Pidihajzlík

Když se scénář přizpůsobuje okolnostem, případně okolnosti (výška) se musí nuceně upravit kvůli scénáři, většinou to nedopadá moc dobře. Tady to ale zas tak špatné nebylo a nuceně vytvořená dvojice bratří Wayansů dokázala vytvořit slušnou zábavu. Vtipy byly sice všechny na jedno brdo (ono to ani jinak nešlo), ale některým jsem se dokázal zasmát, a jako komedie na jedno zhlédnutí poslouží Pidihajzlík dobře. (18.10.2016)

Tohle je vážně sračka jak se patří, ale opět v podání Wayansovic rodinky jde o další nezapomenutelnou podívanou. Taky bych chtěl ten matroš, pod kterým vymýšlejí ty šílené scénáře. Každopádně během natáčení s nimi musí být zákonitě velká prdel. Marlon coby liliputí hajzlík v dětských hadříkách byl prostě super. Zvláště pak ty jeho zvrácené choutky, všelijaké legrácky a nedej bože když ho někdo nasral. Jasně, je to kokotina, ale pořád se u toho člověk alespoň zasměje – musíte mít však rádi jejich druh humoru. Ten totiž nesedne každému. (10.05.2018)

Tady se dá pozitivně ohodnotit snad jen odvaha českých distributorů film poslat do oběhu s názvem Pidihajzlík. Když však za hlavu hodím všechny mé předsudky ke tvorbě bratrů Wayansových, nešlo o úplný průser. Pár zábavných momentů komedie nabídla a Wayansovi mají štěstí, že mezi sebou mají Marlona, který umí dělat s obličejem až neuvěřitelné věci. Pidihajzlíka jsem si pustil jako nenucenou a jen podkresovou záležitost a svůj účel splnil. Párkrát jsem se zasmál a házím dvě hvězdy. (30.01.2010)

Nějak nemůžu najít nic, za co bych mohla dát tomuhle filmu alespoň jednu hvězdu. Pidihajzlík je přesně ten typ rádoby komedie, který nemám ráda a který mi nepřipadá ani trošku vtipný, ale spíš zoufale trapný. Celé je to vlastně jen o příšerně se pitvořícím falešném dítěti, fekálních "vtipech" a úderech do rozkroku. (24.02.2007)

Já prostě Wayans brothers miluju. Sedí mi jejich smysl pro humor, uchcávám smíchy pokaždé, když si dělají sebeironickou prdel z černochů (snad právě proto, že jimi sami jsou, je to tak směšné) a při každém jejich filmu neustále (marně a bezvýsledně) přemýšlím, jestli mě baví více Marlon nebo Shawn. Jako v jiných jejich filmech, i zde jsou skvělé a humorné postavy: prodavačka v klenotnictví je naprosto úchvatná, stejně tak dědeček z Detroitu (John Witherspoon) a podstata mateřství/otcovství vyřčená z úst kojící matky (Alex Borstein) je tak geniální, prostá a přesvědčující (a hlavně pravdivá), že bych z fleku šel do dalšího dítěte. (21.11.2010)