Chlap jak hora

Všichni, kdo to sepsuli mají pravdu. Já tam něco našel: Peterka je úderník a kurevník. Ano tak to bylo. Jenže byl 3 roky v Sajuzu a tam ho tavarišči drželi zkrátka. Představte si opíchat manželku sovětského úderníka, nebo nedej Bože tajemníka dumy! Gulag! Možná šibenice. To by už Krakonoše nenatočil! Peterka se v Rusku naučil chlastat na pracovišti a najednou brigadýr Sovák říká - Ne soudruhu! I Menšíka to odnaučil! Menšík je z Ivančic, kousek od mýho kanclu. To není možné! A taky nebylo. Menšík podvádí, chlastá málo, ale chlastá. Jak ten individualista Peterka otištěný v Sovětské Pravdě má žít s brigádou? Vždyť i ten mravný Marvan lže! Ono to soudruzi není jednoduché.Do toho krásná Alena Vránová, ty šaty ji tak slušej! Ona měla za mlada malý kozy. To jsem nevěděl a jak jsem všímavý! Ale bráníc se spoileru píši: Soudruzi, dopadne to dobře, on Peterka sleví ze svého trockického individualismu! Pochopí, že život v brigádě je život bez soukromí, ale dar soudružské nezištnosti. I Filipovský otec, to pochopí a prakticky vývoji situace přeje. Napadají mě Skřivánci na niti. My vás všechny přetavíme. I svalnatého Peterku. Budete ingoty! (28.05.2018)

Zatímco zaostalí Američané museli při pacifikaci Nicholsona v Přeletu použít skalpel, daleko pokročilejší socialistické zdravotnictví používalo sofistikovanější metody, ale s naprosto stejnými účinky. A tak se z vrcholně sympatického svalovce Peterky, který na ženský a činky nemyslel jen v těch řídkých chvílích, kdy si představoval ženský s činkama, působením klasické české husičky stal uťápnutý shrbený mužíček, který se stará jen o to, jak dobře vycházet se svými soudruhy z práce a jak si vystavět teplé hnízdečko. Ach jo. Hvězdičku dávám jen za Peterku jako herce, ne jako postavu co hrál, jinak by to byl odpad jak vyšitý. Myslím, že takový Sovák, Menšík ("tady soudruh si dal závazek, že nebude pít!") a Marvan se snažili na své role rychle zapomenout. (25.12.2013)

František Peterka, onen chlap jako hora a frajer, individualisticky spoléhá pouze na své síly a své vydělané peníze, musí být dotlačen scénářem k tomu, aby "prohlédl" a pochopil, že pouze v kolektivu své brigády socialistické práce najde své štěstí (osobní i pracovní, neboť jedno bez druhého ani není možné). Agitka jako řemen a dodnes poučný vhled do oněch časů budování - již z "Anděla na horách" víme, že i na dovolenou bylo třeba jet s kolektivem a ne s manželkou - a zde se mimo jiné poučíme o tom, že nejen titulního hrdinu, ale i jiného pomýleného soudruha kolektiv vychová - třeba tím, že jej v den výplaty s ostatními členy BSP doprovodí k až manželce a dohlédne na to, aby jí odevzdal výplatu do posledního pětníku... Protože kolektiv brigády tvoří Sovák, Menšík, Postránecký, Marvan, Záhorský atd., myslím, že na "place", když nemuseli přeříkávat scénáristické perly, muselo být daleko veseleji než ve filmu... (04.01.2020)

Velmi špatný film, který má dokázat, že není nic svatějšího a důležitějšího než pracovní kolektiv. Film je plný hloupých a nereálných zvratů, například když Vránová odmítne na radnici říci své "ano". Celé mi to připadá ujeté. Není to ani vtipné ani ze života. Nejtrapnější roli má asi Marvan. Jeho budovatelská postava je nevěrohodná, nezajímavá a spíše smutná. Možná Menšík jako alkoholik je věrohodnější, ale celkově je film o ničem. Kuriozní je, že se Peterka "pokazil" při dlouhodobém pobytu v Sovětském svazu. (01.08.2010)

,,A jak to víte, že mně se zrovna chce na Rusalku?“ „Na tom vůbec nezáleží, jestli se ti chce.“ Tady se ten kolektivizmus vzal trochu moc zhurta. Banda pošuků uvítá navrátivšího se kolegu ze zahraničí způsobem, jakoby se ocitl ve vězení. I když… Vlastně to není tak daleko od pravdy. Ale jistota s jakou samozřejmostí to odsuzuje byť i jen náznak individualismu mně hýbla se žlučníkem. Pak se ukáže, že ani Peterkova postava není žádný sympaťák. Jeho romantická linie s Vránovou byla těžkopádná a tuze nudná. Zápletka, která se vleče jako sliz, se stavbou domku se nese v atmosféře zmaru a šedi. Závěrečná slova „tleskej, tleskaj všichni“ mě utvrdila v tom, že tento film je čiré zlo bez špetky nadšení, které lze cítit z budovatelských filmů 50. let. (29.04.2021)