsem ten film několikrátř viděl jako malý kluk a moc se mi líbil. Stateční obyvatelé městečka podporují partyzány z okolních lesů, přinášejí jim důležité zprávy o pohybu a působení esesáků, ti hovoří veskrze všichni česky, jen občas jim uklouzne nějaké německé slovíčko, šablonovitost postavje jasná. Přesto je tento film udělán profesionálně a pěkně hrají i děti. (16.01.2021)