Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Emigranti (Utvandrarna) je nejoceňovanějším snímkem režiséra Jana Troella. Je adaptací historického románu Wilhelma Moberga Vystěhovalci. Ve filmu jsou zachyceny osudy lidí, kteří se rozhodli opustit rodné Švédsko a hledat lepší život v Americe. Nikdo z nich nevěděl, co je čeká a někteří se ani příjezdu do vysněné země nedočkali. Film přinesl výborné herecké výkony Maxe von Sydowa, Liv Ullmanové, Allana Edwalla, Monicy Zetterlundové či Eddieho Axberga. (JimJam)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (32)

laik_60 

všechny recenze uživatele

Mobergových Vysťahovalcov som čítal niekedy v polovičke sedemdesiatych rokov. Vtedy krátko po „dobe normalizácie“ bolo skoro zázrakom, že sa v kníhkupectvách objavil okrem Brežnevovej „Malej zemi“, či „Celine“ objavil aj takýto románový skvost. Veď sa tá kniha ani dlho na pultoch neohriala. Pamätám si ako som priam hltal túto viac ako päťstostranovú knihu hltal dlho do sobotňajšieho rána a ten víkend som doma skoro nič doma nerobil. Vtedy sa dali knihy (najmä ak niečo čitateľovi dali) čítať dlho, veď v telke sa okrem športových prenosov toho pozerať veľa nedalo. Film Emigranti (ako aj jeho druhá časť – Nová zem) mi až neuveriteľne oživil spomienky na túto knihu, ktoré m naopak zase viac obohatili zážitok z filmu. Keby sa dalo navrhol by som to aj ďalším divákom, Urobte si taký krátky „švédsky týždeň“ . Zájdite si do knižnice, popozerajte po antikvariátoch a siahnite po knižnej predlohe a potom hoc aj vzápätí si pozrite film. Pocítite ako vás to vtiahne do deja , ako sa zrazu stanete tými jednoduchými blonďato ryšavými a pehavými Švédmi, túžiacimi odísť z krajiny ktorú hoc tak milovali im nič neposkytovala len zimu hlad biedu utrpenie a takmer žiadnu slobodu. Krajinu kde sa „môj Pane“ hovorilo od kráľa počnúc až po posledného nafúkaného pastora miestnej cirkvi končiac. Preto niet divu že túžili po niečom, kde by mohli žiť slobodne z práce svojich mozoľnatých rúk. Sledovať osud Karla a Kristíny, ktorých tak nádherne zahrali Max von Sydow a Liv Ullmann je filmovým zážitkom na ktorý sa dlho nedá zabudnúť. Od samého počiatku cez cestu na mori kedy s nimi spievate krčíte nos nad puchom podpalubia, či vraciate od morskej choroby počas búrky , až po trmácanie sa nekonečnou cestou do Minesoty, stavbu domov, prvé oračky „konečne vlastnej zeme“, pôrody až po samý koniec. Dnes má tento zemitý film odo mňa zaslúžených 5 b. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Tak tomuto sa povie absolútny filmový skvost, skvost, ktorý ma celého pohltil a v každom ale naozaj v každom smere uchvátil. Krásny príklad toho, že k dokonalosti stačí naozaj málo. Dejovo jednoduché, no napriek tomu veľmi silné, ba povedal by som, že priam až s osudovou perspektívou. A to všetko vo fantasticky vykreslenej dobovej atmosfére, v ktorej hrajú prím naturálne rustikálne prvky švédskeho vidieka polovice 19. st. - no jedna veľká nádhera! Ťažko hľadať film, ktorý by pôsobil tak vierohodne, tak reálne, a pritom tak depresívne, ťaživo a smutne. To vyobrazenie ťažkej sedlačiny už nemohlo byť lepšie, hlavne v spojitosti s večne hladujúcimi deťmi, chudobou a všeobecnou dusivou neistotou (všetko záviselo na počasí a úrode). No pritom sa nezabudlo ani na lásku k domovine, nostalgiu a hlavne tú osudovosť, keď si predstavíme čím všetkým si odvážny emigranti museli prejsť aby sa konečne dostali do tej zasľúbenej Ameriky a k vlastnej pôde. Hlavným dôvodom, prečo to po emotívnej stránke tak skvelo fungovalo, je, že snímok je umne rozdelený na zhruba rovnaké tri diely (Švédsko, cesta loďou do Ameriky a samotné putovanie po Amerike). Každý diel je dostatočne dlhý na to, aby v náväznosti na ten predchádzajúci mohla pocitová stránka eskalovať a aby bol divák k jednotlivým postavám bližšie a bližšie... No a samozrejme nemožno zabudnúť na herecké duo Max von Sydow a Liv Ullman, ktoré divák pozná predovšetkým z Bergmanových filmov, takéto niečo naturálne a dobové, to je presne niečo pre nich ako stvorené. Nádherná, prenádherná vec, keď sa dostanem ku knihe tak si ju okamžite prečítam. ()

