Tsotsi

Absurdní z prstu vycucaný blábol, který je esencí "oscarového filmu" v tom nejhorším slova smyslu, neboli o cizích zemích s růžovýma brýlema. Aneb: No paňmámo, podívejte na ty černý. No to je strašný v tom ghettu, a ty chudinky děti tam. Voni sou vlastně v jádru hodný, za všechno může to prostředí tam. Ale sem nevěděla, že černý můžou bejt i bohatý. Jo, ty si tam žili dobře. Ale stejně je to v tej Africe hrůza. (06.10.2011)

Prvních deset minut vypadalo velice slibně - taková jihoafrická obdoba Města bohů. Pak se ale naděje rozplynuly jak pára nad hrncem a bylo po všem... Měl jsem totiž nepřekonatelný problém uvěřit v klíčový okamžik celého filmu a to je zlé... Těžko mě někdo přesvědčí, že z chladnokrevného zabijáka, bez jakékoli úcty k životu a vůbec jakýmkoli jiným hodnotám než těm šustivým papírovým... , se z ničeho nic stane dobrák, který se zamýšlí nad svým zpackaným životem a změní se v takřka milujícího "otce". Těžko uvěřím, že první kontakt s křičícím děckem bude mít na bezskrupulozního pistolníčka takový efekt. To by pak stačilo vhodně rozmístit kočárky s opuštěnými miminy a bude po veškerém zlu...:-) Tsotsi byl technicky výborně zvládnutý snímek, ale od oné desáté minuty už mi tenhle slaďák s kriminálním nádechem evokoval jedno jediné slovíčko - kýč... Od filmu, který dostal Oscara (aniž bych chtěl jeho význam přeceňovat), bych čekal přece jen mnohem víc. (31.01.2007)

Letošní oscarový laureát za cizojazyčný film je vlastně jen takovým melodramatem z jihoafrického slumu. Přesně to, co americkým filmovým akademikům jde tak krásně pod kůži (viz i náš Kolja): mužský neotesanec se musí postarat o bezbranné děcko. Co chtít víc? Nic, pokud si chcete v kině potahovat slzičky, žmoulat vřelou ručku partnera/ partnerky a odnést si z něj pocit, že ten svět je sice peklo, ale rozhodně není tak nepřátelský a zlý, jak se nám snaží vsugerovat ve večerních zprávách. Tsotsi se Karlovarským festivalem mihnul takřka bez povšimnutí, na to že to je oscarový snímek. A i když je mi jasné, že je to tak trochu kýč, že je to dílo tak trochu Svěrákovsko-Hřebejkovsky prokalkulované, přesto říkám jen houšť. Když víte na co jdete, že tedy nesmíte čekat žádné rozkolísání vašeho středoevropského obrazu světa, myslím, že si Tsotsiho odyseu parádně užijete. Chytlavý disko rap jako emblematický průvodce předměstím Pretorie i bezútěšných slumů v jeho okolí. Poutavá, skvěle prokomponovaná kamera Lance Gewera. Bezchybně zavilý Presley Chweneyaga jako gangsteřík Tsotsi. A samozřejmě čokoládové, velkooké mimino. Všechno sesazené do umného balíčku, který skoro jakoby mimochodem nechá na vašem zadním sedadle pocit onoho „hřejivě lidského tepla“. Není to málo, není to hodně. Je to kýč, spousta klišé a režisérských pokynů „teď se smějte“, „teď plakejte“, „teď držte palce“ Prostě docela kvalitní mainstream. (20.07.2006)

Dojemná dráma, ktorá popri zobrazení krutého života ľudí v krajinách tretieho sveta je zameraná hlavne na psychickú stránku mladého človeka, ktorému malé dieťa otvorí srdce a zmení v ňom zakorenené zlo. Veľmi dobre zahrané, celkom fajn príbeh a hlavne neohraný! V kinách ho ale nečakajte (možno filmové kluby), takže šťastní tí, čo ho majú tú česť vidieť. Čudujem sa ale tej nevšímavosti zo strany distribútorov. 70%. (13.04.2006)

Milujem juhoafricku kinematografiu uz od Krutej rasy Nycholasa Mastandreu. Tuna sa mi dostal kvalitny film z prostredia mesta Johannesburg od rezisera Gavina Hooda /sranda, ze neskor tocil akychsi iks menov/ . Kvalitna gangsterka, vyborne zobrazenie johannesburgskej reality a drsne dialogy. Dejova linia divaka hned strhne a nepusti pocas celej minutaze 94 minut. 86 % (18.11.2014)