Match Point - Hra osudu

Ako v tenise, resp. v každom športe, rozhoduje celá hra. Allen hrá vyše polovicu zápasu veľmi sústredene a s každým podaním servíruje slušne rozdané scenáristické karty a diváka strháva na svoju stranu síce nijak zvlášťnou, ale presa len krásnou formálnou hrou s gestami pravého gentlemana. Párkrát slušne kontruje už počas zapásu s loptičkou zvanou Scarlet, avšak rozhodne ten najlepší smeč - "prsteňový", si necháva až do samotného finále, v ktorom inak herne poľavil - opakuje staré známe grify-klišé a celkovo aj motivácia jeho úderov je v kritických okamžikoch málo dostačujúca. Lenže práve vďaka spomínanému smeču vychádza zo zápasu síce nie ako jednoznačný, ale stále presvedčivý víťaz. Skúsené divácke oko pri jeho poklone smerom k tlieskajúcemu publiku si nemôže definitívne nevšimnúť podobnosť jeho hry s polstoročím starým vystúpením Georga Stevensa a jeho hľadaním "Miesta na výslní" v tenisovej sieni slávy... . (09.07.2006)

Na čí straně bude míček ( štěstěna ) tentokrát? Woody Allen je mistrem vztahových fabulací z nichž vystavuje chytře promyšlené příběhové konstrukce. Co na tom, že se vývoj dalších událostí dá odtušit už z první půlhodiny. S postavami si hraje jako s figurkami na šachovnici nebo ještě lépe jako s loutkami na divadelním jevišti operního domu - do něhož je pasován Londýn coby pódium na němž se odehrává lidské drama. Dějství 1. - Stvoření dokonalého milostného čtyřúhelníku, z něhož dva aktéři nemají o existenci tohoto tělesa ani potuchy. Hlavním středo-bodem není ani láska nýbrž chtíč. Chris je upachtěnou a snaživou existencí, který rozehrává nebezpečnou hru. Je vynikajícím manipulátorem, sebestředným a chladnokrevným hráčem jdoucím si tvrdě za svým. Konfrontován s podobně laděnou Nolou. Jejich charaktery se dokonale doplňují, byť se Chris zapletl s Chloe a Nola s jejím bratrem Tomem. Sourozeneckou dvojicí, která si na nedostatek financí nemůže stěžovat a požitkářsky si užívají života. Intermezzo - Čtyřúhelník je během krátké chvilky přetransformován v klasičtější trojúhelník. Dějství 2. - Z věcí se začínají stávat jen mechanické úkony, ztrácejí a atraktivitě a je třeba vyměnit hračky a dodat životu nový impuls. Rozčarování z nudné šedi zazobaného života a ztráta atraktivnosti sexu jako chvilkového potěšení namísto něhož se vynořuje jen rutinní snaha o početí dítěte. To vše naštěstí vynahrazuje Tomovi Nola ale jen do doby než se i z ní stane jen pouhá vata vyplňující dlouhé chvíle. Tomovi neurotické stavy úzkosti a stísněnosti v práci, kdy nemůže dýchat jsou jen posledními hřebíčky do rakve. A řešení je přitom tak snadné. Match Point si pohrává s lidskými charaktery podobně jako snímek Closer, který je mi ale bližší. Jaký tedy natočil Woody Allen film? Pro někoho stvořil perfektní mozaiku lidských charakterů. Pro ty ostatní jen další nudnou báchorku umocněnou nepříjemným střihem, který nenechá doznít ani operní vsuvky. Jsem rád, že jsem v té první skupině. 8/10 (26.12.2008)

Nečekaně temné drama, které mě bohužel moc neoslovilo. Na můj vkus je snímek až moc ,chladný´, žádná z postav se mi moc nelíbila a místy jsem se skutečně nudil. Nehledě na to, že příběh plyne zbytečně pomalu a místy mi to přišlo jako prohlídka snobských interiérů. Podle mě je v tom příběhu až moc zloby a negace, čímž se mi do nálady Woody tentokrát netrefil. (26.12.2008)

Velmi znepokojivý a v první půlce bohužel poměrně nudný film, který ke konci ovšem nabírá tempo a pointa je nejasná až do úplného konce. Zajímavý herci (především Meyers a Scarlett :), relativně přirozený scénář... Na Woodyho Allena velmi netypické, jeho starší a vtipnější filmy mi sedly mnohem více, Match Point si podruhé už asi nedám, nicméně ty dvě hodiny, co jsem u něj strávil byly rozhodně zajímavé. (04.01.2007)

Na některé věci se můžete každoročně spolehnout; že v létě bude hnusně, že porostou daně, že nás nenavštíví Marťani, že Woody Allen natočí nový film. Nejspíš film vtipný, o brýlatém neurotikovi řešícím své vztahy za zvuků jazzového soundtracku v centru New Yorku. Anebo taky ne. Jeho vzepření se – již několik let nalajnovanému – schématu lze vnímat jako úmyslnou provokaci, jako snahu přebít nižší uměleckou úroveň posledních filmů, či prostě jako změnu. Match Point je smrtelně vážný (nanejvýš krutě sžíravý), odehrává se v Londýně (ne v New Yorku), jeho hrdiny jsou čerství třicátníci (ne lidé středního věku) a zlomové události podmalovává La Traviata, případně jiná operní árie (ne jazz). Match Point působí jako film mladého (ale zkušeného) režiséra, avšak pouze do momentu kdy si uvědomíte, nakolik se tento „mladík“ inspiroval dílem jistého zkušeného matadora. Všechny aspekty se totiž stále podřizují bravurnímu „allenovskému“ scénáři. Rozdíl můžeme vnímat především v míře „nesvobody“ postav, které do příběhu vstupují s předem rozdanými kartami, což podtrhuje dojem antické tragédie. Právě jejich pravidel v lehce inovovaném hávu zde Allen využívá. Důležitější než vnitřní pochody hrdinů jsou činy, ke kterým směřují. Jak potvrzuje podtitul českého názvu, Allen na atraktivním milostném čtyřúhelníku demonstruje právě onu nevyzpytatelnou hru osudu. ___ Woody Allen natočil temně moralizující (přesto ne morální) romanci o zločinu a trestu s patrnými vlivy Bible, Dostojevského a umění vůbec (proto, nejen pro tamější finanční podporu Londýn, plný galerií, muzeí a divadel). Je pravdou, že Match Point graduje velmi pozvolna, líně a opatrně a někdo by maximální snahu o kulminaci nahromaděného děje v posledních dvaceti minutách nemusel víckrát rozdýchat. Ono to skutečně připomíná vodní vír, který nudí jen při neúčastném pozorování ze břehu a který vás, když do něj spadnete, bude nemilosrdně pohlcovat s vidinou neradostného, nevyhnutelného konce. 90% Zajímavé komentáře: Adrian, Tommy987, jojinecko, Ajantis, mm13, Indy, Martyr (08.05.2006)