Východ-Západ

Velice silný film. Měl by ho vidět každý z místních rusofilů a tzv. páté kolony. Jenže ono jim vlastně stejně nic nedojde, takže to jsou jen takové tužby a přání, že někdo někdy možná zmoudří. Já jim nevěřím a věřit nebudu. Stále jsme na jejich jídelním lístku. Sandrine uvěřila a viděla co je život v zemi, kde zítra znamená dneska. Pro Francouzsku to musel být kulturní šok. Prvotní omluvy poměrů, že to válka a že se vše časem zlepší vystřídala jistotota, že to jsou jen lži a posléze i strach. Ona šla do Ruska dobrovolně. byly věak tisíce jiných, které z osvobozených území (i z ČSR) Smerž a NKVD odvlekla od rodin, nebo i s nimi občanství neobčanství. Kdo by se postavil osvoboditelům? Nikdo a tak ro Rusákům téměř vždy procházelo. Lidé totiž mizeli zničehonic bez rozruchu. V tom byli Rusové dobří. Jednotky jak táhly osvobozenou Evropou už měly v rukou seznamy těch, co z jakýchkoliv důvodů emigrovali do demokratických zemí ze Stalinovy říše zla a smrti. Daleko na východě na Sibiři či na ostrovech pak za tuto snahu - žít lidsky platili strašlivou daň, většina tu největší. Sandrine naštěstí měla kliku i víru ve zlepšení a naděje, to je sakra mocný životabudič. Více neprozradím, snad jen - nutno vidět! * * * * * * (29.02.2016)

Strhující, působivé, bohužel jsem nenahrála a pochybuji, že se při vkusu programových šéfů TV stanic s tímto filmem ještě někdy setkám, přitom bych ho opravdu strašně ráda viděla znovu. Tak jako spoustu výborných a hodnotných filmů, které kdoví proč nikde nedávají a asi dávat nebudou (např. Smrt v přímém přenosu s Romy Schneiderovou, Griffin a Phoenixová s Peterem Falkem, Poslední adresa, Cestující v dešti a francouzské+italské politické kriminálky vůbec). Ach jo.... (17.05.2010)

Chvíli jsem váhala, ale pak se přiklonila ke čtvrté hvězdě. Asi za tu nádhernou Kačku Denévue, pro kterou mám slabost. A za skvělý výkon Sandrine Bonaire, oříškové oči Olega Menšikova a atletickou postavu Sergeje Bodrova mladšího, ten pocit, že už mezi námi není, jakoby dodal hloubce příběhu. Doba byla zlá, Stalin gauner, přisluhovači též. Sympatický manželský pár Francouzka, Rus a dítě, ti všichni se naivně vrací do Ruska, aby byli tvrdě konfrontováni s realitou. (11.03.2016)

Profesionálně natočené melodrama, které se dnešnímu divákovi snaží barvitě ilustrovat šílené poměry ve stalinistickém Rusku 40. a 50. let minulého století. Sandrine Bonnaire i Oleg Menšikov si v mém osobním hereckém žebříčku stojí hodně vysoko a mé očekávání určitě nezklamali. Přes atraktivní námět a silný příběh tomu filmu něco přebývá nebo naopak schází. Navzdory nesporným festivalovým ambicím nebo možná právě kvůli nim (přesně to vystihla uživatelka Snorlax, když označila Východ-Západ za pokus o americký film za evropské peníze s francouzskými herci v ruském prostředí) je výsledek trochu umělý a vykalkulovaný. To je častý případ vícečetných mezinárodních koprodukcí, ze kterých vyplývá spousta kompromisů. Celkový dojem: 65 %. (16.10.2013)

Regis Wargnier je taký francúzsky David Lean. Že bol jeho hlavným režisérskym vzorom, na to by som vsadil DVD Doktora Živaga. Veľká láska, milostný trojuholník, umne vykreslená atmosféra krajiny, v ktorej sa dej odohráva, melodramatická hudba, obetavý pohľadný manžel, proste podobný prípad ako Indočína. Štandartne akademicky natočený historický film, ktorý vzhľadom na svoju triezvu dĺžku ale nemá kedy začať nudiť a pre našinca má špeciálne body navyše. Len škoda, že ten francúzsky svet, o ktorom sa tu len hovorí, je vykresľovaný ako z inej planéty, ako svet bez problémov a ten, v ktorom sa manželia ocitli, ako svet bez nádeje na normálny život. Vyniká tým ale konflikt, takže z filmového hľadiska je to v poriadku. Pre mňa je forma filmu jasným ťahom na bránku akademicky zmýšľajúcich divákov. Oleg Menšikov bude v Rusku asi veľký sexuálny symbol. 70%. (03.08.2013)