Východ-Západ

Jeden z těch mála filmů na které jsem se moc těšila nejen kvůli hereckému obsazení, kde byla tentokrát magnetem Sandrine Bonnaire, ale i kvůli zajímavému námětu. Jen mě všechny ty jejich peripetie i když byly občas zdrcující a smutné (co by nebylo v té době v Rusku?) tak nějak emotivně minuly a to je velká škoda. Nevím, kde je v tomto případě chyba, možná jsem na podobné téma viděla přece jen trochu lepší kousky, ale přesto všechno jsem ráda, že jsem Est-Ouest neminula a už vůbec nechci svým komentářem odradit druhé. (16.05.2014)

Dobře zvolená zápletka, dobře zvolené herecké obsazení. Zpočátku film působil sympaticky evropsky, ale postupem gradujícího děje se čím dál více měnil v klasický snímek hollywoodského ražení s nezbytnou dávkou sentimentu a divácky vděčných scén. Na druhou stranu však díky tomu má film docela rychlý spád a rozhodně působí nenásilně. V tomto případě je tedy nominace na Oscara očekávaná, ale rovněž můžu říct, že zasloužená. (30.10.2007)

Před mým komentářem tento film, natočený podle skutečného příběhu, tady komentovalo pouze 9 uživatelů (počítám-li i technické údaje od Houdiniho a Danečka), hodnotilo 140. Přitom je to film, který bere dech. Základním symbolem je voda. Její nekonečnost proráží příď lodi už při počátečních titulcích. Ubíjející stereotyp při plaveckém tréninku zároveň dává naději svobody - možnost útěku při sportovní akci. Kontrast bazénového zázemí a nadšeného tréninku v jezeře - teplá voda v bazénu x chladným vztahům na jedné straně a studená venkovní voda x vřelým vztahům. Nedostatek vody zobrazuje sovětskou socialistickou každodennost v nájemním domě - pokoje i užívání vody na příděl. A souboj s otevřenou mořskou vodou při útěku = plavání za svobodou, která má mnohem větší cenu než všechny medaile. Film řeší hrůznou komunistickou sovětskou politiku, která rozděluje lidi, poznamenává jejich osudy. Už při návratu domů rozehrává Alexej Golovin karetní hru s pasy. Trumfy ovšem nedrží sympatický lékař vyznávající se z lásky ke své francouzské ženě Marii, ale všemocná strana. Ta sama určuje pravidla a z lidí dělá loutky. Při výstupu z lodi v přístavu se po zastřelení jednoho z navrátilců rozsvítí světlo a film začíná... Ještě že byly takové víly, jakou zahrála Catherine Deneuve. Nedabovaná verze: zde (08.07.2008)

"Vráťte sa do rodnej vlasti!", kričí Stalin a sľubuje všetko možné. Lenže tí chudáci i hlupáci, ktorí mu uverili a vrátili sa , dostali namiesto krajších zajtrajškov iba po papuli, kopance, obvinenie zo špionáže a podvratnej činnosti. Mnohí z nich boli bleskovo odsúdení na smrť alebo do pracovných táborov. Rus - Oleg Menšikov si priviedol i svoju francúzku manželku a syna. Ich príbeh o hľadaní slobody a nekonečných pokusov újsť z tej prekliatej boľševickej krajiny ma vážne poriadne chytil za srdce. Toto nie je G.I. Joe alebo iná americká bájka na dobrú noc, ale seriózny a vierohodný film, ktorý má čo povedať, má čo pripomínať a má na čo poukazovať. Postava, ktorú hrá Sergej Bodrov ma chytila asi najviac. Mám pre tohto sympatického ruského herca slabosť. Je obrovská škoda, že už nie je medzi nami. Film určite ocení každý divák, ktorý vo filme hľadá niečo viac a povinne by ho mal vidieť každý od 15 do 20 rokov, aby im bolo jasné a mohli porovnávať. Aké to bolo vtedy a aké je to dnes. A slovo sloboda zrazu naberá iný význam...90%. (08.09.2013)

Nádherný a bolestivý příběh... Je třeba vidět, slova nestačí... My, kdo jsme tu dobu nezažili, můžeme jen stěží vynášet soudy nad chováním jednostlivých aktérů (reálných lidí té doby)... Jen je dobré si uvědomit, jak moc je třeba si vážit svobody slova, i když právě v dobách velké nesvodody a nejistoty se stvrzovala ta nejpevnější přátelství... (04.08.2013)