Reklama

faana21 

všechny recenze uživatele

Shlédnuto v den vítězství pana Bidena v prezidentských volbách... nejen z důvodu touhy po poznání, či spíše nahlédnutí do reálií emigrantské odysey směr přes velkou louži na západ. Zaujme pasáž, že leckteří otroci se v pol. 19. stol. v USA měli lépe než mnozí svobodní venkovani napříč Evropou. Zejména a především zaujme kinematografický mág Troell - pomalá, poctivá, arcirealistická, přesto strhující podívaná, která náročného diváka pozře a přesto jej nasytí uměleckou laskominou. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

První díl rozsáhlé švédské historické ságy nás seznamuje s rodinou Karla-Oskara a jeho sousedy. Ve Švédsku třeli bídu s nouzí, neúroda a žádná šance žít si trochu líp. Proto se, po dlouhém váhání, rozhodli zkusit štěstí za oceánem. Informace o nové zemi měli jen kusé, nikdo z jejich okolí se zatím do Ameriky nevydal. Druhá část Vystěhovalců se odehrává na lodi, cesta trvající více než 10 týdnů, si vyžádala mnohé oběti. Třetí část je již v nové zemi, do které všichni vkládají velké naděje. Ale většina věcí se velmi liší od jejich představ. Tento film je podán velmi podrobně, všechno má logiku a navazuje na sebe. Moc se mi líbil. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Zaujímavý, zručne nakrútený film s výbornou hereckou dvojicou o dávno minulej dobe, keď pôda už nestačila uživiť rozrastajúce sa rodiny a zrak ich živiteľov sa začal upínať k Amerike. Príbeh tak vzdialený dnešku, že som ho sledoval s nezaujatým pohľadom, ale majstrovstvo tvorcov zabránilo, aby mi pripadal rozvláčny. Predlohu som nečítal a ani sa nechystám.Ak by som sa mal jedným slovom vyjadriť ku kvalitám filmu, bolo by to slovo - uznanie. ()

Galerie (38)

Zajímavosti (2)

  • O koupi práv na adaptaci čtyřdílné švédské ságy odehrávající se v polovině 19. století a popisující cestu chudých farmářů do Minnesoty, „země zaslíbené“, se pokoušelo mnoho producentů a tvůrců. Její autor Vilhelm Moberg ovšem všechny včetně proslulého režiséra Johna Forda odmítl. Spisovatel si nakonec sám vybral, komu své dílo svěří. Jeho volba padla na Jana Troella, jehož snímek Takový je můj život (1966) se mu velmi líbil. Režisér se zprvu zdráhal knihy adaptovat, neboť patřil (podle vlastních slov) mezi těch několik málo Švédů, kteří je do té doby neotevřeli. Ještě v průběhu opožděné četby chtěl nabídku odmítnout, navzdory nebo možná právě proto, že si ságu také zamiloval. Naštěstí to neudělal – a potěšil tím mnohé včetně sebe. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Díky slavnému námětu se Vystěhovalci proměnili ve velký filmový projekt. Natáčelo se částečně ve Švédsku a částečně v USA, s rozpočtem dvou milionů amerických dolarů se ve své době jednalo o jeden z nejdražších švédských filmů vůbec. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno