Gympl

PEKLO, které není zbytečné. Chcete zemřít křečemi od smíchu? Běžte na Gympl. Ptali se mě, jaký byl ? Mimóza-psychóza, odvětila jsem. Ptali se mě, kdo hrál dobře? Řekla jsem, že nikdo. Duo Mádl-Vorel junior, RHS-Rádoby Hustý Sprejeři-vzbuzovali dojem slabomyslných zevlounů, dívky recitovaly jako žáci zvláštní školy na vánoční besídce, dospělým hercům zapomněli říct, že tohle nejsou Naši furianti v Národním. Ptali se mě, jestli to vypovídá o naší generaci, jestli v tom vidím svých osm let na gymplu. Se smíchem jsem odpověděla, že ani ve snu. Vorel natočil ukoptěnou moralitku proti systému, ale totálně selhává už tím, jak své hnízdo zakálel ultratrapnými učitelskými a rodičovskými figurkami, a jak svým teenagerům přes všechnu dobrou vůli nerozumí. Ááá, tady máme zbohatlíka kopající do fíkusu, tady býložravého idealistu, tady neschopnou nafintěnou ředitelku, tady matku samoživitelku, která se samoživí výhradně vodkou, tamhle otce-krutého tyrana, tam milouškého čtyřprocentního tělocvikáře… Džungle před tabulí ve mně vzbudila dojem, že Vorel brány státního gymnázia nikdy nepřekročil, ba, že se byl inspirovat někde v Harlemu. Dýchavičná režie, neústrojný scénář, herecká bída-toť ďábelský vzorec, který slibuje tolik nechtěné zábavy, tolik směšných hlášek, že nebudete vědět, jestli se smíchy popadat za břicho nebo hrůzou za hlavu. Výjimečně nechám hodnotit film bránici: a ta dává 55%:) (05.10.2007)

Jsem přesvědčen, že Tomáš Vorel nestudoval gympl. Určitě ne dnešní gympl, ale jeho představa jak to a si vypadá je velmi zajímavá a zvláštní. Všechny klišé jdou ruku v ruce se zaujetím tvůrců, kteří se snaží spojovat jejich vyznění v něco nového a nečekaného a to se jim daří. Nevyhneme se sprostým žákům gymplu, kteří pro sprosté slovo opravdu nemusejí ani pohnout prstem. Ani tupí učitelé, kteří buzerují a jsou buzerování tu nejsou výjimkou a to ani nemluvím o evergreenu od dob Samotářů, minimálně jednoho stále zhuleného studenta. Nadsazenost je silně patrná, ale nepřekáží. Jen doufám, že to nikdo nebude brát jako pohled do skutečného života. Dostane se na řadu i policejní akce, v které se většina diváků opravdu pobaví u drsných slov padající na odznak Policie České republiky, která také nejde zrovna daleko pro pár facek a kravatu kolem krku (a tím nemyslím dárek pro lepší vzhled zločince...). Na jednu stranu trapné, ale přesto zábavné. Herecky skvěle obsazené, ale přesto to není přehlídka geniálních výkonů. Gympl je film mnoha tváří, který dává každé skupině diváckého obecenstva něco. Trochu sexu, trochu hulení, nějakého teplouše, "něžného" pana třídního, drzou lehkou holku co ráda ukáže svá hezká prsa, nějakou tu citlivku co se zamiluje do hlavní postavy, hlavní postavu, která je ze všech nejtvrdší a tak dále. Přehlídka klišé končí a nejde neříct, že jde o jednu z nejlepších teenagerských komedii široko daleko. V ČR bezkonkurenční vrchol, který se bude líbit, ale jinak nevyrovnané a zábavné shlédnutí několik známých a neznámých hereckých výkonů v koláži ze života studentů gymnázia. Snowboardáci a raftáci atd jen tiše mohou závidět, alespoň nějakou kvalitu, kterou proti nim Gympl rozhodně má. Po delší době, jdu na dvě, protože mezi špatnými českými filmy je Gympl jen o něco méně špatný... Nejsem drzí, jen upřímný. (10.02.2008)

Pro mě velké a příjmené překvapení. Vtipné a pravdivé - hlavně ti učitelé. Jako kdybych se vrátila na střední. Český film zas tak úplně neumřel, Vorlové u mě hodně stoupli, staršímu jsem konečně přišla pořádně na chuť a mladší mě okouzlil svým výkonem. Přesně do takového lúzra bych se v 16ti zamilovala :-)) (16.04.2008)

Pé-Ou-Zet-A – Ty vole !! Hip hop je jedna z najlacnejších a najstupídnejších póz, aké civilizácia poznala. Grafitti beriem ako umenie, pokiaľ ním nie je „skrášľovaný“ cudzí, prípadne verejný majetok. V opačnom prípade je to rovnako sprostá lacná rebelantská póza ako hip-hop. Tušíte správne, vonkajší náter steny zvanej Gympl ma nezobral. Vnútrajšku zas zúfalo chýba nejaká jednotiaca linka, niečo ako premyslená osnova s jasnou pointou. Postavy sú do jedného uzavreté a hneď úvodom načrtnuté jedným či niekoľkými podstatnými rysmi, z ktorých už po celý čas nevybočia a pokiaľ je snaha vytvoriť neskoršími scénami u postáv rys protichodný, končí to neveľmi presvedčivo. Väčšina hrdinov tak ostáva plochými karikatúrami s jasne onálepkovanou pozíciou a funkciou v príbehu. Svojím postávám zvládli dať dušu akurát Bydžovská, Schmitzer a čuduj sa svete i Mádl. Okolo reality však Gympl nešiel ani náhodou; pokiaľ áno, kričím so Schmitzerom „válku na ně, nejdřív totalitu a pak válku“. Prípadne idem študovať pedagógiu, nech ma pravidelne šuká nejaká lola. Mimochodom práve celkom podružný lolitkovský motív bol pre mňa tým, prečo som si film celkom užil (ale možno to je tým, že po toľkých anime proste už od filmu zo školy čosi také čakáte ;-) ) a slečnu Lenku Juroškovú si celkom rád znova v niečom pozriem (i oblečenú). Gympl je „iný“, ale nemýľme sa, nie je to žiadna sonda do reality súčasného školstva ani film, ktorý by dal odpoveď na to, prečo väčšina dnešných teens nemá iné hoby než hiphop, chľasť a šukačky a čo (a či vôbec) sa s tým dá niečo robiť. Je to stále film o teenageroch pre teenagerov, je vtipný i naoko vážny ale bohužiaľ, McLovin, havajský darca orgánov je len jeden. 5/10 (29.04.2008)

Normálně bych dal 4 hvězdičky. Na druhou stranu musím ale říct, že Gympl je spolu s Vratnými lahvemi pro mě nejlepší film roku 2007. Narozdíl od jiných (Pusinky, Bestiář) se na něj dá koukat víckrát a rozhodně jsem se u něj nenudil. Herecké výkony jsou také na vysoké úrovni. Hlavně Jirku Mádla bych rád vyzdvihnul a jeho role sprejera je podle mně doposud nejlepší filmová role. Jako taková třešnička na dortu mě i potěšilo obsazení Jana Krause, který je u mě z české scény nejoblíbenější. S přimouřenými očima 5 hvězdiček. (30.01.2008)