Režie:
Gavin HoodScénář:
Gavin HoodKamera:
Lance GewerHrají:
Presley Chweneyagae, Terry Pheto, Mothusi Magano, Kenneth Nkosi, Rapulana Seiphemo, Ian Roberts, Nambitha Mpumlwana, Jerry Mofokeng, Craig Palm, Owen Sejake (více)Obsahy(1)
Předměstí Johannesburgu patří mezi místa s největší zločinností na světě. Vraždy a loupeže jsou tu na denním pořádku. Pro ty, kdo se v takovém prostředí pohybují, platí neúprosný a krutý zákon přežití. Tsotsi je instinktivní, krutý gangster bez náznaku soucitu s jinou lidskou bytostí, sirotek, který vyrůstal bez jakéhokoliv sociálního a citového zázemí. Minulost potlačuje, žije jen bezútěšnou současností, kterou sdílí s podobnými ztracenci. I jeho jméno je jen přezdívka, která v pouličním slangu označuje gangstera nebo zločince. Po jedné loupeži nalezne v ukradeném autě něco, nebo spíše někoho, kdo mu – byť nevědomky – ukáže cestu, jak se dostat zpět z pekla, ve kterém až dosud žil. Tsotsi je nucen řešit konflikty ne agresivitou, ale jednáním a komunikací. Poprvé se otevírá a je schopen a ochoten mluvit o své minulosti, kterou dosud až zuřivě potlačoval. Kromě Peoples Choice Award na FF v Torontu získal film Oscara za nejlepší zahraniční film roku 2005. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (71)
Pomerne komorne natočená sociálna dráma z prostredia, ktoré si poväčšinou hovorí o vysokorozpočtové výpravné stvárnenie na spôsob napríklad Mesta bohov alebo dokumentu Bus 174. Ale prečo nie, film zaujal a odniesol si oscara za zahraničný film. Je zrejmé, že viac ako kvalita samotného filmu tu išlo o jeho posolstvo a stvárnenie krutej reality. Preto treba Tsotsi vidieť, aj keď vám môže pripadať jeho zápletka príliš jednoducho vystavaná. ()
Zemřít a nechat žít. Neobvyklé téma filmu se projevuje na jeho nejednotném stylu. Polosnové objevování ztraceného dětství naráží na překážky nastražené drsným kriminálním dramatem z těch nejnuznějších zákoutí Johannesburgu. Gavin Hood sice předvede pár scén s atmosférou prosakující napovrch, ale po většinu filmu jenom marně hledá rovnováhu. Některé až surreálné výjevy (mravenci) a biblické odkazy (poslední večeře) akorát znejasňují režisérův/scénáristův záměr a nešikovně rozvolněné vyprávění mění v sérii bizarních výjevů, spojených nakonec jenom oním násilně naroubovaným „velkým“ poselstvím. 50% Zajímavé komentáře: JFL, agathon, ZkuKol ()
Dojemná dráma, ktorá popri zobrazení krutého života ľudí v krajinách tretieho sveta je zameraná hlavne na psychickú stránku mladého človeka, ktorému malé dieťa otvorí srdce a zmení v ňom zakorenené zlo. Veľmi dobre zahrané, celkom fajn príbeh a hlavne neohraný! V kinách ho ale nečakajte (možno filmové kluby), takže šťastní tí, čo ho majú tú česť vidieť. Čudujem sa ale tej nevšímavosti zo strany distribútorov. 70%. ()
Udělení Oscara nikdy neznamenalo, že se automaticky jedná o špičkový film, protože proces hodnocení byl deformovaný dobovými kritériemi a komerčními zájmy vedení studií, která ceremoniál v minulosti organizovala. I později, když do vedení Akademie pronikly progresivní trendy a volba měla mnohem víc oceňovat umělecké kvality soutěžících děl, byla rozhodnutí ovlivňovaná konzervativním pohledem členů Akademie (obvykle vyhrávala angažovaně se tvářící dramata, která umně kombinovala vznešené záměry se sentimentem - např. komedie a jiné tzv. lehčí žánry neměly nikdy moc šancí). Ve skutečnosti se dá natočit snímek, ze kterého čiší tah na oscarovou branku, a tomu by odpovídal i Tsotsi, protože oč míň je tam reálného života a reálných emocí, o to víc odpovídá tomu, co se od oscarového filmu očekává. Film má na jednu stranu velmi kvalitní řemeslné zpracování a je zasazený do problematického prostředí chudinského slumu v Johannesburgu, na druhé straně selhává v důvěryhodnosti zobrazení myšlenkových pochodů a činů svých postav. Drobný gauner Tsotsi z místní galerky s partou svých kumpánů provádí bezkrupulózní nájezdy na bezbranné oběti ve svém okolí a protože nemá moc fištrónu, jenom paběrkuje. Zato mu nečiní problém vrazit komukoliv kudlu do břicha nebo zmáčknout spoušť pistole. Jednoho dne, ačkoliv nemá řidičák, ukradne auto v luxusní čtvrti, vážně postřelí jeho majitelku a příliš pozdě si všimne mimina na zadním sedadle. Hádejte, co bude následovat... Na můj vkus to až příliš směřuje k emocionálnímu kýči a je tam spousta hollywoodského balastu. Cenné je zasazení do prostředí ghetta a potenciálně zajímavé jsou i jednotlivé postavy, jenže vzhledem k výše uvedenému výsledek stojí za prd. Celkový dojem: 40 %. ()
Tsotsi je pouze jeden z mnoha milioů lidí, kteří prožívají svůj život ve slumech kolem měst v Jihoafrické republice. Živí se se svými kumpány krádežemi a když jde jen zdánlivě do tuhého, neváhají zabíjet. Při jedné samostatné akci ukradne Tsotsi auto i s kojencem... Přiznám se, že je těžké hodnotit tento snímek, neznám realitu života v černošských ghetech v JAR. Myslím, že je ještě horší. Film ji však neřeší, neukazuje kořeny problémů. Prostě stalo se to a na divákovi je aby se s tím vyrovnal po svém. Pokud však měl tento film poukázat na situaci lidí tam žijících a následný Oskar ji ještě více zviditelnit a následně něco změnit, bude to jen dobře. ()
Galerie (21)
Photo © Industrial Development Corporation of South Africa
Zajímavosti (5)
- Jedným z producentov filmu je Pjotr Fudakowski žijúci striedavo v Londýne a poľskom Zakopanom. (ujec)
- První film Miramaxu od dob, kdy zakladatelé Harvey Weinstein a Bob Weinstein společnost opustili. (D3VIL)
- Athol Fugrad, autor knižní předlohy, je znám především svými divadelními hrami. Knihu „Tsotsi“ začal psát na své cestě po Británii a velmi dlouho ji nemohl dopsat. Nakonec s ní ani nebyl spokojen, a tak ji jen odložil do archivu, kde byla o mnoho let později objevena a zeditována. Autor nakonec souhlasil s její publikací, která se setkala s obrovským úspěchem. (Candice)
Reklama