Krajina přílivu

Když Jeff Bridges ztuhne (píše se o tom všude a stane se to po necelých dvaceti minutách), film začíná ztrácet dech a to tak, že tragicky. Už není vtipný, ani ujetý, jen nechutný a divný. A to dlouho. 40% Apendix: Zásluhou hnusného zápachu v sále, kde jsem tenhle trip sledoval (shodou okolností ve Velkém sále Thermalu), pro mne Tideland bude navždy také filmem smradlavým. 40% Zajímavé komentáře: kiddo, Radko, MIMIC, anderson, llollita (08.07.2006)

Terry Gilliam patří mezi mé nejoblíbenější režisery. Jeho hravost, nápaditost, parfekcionismus a hlavně talent pro režírování dávají vzniknout netradičním velezajímavým filmům. V Krajině přílivu opět híří nápady a vizualně je to opravdu zajímavý film. Navíc podepřen skvělým dětským hereckým výkonem. Nikdo podle mě ve svém věku ještě nedokázal předvést to co Jodelle Ferland tady. Tak v čem je problém? Nevadí mi bizardní příběh. Jsem zvyklý na podivnější. Nejsem znechucen tím co se odehrává na plátně. Ikdyž uznávám že třeba balzamování mrtvého tatínka před očima malé holčičky může hodně lidí pobouřit. Ale jsem z toho unavený. Gilliam si hraje s kamerou a předvádí kouzla s interiéry. Ale je to pořád totéž. Neustále omílané, byť sebenetradičnější, výjevy podle stejné šablony za několik desítek minut omrzí. Být Tideland 30-ti minutový kraťas tak je dokonalý. Takhle je bohužel jen přehlídkou obludária a šílených postav. Jednu hvězdičku za vizualní stránku. Jednu za úžasnou Jodelle a jednu za dialog utržených hlav panenek v hrudním koši mrtvého otce. --- Mnohem víc než tento film by mě zajímal dokument o samotném natáčení. Zda Jodelle byla opravdu přítomna u všech scén nebo zda nebylo něco pak dostatešně přiděláváno. A vůbec jak byla při natáčení vedená. (08.02.2007)

Strašně divný film, jehož nejlepší částí je asi úvodní, rocková, lehce úchylná píseň v podání Jeffa Bridgese. Kdyby role tohoto pána nesestávala ve většině případů pouze v hraní nehybné sochy, asi bych byla spokojenější, ale takhle... to byla prostě pekelně zdrogovaná nuda. A to i přesto, že malé Jodelle Ferland předvídám budoucnost s nějakým tím zlatým plešounkem. (02.04.2010)

Druhý tripový výlet Terryho Gilliama. Zatímco Strach a hnus v Las Vegas představoval manickou fází tripu, Krajina přílivu je temnou depresivní polovinou jízdy (viz. např. přelidněnost hazardpole Las vegas vs samota opuštěného venkova). Drogové rauše otce a matky souzní s temnou patologickou fantazií malé hrdinky Jelizy-Rose. Krajinu přílivu lze vnímat mj. jako rekviem za dětskou fantazii - nejen pro její temnou deformaci u Jelizy-Rose, ale také pro její absolutní ztrátu ve světě dospělých. Všechny dospělé postavy fimu se se ztrátou fantazie nedokáží vyrovnat a snaží se jí uměle navodit drogami nebo nahradit obbsesemi či fetišem. V šíleném světě Krajiny přílivu tak Jeliza-Rose na půdorysu pohádkového příběhu (smrt rodičů v úvodu, postupné potkávání bizarních postav a kontakt s nimi, vnitřní cesta hrdinky...) prochází za pomocí schizofrenních dětských her těžko identifikovatelným časem a prostorem a stále silněji zpívá labutí píseň svého dětství. Krajina přílivu je bohužel přliš v zajetí narativní i formální subjektivnosti, stejně jako v umanuté fixaci na hlavní hrdnínku. Je to zvláštní, ale film přeplněný (zvrácenou) fantazií je velmi nudný a nestravitelný. Gilliam možná až příliš rozeznívá temné stránky duše, divák se podvědomě brání a hledá únik z takto definivaného filmového světa. Možná se mu tento experiment pouze vymknul z rukou... PS - opuštěný dům a vycpaná zvířátka = krásný odkaz na Hitchcockovo Psycho. (13.01.2007)

Nebýt přetahované stopáže, mohlo to být dobré. Gilliam servíruje svou obvyklou fantazijní vyprávěnku, místy dost morbidní, ale vycpaní mrtví lidé rozhodně nejsou to, co by mi vadilo. Problém je spíš v tom, že se všechno točí pořád dokola a vlastně se vůbec nic neděje. Dobré nápady jsou shazovány tím, že se neustále opakují. Výsledkem je pak nekončící nuda. Jodelle Ferland je ale výborná, malý ďáblík, který není otravný (jako většina filmových dětí). (12.03.2007)