Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (237)
Další z řady legendárních her Divadla Járy Cimrmana, která je vysoce hodnocena. Tady se ovšem budu s většinou rozcházet. Vždycky mi přišlo, že až moc kopíruje/paroduje pohádky a je v ní méně vlastní invence než v těch nejpovedenějších hrách (Dobytí severního pólu, Záskok, České nebe, Švestka). Přiznám se, že mě svého času odrazoval i nekritický obdiv hry u mého tehdejšího okolí. Přišla mi spíš průměrná a pár lidí ji stále vychvalovalo až do nebes a citovalo hlášky, které se mi spíš zprotivily. Úplně špatná určitě není, nicméně si ji na rozdíl od jiných opakovaně nikdy nepouštím. ()
Opět mistrné dílo DJC s nezapomenutelnými hláškami jako: "A toto bola naozaj pekna akcia", "Asi si děti říkáte, kde mám dva své druhy? Kampak se asi, ti čerchmanti poděli? Nikam se nepoděli děti, umřeli". Nicméně oproti ostatním hrám nezapomenutelného českého génia Járy Cimrmana se mi tato zdá poněkud méně vyvážená, neboť velmi silné pasáže, jako návštěva Děda Vševěda, se zde střídají s těmi slabšími, jako kupř. souboj s obrem Kolodějem a celkově není z mého subjektivního pohledu tak "prošpikovaná" humorem jako ostatní Cimrmanova díla. Pořád se však jedná o nesmírně kvalitní hru, která dokáže rozesmát takřka za jakékoliv situace a určitě si nezaslouží méně než 80% ()
"Koho to vidí mé bystré oči..?" Já vidím, že se zase něco Čechům povedlo. Tato pohádka, je to první, co jsem kdy od Cimrmanů viděla/slyšela a díky ní jsem poznala tohoto všeumělce Járu Cimrmana. Opravdu skvělý chlapík. Je úžasné, jak dokáží Cirmmanovci propojit skutečné dějiny s těmi fiktivními. A pokud jde o mě, určitě bych si ráda poslechla i pohádku/horor Kašpárkův hrobeček a O třinácti tchýních :D ()
Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! ()
Mistrův epitaf: Budoucnost patří aluminiu. Aj seminár, aj hra prešpikované toľkými hláškami. Až uvažujem, že si ju pozriem ešte raz. Geniálni sú, páni. A propó 1 – je Jára Cimrman súčasťou maturitných otázok z českého jazyka? A propó 2 - asi som sa zamilovala do pána Miloňa Čepelku. Ešte pred mesiacom som nevedela, že existuje... Nehovorte mu to, prosím! ()
Galerie (8)
Zajímavosti (15)
- Po úmrtí Ladislava Smoljaka hrál roli Bystrozrakého Miroslav Táborský, který se v odborné části sám přirovnává k Prácheňskýmu, jenž byl Cimrmanův zaskakující herec. (Driss)
- Jiří Menzel v jednom rozhovoru, kde vzpomínal na jeho působení v Divadle Járy Cimrmana, řekl, že hru Dlouhý, široký a Krátkozraký hrával nejradši. V představení hrával Děda Vševěda. (mnaucz)
- Sklerotický, ješitný, samolibý Děd Vševěd byl jasným podobenstvím s některými mocnými té doby, ale cenzurou zůstal neodhalen a tudíž překvapivě nezakázán. (sator)
Reklama