8 žen

Roztomilá, černá, místy hodně drsná komedie. Obdivuhodné herecké výkony osmi noblesních hereček. Děvčata v sobě rozhodně nezapřou ani své muzikální vlohy a skutečně to roztáčejí od začátku do konce. Pořádně zauzlený příběh, ve kterém má každá z přítomných dam nějákého toho kostlivce ve skříni. Pěkné, barevné, úsměvné i mrazivé zároveň. (20.06.2005)

Jsem naštván sám na sebe, že jsem si nedokázal Ozonův film užít tak, jak by si zřejmě zasloužil. Ale popravdě nevím, zda chyba vězí více ve mě, či ve filmu. To závěrečné uklánění mě sice trochu dojalo, ale hlavně ve mě vzbudilo představu, jak by to mohl být krásný zážitek, kdybych 8 žen mohl vidět v divadle, jenomže v Ozonově zpracování filmovými prostředky to na mě s kriminální zápletkou kombinující psychologické drama, komedii a navrch muzikál(!) ne vždy plně fungovalo. Hlavně jsem měl pocit, jakoby se Ozon občas nevěděl rozhodnout, zda chce pojmout příběh vážně nebo více jako komedii, ke které to má často svým pojetím blízko, ale z výkonů většiny hereček (ačkoliv hrají výborně... byť spíše drama) tu většinou moc komedie není cítit. Mile mě překvapila Isabelle Huppert, která tady více méně jako jediná perfektně zvládla i komediální polohu (v rámci své postavy zejména v první polovině) a svou zábavně hysterickou paničkou mi připomínala naší „Janžurku“. Potěšilo přímo symbolické setkání s Danielle Darrieux (proslavenou právě jiným konverzačním dramatem s podobným dějem odhalování viny v jedné místnosti: Marie-Octobre), svým hudebním číslem mě dost okouzlila Béartová, naopak Deneuve na mě působila i přes pořád půvabný vzhled až příliš chladně. Hudební čísla se mi líbila snad všechna, jenomže některá z nich hýřila tak veselou náladou, že mě rozptýlila a pak jsem se nedokázal naplno zpátky dostat do dramatu a to samotné drama pro mě bohužel neoplývalo tak silnou atmosférou. Sledovalo se mi to sice příjemně, rád jsem 8 žen viděl, ale když mi postupně bylo naprosto jedno, jak děj vyústí a na čí straně vzplane vina, asi bylo něco špatně... Jinak poslední dobou mám to "štěstí", že skoro v každém filmu, kde se před kamerou setkává více hereček najednou, děj jakoby nutně musel vyústit do lesbického motivu a tady mi ono lesbické vzplanutí na podlaze po ostré hádce dvou žen přišlo úplně jako fraška. Sice si tento pěkný kousek budu díky neotřelému muzikálovému prvku nejspíš ještě dlouho pamatovat, ale s ohledem na celkový dojem jsem nenašel pevný důvod k 4. hvězdičce. [70%] (11.12.2021)

Byť obklopený ôsmimi ženami môže byť pre muža rovnako fatálne, ako sedieť v aule stavebnej fakulty a sedieť a opierať sa o drevené sedačky. Našťastie sa s mojim zdravím nič závažné nestalo, naopak, film som si v tomto prostredí adekvátne užil. Treba byť asi vopred oboznámený s formou, akou nás Ozon tentokrát ohromuje, pretože mne to chvíľu trvalo, aby som pochopil, aký žáner vlastne sledujem. Smotánka francúzskej ženskej hereckej elity v jednom filme, to musí byť splneným snom každého skutočného mužského fanúšika filmu. (12.11.2012)

Tak jednoduchý koncept, který si vystačí s 8 skvělými herečkami v jediném domě. No, uznejte: Vražda hlavy rodiny spáchaná jednou z osmi přítomných žen - manželka, tchýně, sestra, švagrová, dvě dcery a dvě služebné. Jsou uvězněny v domě a snaží se tedy přijít na to, která to udělala. A všechny skrývají až příliš tajemství. Jednoduchý nápad a skvělý scénář dávají možnost vyniknout všem herečkám různých generací...a ten konec, no prostě parada :) Jediným problémem je opravdu až přílišná divadelnost, ale proč vlastně ne... (16.09.2006)

Provokativní, svěží a hravé. Vánoce, francouzský venkov, buržoazní dům, osmička žen a pán domu s kudlou v zádech. A spousta rodinných kostlivců k tomu. François Ozon látku nebere smrtelně vážně, ale předkládá ji s elegancí a vytříbeným stylem, svou osmičku nabízí z přesně typizovaných postav. Pěvecké mezihry jsou fajn, herecké výkony pak bez výjimek bezchybné – o jedno velké jeviště se neperou, ale dělí. Milé detektivní setkání, které funguje i po letech. (21.01.2018)