poster

Pí a jeho život

  • USA

    Life of Pi

  • Velká Británie

    Life of Pi

  • Slovensko

    Pí a jeho život

Dobrodružný / Drama

USA / Tchaj-wan / Velká Británie, 2012, 122 min

Režie:

Ang Lee

Předloha:

Yann Martel (kniha)

Scénář:

David Magee

Kamera:

Claudio Miranda

Hudba:

Mychael Danna

Producenti:

Gil Netter, David Womark

Střih:

Tim Squyres

Scénografie:

David Gropman

Kostýmy:

Arjun Bhasin
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Radek99
    ****

    Neobyčejná vizuální hostina, pod níž se skrývá trochu upozaděná umělecká dekonstrukce vzniku bájí a mýtů. Co se týče režisérské dráhy Anga Leeho, Tygr a drak se krásně protnul s tygrem a člověkem, respektive s člověkem ukrývajícím si svého tygra někde uvnitř... A jako přidanou hodnotu dostane divák hollywoodsky instantní návod, jak číst a interpretovat Homéra, Bibli, eposy, tradiční pohádky, umělecké texty atd...(12.3.2013)

  • Arbiter
    ***

    Rozvrzané ale místy milé vztahování se k západu a hledání sebereflexe v kýči. Skoro se nabízí odnést si rýpavé poselství: Nezáleží na tom, jestli lžeš, hlavně když se to líbí. Duchovno šustí papírem a naivitou. Jak se ale čas od času stává, povedený (a jak jinak než kýčovitý, byť na ruby převrácený) závěr otupí většinu nejbolestivějších výtek.(10.3.2013)

  • emma53
    ***

    Možná jsem neměla tolik očekávat a nebyla bych pak mírně zklamaná. Nečetla jsem ani knižní předlohu a je to zřejmě taky můj nedostatek, který ovlivnil můj dojem z celého filmu. Vizuálně, jak tady každý píše to bylo fakt skvělý, ale asi jsem nebyla zrovna v tom správném rozpoložení na boj přírodních živlů s hlavním hrdinou Pí a tygrem. Prostě já to Oskarové nadšení nesdílím. Ostrov malých surikat byl ale úchvatný.(26.2.2013)

  • Dadel
    ****

    První půlhodina sice mohla být zpracována lépe, ale těžiště příběhu je v prostřední části, která je úchvatná - výtvarná stránka je magická, Pičínův boj o přežití věrně koresponduje s knižní předlohou a Richard Parker je jako živý (tímto si sypu popel na hlavu, když jsem svého času nevěřil, že CGI tygr nebude vypadat směšně). Bohužel samotný závěr filmu (nemocnice) je totálně zazděn - v knize šlo o působivou katarzi, při které jsem ani nedutal, ve filmu posloucháme Pičínův patetický pětiminutový monolog. Proč to vyprávění nebylo doprovázeno aspoň krátkými flashbacky? Byl by to působivý kontrast v porovnání se snovou většinou filmu. Člověk se pak diví, proč kvůli tomu půlminutovému štěku Depardieua vůbec obsazovali. A hlavně - v knize to Pí naštvaně odříká, aby vyšetřovatelé už konečně vypadli a kniha je tak mnohem nejednoznačnější, ve filmu je svým vyprávněním značně citově otřesen. Závěrečná rekapitulace, kdo byl jaké zvířátko, aby to pochopil každý Američan, už tomu nasazuje korunu. Pokud se vám nechce číst celou knihu, přečtěte si aspoň její konec (část 3, asi 30 stránek), a film vypněte na začátku výslechu v nemocnici. __________ btw, banány plavou!(20.12.2012)

  • cheyene
    ****

    Už během sledování mě napadlo, že ve 3D to musí být zase zážitek na jiné úrovni. Ovšem i v klasické projekci je Pí a jeho život poutavým příběhem díky hudbě, prostředí, ději a samozřejmě hlavnímu hrdinovi. Na to, že má film dvě hodiny, tak ubíhá poměrně rychle, začátek uteče velmi svižně a scény po ztroskotání lodi, které představují to hlavní z filmu, nenudí a neustále udržují divákovu pozornost. Kladně pak hodnotím také samotný závěr.(22.6.2014)

  • - V rámci konzultace najal Ang Lee Stevena Callahana, jež přežil sám na lodi po dobu 76 dní, a to po ztroskotání lodi v Atlantiku. (HellFire)

  • - Na jednu chvíli se připojil k psaní scénáře M. Night Shyamalan. (josefklimes)

  • - Člun, ve kterém se plaví Pí (Suraj Sharma), nese název Tsimtsum. Tsimtsum, také Tzimtzum, česky Cimcum, je kabalistický pojem značící "kontrakci následující po předchozí expansi". Pojem tsimtsum v 16. století zformuloval rabín Isaac Luria pro vysvětlení paradoxu, jak mohl vzniknout svět navíc s přítomným zlem, když je Bůh nekonečný, všudypřítomný, spravedlivý a milující. Luria předpokládal, že Bůh se stáhl a vyklidil oblast v sobě s cílem vytvořit svět. Prostřednictvím tohoto aktu "smrštění", "stažení", nebo "kontrakce" (doslovný význam tsimstum hebrejského slova), Bůh přivedl do bytí vakuum, ve kterém vytvořil něco jiného než sebe. Bůh sestoupil hlouběji do svého vlastního bytí a omezil sebe sama, aby umožnil existenci světa a lidí – to je "Tzimtzum Aleph", čili první omezení. Kabala má také pojem "Tzimtzum Bet" (druhé omezení), které se vysvětluje jako dobrovolné a uvědomělé sebeomezení člověka pro přiblížení se božskému řádu, neboli regulace vlastního chování v pomyšlení na existenci Boha jako konečného spravedlivého soudce. (Aelita)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace