Režie:
Jiřina Pokorná-MakoszováScénář:
Jarmila TurnovskáKamera:
František NěmecHudba:
Ladislav ŠtaidlHrají:
Petr Nárožný, Laďka Kozderková, Ondřej Havelka, Dagmar Havlová, Josef Větrovec, Josef Bláha, Josef Abrhám, Jana Paulová, Naďa Konvalinková, Markéta Fišerová, Vladimír SalačObsahy(1)
„Tu si neber, to není ta pravá,“ radí kouzelný zvoneček princi Marianovi, když si donucen otcem a tetou Aurelií přivede domů na námluvy první princeznu. Ta druhá dopadne úplně stejně. Nakonec si ale princ přece jen tu pravou královnu svého srdce najde a není ani tak daleko. Madlenka, jeho kamarádka z dětství, není sice ani vznešená, ani bohatá, ale je hodná, pracovitá a hlavně už dávno ho má ráda. A princ si konečně uvědomí, že i on tu prostořekou kamarádku miluje... Veselou pohádku se zpívajícím zvonečkem natočila režisérka Jiřina Pokorná-Makoszová s Dagmar Veškrnovou a Ondřejem Havelkou v hlavních rolích. Tetu Aurelii ztvárnila Laďka Kozderková. (Česká televize)
(více)Recenze (48)
Tato pohádka je jednou z těch, na které si vzpomínám ze svého dětství. Je sice jednoduchá a ve studiovém provedení, ale i tak má své kouzlo. Nejlepší je asi chytlavá písnička, kterou zpívá zvoneček. PS: Jsem jediný, koho zajímá, co by zpíval zvoneček o princezně, kterou hrála Markéta Fišerová? Nějaký odhad bych měl, ale i tak ... ;-) ()
Dětskýma očima zdařilá pohádka. Moje děti ji mohou vidět vícekrát a pořád je baví. Jinak samozřejmě pohádka s klasickým dějem o hloupých, či neschopných princeznách a chytré chudé dívce. Ale výkon Petra Nárožného pohádku staví na vyšší level. Nárožný a jeho humor je kořením celé pohádky. Když se po létech dívám, myslím, že Laďka Kozderková nám trochu chybí... ()
Kouzlo dřívějších tzv. Hodinových pohádek bylo v tom, že i přes minimální výpravu a rozpočtově skromné pojetí, dokázala spousta z nich přinést divákovi tu pravou atmosféru a věrohodnost příběhu tak, jak to známe od pana Erbena, paní Němcové apod. . I tato Hodinovka mě dokázala díky výborným hereckým výkonům upoutat, pobavit i dojmout. Navíc krásný nápad v podobě zvonečku, který příjemným popěvkem (autor písně Ladislav Štaidl) na princezny vždy "práskne", jestli je ta pravá pro legračního, avšak kvalitně zahraného prince v podání Ondry Havelky. ()
Banální vyprávěnka o tom, jak ta pravá nevěsta pro prince není z rodu bohatých princezen, ale hubatá holka z podzámčí. Ten, kdo odhalí pravou podstatu každého je zvoneček, který mají pověšený na zámku nad dveřmi a Bůh ví, jak mu současný král ucpal srdce (zvon nemá pusu, tak se asi ucpává srdce, i když to zní divně), že se za něj, dnes již zesnulá, královna provdala. A právě kvůli tomu strašně chytrému zvonečku si tu pohádku pamatuji z doby, kdy jsem ještě byla malá a věřila jsem, že zvony můžou mluvit. ()
Díky Petru Nárožnému a Ondřeji Havelkovi i docela slušná pohádka, ač natočená ve studiu. Zvoneček a jeho zpěv si ještě pamatuji z dětství. Vzhledem ke stopáži je to celkem oddychová, nenáročná záležitost s klasickými pohádkovými motivy - tři princezny, kvalitně zobrazené špatné vlastnosti. Jen ta Dáša mi tam neseděla. Mě totiž nikdy nepřišla krásná a už vůbec ne jako dobrá herečka. ()
Reklama