Žena ve vodě

Je z modrého světa. Má poslání. Snaží se člověku pomoci. Jenže člověk už zapomněl naslouchat...... . V některých pasážích poznávám ,,svého" Shaye, ale celkově je to hodně nevýrazné. Dialogy v sobě nemají tu sílu na kterou jsem zvyklej. A bohužel u mně nefunguje ani vazba na postavy. Kamera i hudba jsou v pohodě, ale scénář je divnej. Mněla-li být scéna ,,oživení" dojemná, tak prostě se mnou nezatočila. A to jsem se snažil věřit jako dítě, že všichni mají poslání. (15.02.2007)

Z pohádky do louže... ehm, bazénu. A podle mínění nejednoho kritika i diváka Shyamalan v posledních letech setrvale šlape do horších věcí než do louže. Já ale obdivuju každého, kdo jde neprošlapanými cestami a tomu, kdo chce jít za ním, ji neklestí a neuhlazuje, takže co chvíli zapadnete po kolena do bahna, co minutu se sápete kopřivami a co chvíli vás švihne trnitá větvička po tváři, protože někdy pak cíl opravdu stojí za všechnu tu námahu. Probuzení dítěte v nás je hodno i větších obětí, záleží jen na nás, zda ho chceme probudit. Pohádka není sprosté slovo, i když by to podle některých reakcí na film mohlo tak vypadat, protože tady jde o to, jak ochotní jsme přistoupit na pravidla indického příběhového mága a nakolik nám dělá obtíže přijmout, že v každém světě je místo na zázraky. Jako dětem nám to potíže nedělalo nebo jste snad někdo při vyprávění pohádky místo toho, abyste ani nedutal a poslouchal s široce otevřenýma očima a duší, vznášel dotazy, proč na Popelčinu a Sněhurčinu macechu nevlítla kontrola z úřadu péče o dítě nebo jak je možné, že Karkulčina nemocná babička žije kdesi v lesích místo v domě s pečovatelskou službou? Pokud jste s to na chvíli hrát podle M. Nightových pravidel, čeká vás vydatná porce hořkosladké fantazie, pokud ne, máte na to samozřejmě plné právo. Já si jen myslím, že tenhle film víc než jakýkoli jiný ukazuje, že kdo chce, hledá způsob, a kdo nechce, hledá důvod. P.S. Dřív jsem si myslela, že za setrvalé poruchy sekačky může závada na kabelu, ale teď už je mi jasné, že je to trávodlakova práce. A také jsem dala sbohem racionálním vysvětlením, proč je tráva zásadně nejhustší a nejvzpurnější kolem zahradního rybníčku. (17.05.2010)

Příběh je možná originální, ale zároveň tak nějak divný. Přes veškerou snahu o mystiku a nějaké poselství to na mě působí hrozně odtažitě, nuceně a nezajímavě. V první polovině je to alespoň ještě neobvyklý experiment, pak už se dostavuje pocit znudění z neustálého hledání správných lidí, kteří se musí účastnit příletu velkého orla a likvidace vlka s trávou na hřbetě.. Nevím proč, ale zdá se v případě tohoto filmu odmítá moje fantazie spolupracovat. (04.11.2006)

5.3. 2007 jsem dal tomuto filmu tři hvězdičky a napsal tento komentář : Přišlo mě jako kdyby pan Shyamalan, chtěl něco tímto filmem sdělit, jenže sám asi nevěděl co. Nicméně krásně se na to dívá. ----- Po necelých dvou letech, přesněji 19.11.2008 si dovolím se svým mladším "já" polemizovat. Pan Shyamalan nám tímto filmem chtěl říci, že uvěřit v pohádky a pohádkové bytosti, znamená uvěřit v existenci dobra. Za ty neskutečně pozitivní emoce, který ve mě vyvolala atmosféra příběhu, dialogy, herecké výkony a hudba, dávám plný počet hvězdiček a jsem moc rád, že jsem během své druhé projekce tohoto snímku nechal panu Shyamalanovi pootevřená dvířka do mé mysli, protože pan Shyamalan je dokázal otevřít dokořán a pak už mě stačilo jen tiše koukat a užívat si každou sekundu příběhu. Proč ? Protože pan Shyamalan mě právě vrátil do dob, kdy jsem jako malý dítě věřil v ježibaby, kouzelníky, čaroděje, rytíře, princezny a hodné víly. Protože pan Shyamalan pohladil mou duši. (19.11.2008)

Shyamalanova Žena ve vodě mě potěšila, nakonec dobrých pohádek není nikdy dost a tahle byla navíc docela strašidelná. Trochu mi vadila překombinovanost (až moc často tam řešili, kdo jsou ti správní lidé), ale ten detektivní nádech byl zajímavý, atmosféra a triky moc pěkné, herci výborní (včetně Shyamalana, který si střihl sakra velkou roli) a opravdu hodně se mi líbil Paul Giamatti, jak herecky, tak jeho postava. (22.09.2006)